Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Aleppu operují i amatéři, britský chirurg je navádí přes esemesky

  20:17aktualizováno  20:17
Během války v Sýrii přišlo Aleppo o stovky chirurgů, a raněné tak operuje často personál s minimálními zkušenostmi. Britský chirurg David Nott se před třemi lety rozhodl do Aleppa vydat a vyškolil většinu zdravotníků působících v povstalci držené části města. Dodnes je při operacích navádí z Británie přes mobil nebo počítač.

Dítě zraněné při vládní náletech na Aleppo čeká na ošetření v jedné z místních nemocnic. (2. září 2012) | foto: Profimedia.cz

Londýnský lékař, který za svou práci ve válečných zónách dostal vyznamenání od královny, jezdí do práce na motorce a o víkendech se věnuje letecké akrobacii. Britská média mu proto začala přezdívat „Indiana Jones chirurgie“, píše list The Times.

Myšlenkami je však 59letý chirurg často přes půl světa v nemocnicích válečných zón. Když se například v červnu uprostřed večeře v luxusní restauraci v Londýně podíval na telefon, byl rázem na sále v Aleppu. Ve zprávě měl fotku těžce raněného muže a slova: „Ahoj Davide, tohle je urgentní konzultace ze Sýrie.“

David Nott

David Nott se narodil v roce 1956 ve Walesu. Jeho otec měl barmsko-indický původ a do Velké Británie se rodina přistěhovala na začátku padesátých let.

Ačkoliv Davida víc zajímala letadla, otec chtěl, aby šel v jeho stopách. dnes je otci vděčný. Loni se oženil a narodilo se mu dítě. S manželkou Elly založili nadaci, která pomáhá školit lékaře ve válečných zónách.

Než si Nott zprávu přečetl a zareagoval, raněný ležel desítky minut na operačním stole, kde místní medik dělal vše co uměl, aby ho udržel naživu. „Promiň, tvou zprávu jsem si přečetl až teď,“ odepsal rychle Nott a začal přes mobil syrského lékaře navádět, jak raněného zachránit, píše magazín The New Yorker.

V Aleppu je Nottovo jméno známé. „Než sem David přijel, nikdo nevěděl, jak otevřít hrudník,” svěřil se mladý syrský lékař Abú Wasím. Nott do města poprvé přijel v roce 2013. Čerstvě dostudované mediky i chirurgy učil, jak operovat ve válečné zóně. Po roce se do města vrátil, ačkoliv čelil riziku, že se stane rukojmím Islámského státu nebo obětí neustávajících útoků. Při jednom náletu na nemocnici přišel o sluch v pravém uchu; šest jeho kolegů však ten den zemřelo. V Aleppu přesto zůstal.

Zlom přišel až ve chvíli, když mu při operaci na sál vrazilo šest mužů. Ukázalo se, že pod skalpelem má bojovníka Islámského státu. Zatímco se uvnitř klepal strachy, dalších dvacet minut v tichosti operoval. Tento zážitek ho přiměl vrátil se do Británie, kde mu diagnostikovali posttraumatickou stresovou poruchu.

Tělo jako stroj

Jako dítě býval nadšenec do letadel a snil o tom, že se stane pilotem. Láska k technice mu zůstala a lidské tělo dnes bere jako stroj, což mu pomáhá se emocionálně distancovat od hrozivě vypadajících válečných zranění. „Nejzajímavějším strojem je lidské tělo. Je to vlastně to samé jako letadlo nebo helikoptéra. Oboje má motor. Oboje potřebuje palivo,“ popsal Nott.

Fotogalerie

Do „přední linie“ se poprvé dostal v roce 1993, když slyšel zprávy z bojů v Sarajevu. To s ním natolik pohnulo, že se přidal k Lékařům bez hranic. Od té doby byl s několika neziskovými organizacemi ve více než dvaceti zemích, kde se často musel vyrovnávat s nedostatkem zásob, personálu i krve.

Na začátku jeho kariéry se i v polních nemocnicích operovalo stejně, jak se lékaři učili ve škole. Pacienti však dlouhé operace často nevydrželi.

Britští a američtí lékaři proto změnili přístup: při první operaci nyní dělají jen to nejnutnější, aby zastavili krvácení a zabránili sepsi. Pacienta pak udržují v teple s přísunem živin a kyslíku. Na operační stůl se vrátí, až když je natolik stabilní, aby zásah vydržel. „Chtěl jsem být součástí téhle chirurgické revoluce. A jediný způsob jak to udělat, je být tam a mít případ přímo před sebou. Tohle se nedočtete v knize,“ popsal se Nott.

Nemocnice jako terč náletů

V Aleppu dnes zůstal už jen zlomek původního zdravotnického personálu. Jedním z těchto lékařů je i muž, který si nechává říkat Abdul Azíz. Ve východní části města kontrolované povstalci žije okolo čtvrt milionu lidí, přičemž podle Azíze je tam jen pět chirurgů, tři ortopedi, jeden porodník a jeden anesteziolog. Tato čísla jsou však z konce letošního června, od té doby se situace zřejmě ještě zhoršila. „Jsem všeobecný chirurg, ale operuji hrudník, srdce, cévy, někdy dělám ultrazvuk jindy také rentgen,“ vyjmenoval Azíz.

Podle neziskové organizace Lékaři pro lidská práva (PHR) zabily nálety v Sýrii přes 750 lékařů, přičemž většinu mají na svědomí útoky syrské vlády nebo jejích spojenců. Jen guvernorát Aleppo přišel o 113 zdravotníků. Syřané tak v mnoha případech zůstali bez možnosti léčení chronických nemocí i zranění.

Náhled grafiky PHR sledující útoky na nemocnice v Sýrii - plnou verzi najdete zde

WordPress.com widget

Zbylí lékaři se stáhli do podzemí, kde jsou lépe chránění před nálety (psali jsme zde). Nemocnice dostaly kódové názvy M1 až M10, přičemž některým zdravotnickým zařízením místní dali náhodné označení jako M20 nebo M30, aby zakryli skutečný počet cílů. Nové „nemocnice“ jsou ideálně v úzkých uličkách s vysokými domy, kde helikoptéry těžko zaměří pohyb.

Nemocnice jsou totiž v Sýrii častým terčem útoků. Podle PHR bylo bombardováno od začátku války na 382 zdravotnických zařízení. Například nemocnice M2, M3, M4, M6, M7 a M9 v Aleppu byly podle New Yorkeru úplně zničené.

Sanitky tak jezdí bez oficiálního označení a odmontované jsou pro jistotu i sirény. O distribuci zásob se personál dohaduje přes vysílačky a na sálech jsou kamery, které slouží odborníkům z různých koutů světa, aby přes Skype sledovali pacienty a naváděli lékaře na dálku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.