Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česku rekordně přibylo zesnulých dárců orgánů. I díky novele zákona

  10:50aktualizováno  10:50
Koordinační středisko transplantací zaznamenalo ke konci letošního roku rekordní počet 250 zesnulých dárců orgánů. Přispěla k tomu novela transplantačního zákona z roku 2013. V mezinárodním žebříčku si díky tomu Česko od loňska o jednu příčku polepšilo a je aktuálně na 14. pozici mezi zeměmi světa.

Transplantace orgánů v IKEM. | foto: IKEM

I přes tento nárůst není stav českého dárcovství uspokojivý, protože rostou počty pacientů, kteří potřebují nový orgán, uvedl ředitel Koordinačního střediska transplantací (KST) Miloš Adamec.

Na růst počtu zesnulých dárců měla podle něj zásadní vliv novela transplantačního zákona z roku 2013, která umožnila poskytnout rodinám zemřelého dárce příspěvek na pohřebné. Rozvíjí se také program na podporu žijících dárců, například tím, že dostávají náhradu ušlé mzdy. Po loňském výrazném růstu žijících dárců se jejich počet stabilizoval a aktuálně jich je registrováno 63.

Darovali orgány svého syna

Důležité je pomoci, říká rodina tragicky zesnulého o darování orgánů

Souhlasili s darováním orgánů jejich syna. V IKEM vystoupila z anonymity rodina, která v lednu přišla tragicky o dítě. Lékaři je požádali o dárcovství jeho orgánů a rodina souhlasila (29. října 2014).

„Těší nás stále větší zájem veřejnosti o transplantační program, tisíce spokojených pacientů jsou tím nejlepším výsledkem našeho snažení,“ uvedla národní koordinátorka orgánových a tkáňových transplantací Lucie Baudyšová.

Jednou z cest, jak počty dárců navýšit, je podle Adamce vyškolení a financování dárcovských konzultantů. Jsou to pracovníci v nemocnicích, kteří upozorní na možného dárce orgánů, spolupracují s ošetřujícím lékařem a zajišťují nutná vyšetření pro potřeby transplantace. „Tento projekt byl však u nás z ekonomických důvodů nedávno zastaven,“ podotkl ředitel.

Další možností je vyplácení takzvaných explantačních poplatků, jež motivují nemocnice k dárcovství. Je to ale finančně náročné a postup není zakotven v zákonech. KST se proto soustřeďuje na vzdělávání a medializaci dárcovství mezi odborníky i laiky. „Všechny významné projekty podporující dárcovský program v Česku budou přes naše koordinační středisko trpělivě předkládány zdravotním pojišťovnám i ministerstvu zdravotnictví,“ dodal Adamec.

KST vede registry dárců, čekací listy a koordinuje „přidělování“ orgánů. Pokud se kdekoli v Česku objeví možný dárce, dozvědí se to jako první koordinátorky KST. Spolupracují s nemocnicemi, pacienty i transplantačním týmem, zastřešují celý proces, včetně registrace a dokumentace. Letos v listopadu tak byla například provedena ojedinělá kombinovaná transplantace srdce a plic, v prosinci unikátní transplantace pěti orgánů u jednoho pacienta, který také vůbec poprvé v ČR dostal nové tenké střevo.

Autoři: ,


Témata: Srdce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.