Ministerstvu samotnému se nelíbilo, že pokud se někdo rozhodl ledvinu darovat, byl za to vlastně ještě finančně potrestán. Proto připravilo novelu. Ilustrační foto.

Ministerstvu samotnému se nelíbilo, že pokud se někdo rozhodl ledvinu darovat, byl za to vlastně ještě finančně potrestán. Proto připravilo novelu. Ilustrační foto. | foto: Petr Novotný, MF DNES

Dárci ledvin mají dostávat „bolestné“. Nejvýše ale jen 24 tisíc

  • 125
Lidé, kteří se rozhodnou darovat ledvinu, by měli napříště dostávat finanční kompenzaci. Vyplývá to z připravované novely transplantačního zákona. Dárci mají mít nárok na náhradu za ušlý zisk, když kvůli hospitalizaci nebudou moci vydělávat. Částka ale nesmí přesáhnout výši průměrného platu, tedy zhruba 24 tisíc korun. Podle lékařů je to málo.

Živý člověk může darovat ledviny a část jater, ostatní orgány mohou lékaři odebrat jen zemřelému. Ministerstvo zdravotnictví přichystalo změnu, kterou chce motivovat případné další živé dárce. Hodlá jim poskytnout finanční náhradu za ušlý zisk. Dosud měli nárok jen na proplacení cest k lékaři a zpět.

Dárci, kteří za to, že někomu pomohli, museli nastoupit na nemocenskou a proto se jejich příjem snížil. "Přitom by měli dostat peníze vyplacené jako dovolenou, aby na svém dobrém skutku netratili," řekl MF DNES Pavel Březovský z Koordinačního střediska transplantací.

"Je to situace, kterou chceme změnit," uvedla k novele už před časem Stanislava Pánová z ministerstva zdravotnictví.

Lékaři nápad ministerstva chválí. "Darování orgánů nesmí být spojené s finančním prospěchem pro dárce, darování za úplatu je zcela vyloučené. Neměl by ale v žádném případě na darování doplácet," uvedl přednosta Transplantcentra IKEM Pavel Trunečka.

Kritizoval ale výši náhrady: "Ta částka je podle mě diskriminační. I lidé, kteří vydělávají daleko víc než průměrný plat, mohou mít rodinu, která je na jejich příjmu závislá."

Kromě toho novela stanovuje částku 20 tisíc korun, které si dárci mohou odečíst z daňového základu. "Ocenit ledvinu částkou dvaceti tisíc je podle mě smutné," podotkl Trunečka.

Nově i dárce-cizinec. Ale jen někdy

Finanční náhrady nejsou jedinou novinkou, kterou podle transplantologů novela řeší poměrně nešťastně. Nově by se dárcem orgánů mohl stát i cizinec, čímž by se napravil nedostatek současného zákona, který odběr orgánů zemřelým cizincům zakazuje a lékaři tak ročně přicházejí o desítky orgánů vhodných k transplantaci.

Cizinec ale podle novely musí být držitelem tzv. dárcovské karty, tedy dokladu o souhlasu s posmrtným darováním tkání nebo orgánů.

Pokud kartu dotyčný nemá, a to bude případ většiny pacientů, pak mají mít lékaři 72 hodin na zjišťování, jestli není ve své zemi vedený jako člověk, nesouhlasící s posmrtným odběrem orgánů. Pokud se to do tří dnů nepodaří, nedá se úkon provést.

MUDr. Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra IKEM

Lhůta 72 hodin je ale podle transplantologů příliš dlouhá. "Dárce je zemřelý člověk. Aby byly orgány použitelné, musí být po smrti dárce splněna celá řada medicínských parametrů, které se od okamžiku smrti jen horší. Ideální je, když je možné orgány odebrat ihned po stanovení smrti dárce. Jakékoliv prodlužování zhoršuje kvalitu orgánů a jejich využitelnost," vysvětlil Trunečka.

"Navíc se budou dvaasedmdesát hodin vynakládat prostředky na něco, co se nakonec vůbec nemusí realizovat. Nejsou to jen peníze, je to i úsilí lidí, kteří se o to musejí starat a najednou budou dělat něco zbytečně. Možná to pak ani nezačnou dělat...," upozornil.

Transplantologové proto navrhují jiná řešení, například odstavec o cizincích úplně vypustit a chovat se k nim stejně jako k Čechům. "Nebo by šlo netrvat na dárcovské kartě, ale zajímat se o blízké daného dárce, co říkají. To je v jiných zemích také běžné," poznamenal Trunečka.

Od kdy by měla novela platit, se zatím neví. Nyní se k ní vyjadřují jednotlivá ministerstva. "Ideálně by měla vstoupit v platnost ještě během tohoto roku nebo maximálně v první polovině roku 2013. Záleží na tom, kolik se sejde připomínek a jak dlouho bude trvat jejich vypořádání," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue