Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důležité je pomoci, říká rodina tragicky zesnulého o darování orgánů

  13:25aktualizováno  13:25
V Česku lékaři ročně transplantují orgány zhruba od 200 zemřelých dárců. Jenže toto množství není dostatečné. Institut klinické a experimentální medicíny proto představil spoty, které mají na dárcovství upozornit. Z anonymity také vystoupila jedna z rodin, které tragicky zemřel syn a musela se vyrovnat s otázkou darování orgánů.

Souhlasili s darováním orgánů jejich syna. V IKEM vystoupila z anonymity rodina, která v lednu přišla tragicky o dítě. Lékaři je požádali o dárcovství jeho orgánů a rodina souhlasila (29. října 2014). | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Za poslední tři měsíce jsme ztratili tři čekatele na transplantaci pro akutní selhání jater. Jedné pacientce bylo sedmnáct let,“ poukázal přednosta Transplantcentra IKEM Pavel Trunečka na situace, kdy se v nutný okamžik nenajde vhodný dárce.

Tito pacienti měli akutní selhání jater, při kterém rozhodují hodiny, maximálně dny. „Buď se v té době orgán objeví, nebo ne a pacient zemře,“ dodal Trunečka.

Jen v Institutu experimentální a klinické medicíny (IKEM) nyní čeká na transplantaci 1 100 pacientů.  Ročně tady lékaři využijí orgány přibližně stovky zemřelých dárců. V celém Česku je tento počet zhruba dvojnásobný.

„Počet dárců narůstá velmi málo a posledních 15 let je víceméně stejný,“ podotkl Trunečka. Podle něj není úplně přesně jasné, proč tomu tak je, i když lékaři postupně ustupují od přísných podmínek dárcovství - například orgány dnes transplantují i napříč krevními skupinami, kromě smrti mozku odnímají i orgány také u pacientů se zástavou oběhu a ledvinu už nemusí darovat jen příbuzní, ale i partneři či kamarádi.

Faktem je, že orgány většiny zemřelých nejsou vhodné pro transplantaci. Třeba i proto, že dárce nesmí být nositelem infekce, nesmí mít například zhoubné onkologické onemocnění či selhání jiných orgánů. „Jedna teorie říká, že dárců nepřibývá, protože se v České republice zlepšila intenzivní péče,“ podotýká přednosta IKEM. Podle něj dlouhodobá léčba za podpory přístrojů ale vede k tomu, že darování není možné.

Ledvina je zatím jediným orgánem transplantovaným od živého dárce. Podívejte se na spot IKEM, který na živé dárce upozorňuje:

Mezi zemřelými dárci byl letos i syn rodičů, kteří se rozhodli bez uvedení svého jména vystoupit na středeční tiskové konferenci, jež se konala v institutu. O syna přišli tragicky v lednu. Otázka na možné dárcovství tak přišla znenadání a rodinu zaskočila. „Když jsme byli postaveni do té nelehké situace a byla nám sdělena možnost darování orgánů, v první chvíli jsem věděl, že by bylo dobré, když souhlas dáme. Udělali jsme to víceméně spontánně,“ uvedl otec zemřelého.

„Má první reakce byla kategorické ne. Pak jsem začala bojovat s otázkou proč. Proč mám pomáhat, když nikdo nepomůže mně,“ uvedla matka zemřelého. S otázkami uvnitř sebe se potýkala 24 hodin, pak i ona souhlasila. „Bylo tam více důvodů a přál si to manžel i tchýně. Těch pár hodin navíc pro mě byla obrovská šance, jak se synem být, pro mě byl pořád živý: dýchal, bilo mu srdce. Potřebovala jsem ten čas, abych mu řekla ještě spoustu věcí,“ dodala žena.

„Není důležité, abyste to (kdo je příjemcem) věděl. Důležité je, že to někomu pomohlo,“ uvedla žena na otázku, zda ví, komu lékaři orgány syna voperovali. V Česku je taková věc podmíněna anonymitou. Funguje zde sice předpokládaný souhlas (dárcem se automaticky stává každý, kdo nevyslovil za svého života písemné odmítnutí), ale lékaři vždy ctí přání příbuzných. Jejich odmítnutí nebývá časté, přesto IKEM představil spoty, které na problematiku dárcovství upozorňují.

Podívejte se na druhý ze spotů:

„Každý jeden dárce má veliký význam, protože může dát dar života několika příjemcům,“ upozornila Eva Pokorná z transplantačních databází IKEM. „Neberte si své orgány do nebe, na zemi na ně čeká spousta příjemců,“ citovala názor, s nímž lékaři souzní.

„Odběry přes nesouhlas rodiny neděláme, protože by to mohlo poškodit celý proces dárcovství. Střet, který by z nerespektování přání vznikl, by znamenal víc ztrátu, než užitek,“ vysvětlil Trunečka s tím, že by mohlo dojít například k přehodnocení transplantačního zákona a celý proces by se tím mohl ztížit.

Pokud rodina souhlas nedá, často je to důsledek šoku, protože dárci se rekrutují zejména z okruhu lidí, kteří zemřou náhle. Například při nehodě, střelném poranění, otravě nebo krvácení do mozku. Rodina proto nemá možnost se na jejich odchod jakkoliv připravit. „Většinou jde o iracionální stav a někdy se stane, že rodina zpětně nad svým rozhodnutím, které znemožnilo darování, vyjádří lítost,“ uvedl přednosta IKEM s tím, že část rodin jako důvod odmítnutí uvádí víru.

Takové otázky však chce rozptýlit kardinál Dominik Duka, který do IKEM přijel a o vztahu víry a dárcovství hovořil. „V pohledu první části Bible je vztah mezi člověkem a Bohem a lidmi navzájem řešen na základě vzájemné úcty, tolerance a přátelství. Ježíšův zákon, který má jednu podobu, kdy se loučí se svými učedníky a říká jim, že jako on měl rád je, aby se oni měli navzájem rádi. Pak je tam podoba v tom výkladu, kdy říká, že největší lásku má ten, kdo dává život za své přátele,“ uvedl Duka. Podle něj v celé věci hraje roli také všeobecná norma, která říká „co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň ty jim“.

„Víme, že každý z nás, kdo se ocitá v nouzi, hledá pomoc. Proto patří veliká úcta a veliký dík dárcům i jejich rodinám, ale také IKEM a dalším zdravotnickým zařízením, které díky rozvoji medicíny a ostatních oborů mohou takto lidem pomáhat,“ dodal kardinál. V neděli 2. listopadu, v den Památky zesnulých, proto bude celebrovat mši v Katedrále svatého Víta za všechny dárce orgánů a jejich blízké. Mše začíná v 10:00 a je otevřena široké veřejnosti.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.