Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obléhaní Syřané riskují život kvůli knihám. I mozek musí jíst, tvrdí

  16:34aktualizováno  16:34
Přežívání válečných strastí může mít mnoho podob. Syrská Darája zažívá dlouhé roky obležení vládními vojsky. Lidé si již zvykli na hlad. Někteří se i přesto snaží zachránit místní kulturu. Vybudovali proto podzemní knihovnu. Literaturu do ní zachraňují z rozbombardovaných staveb. Mnohdy při tom riskují život.

Darája je v obležení od roku 2012. Humanitární pomoc sem přišla za celou dobu pouze dvakrát. | foto: Profimedia.cz

Strach o život i hlad jsou věcmi, se kterými se obyvatelé Daráji naučili žít. Město je v obležení od roku 2012. Do letošního srpna sem přijela humanitární pomoc jen dvakrát. I ta však byla spíše nouzová. Jakmile dobrodinci ze zahraničních organizací zmizí, život se vrací do smutného normálu.

Válka bere zdejším lidem nejen střechu nad hlavou, ale také vzdělání. Studenti se proto jen pár měsíců po zahájení obléhaní rozhodli, že zachrání co nejvíce knih a učebnic ze zdejších domů, které se hroutily pod náporem nekončícího ostřelování.

Vrtulník shodil jedovatý plyn

V syrské provincii Idlíb nedaleko místa, kde byl v pondělí sestřelen ruský vrtulník, byly v noci na úterý shozeny z jiného vrtulníku kontejnery s jedovatým plynem, uvedli podle agentury Reuters povstalci (více o sestřelení zde). Mluvčí civilní obrany rebelů řekl, že plyn, pravděpodobně chlór, zasáhl ve městě Sarákib 33 lidí, většinou ženy a děti.

Exilová Syrská národní rada později během dne vydala prohlášení, v němž obvinila z tohoto chemického útoku prezidenta Bašára Asada, přičemž poukázala na podobné incidenty v minulosti.

Ruské bojové letouny v úterý provedly intenzivní údery jižně od Aleppa na podporu vládních jednotek, jež se snaží zpomalit ofenzivu povstaleckých sil. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nevládní zdroje. Dopad náletů zatím není znám.

Zdroj: ČTK

„Bylo nám jasné, že musíme vytvořit novou knihovnu, abychom mohli pokračovat ve studiu. Umístili jsme ji do sklepa, aby ji nemohlo zničit bombardování,“ prozradil reportérům BBC jeden ze zakladatelů knihovny Anas Ahmad.

Za čtyři roky usilovné práce dokázali zachránit 14 tisíc knih. Za stejnou dobu v Daráji zemřely dva tisíce lidí. Mnoho z nich nechtělo mít s boji nic společného. Ani ztráty na civilním obyvatelstvu však Anase a jeho kamarády neodradily. „V mnoha případech knihy zachraňujeme z rozbořených domů. Většina z nich je blízko frontové linie, jejich záchrana je tak velmi nebezpečná,“ popisuje.

30.července 2016 v 19:00, příspěvek archivován: 02.srpna 2016 v 12:41

In Darayya, where Paul’s conversion happened, there is a secret library: https://t.co/yP63NXuhUq pic.twitter.com/MnzMiqJJGr

Na první pohled by se mohlo zdát, že záchrana knih ve válečné zóně je čirým šílenstvím. Anas však vysvětluje, že pro místní obyvatele je velmi důležitá z mnoha hledisek. Dobrovolníci, kteří pracují ve zdejší nemocnici, například využívají knihy se zdravotnickou tematikou ke zlepšení péče o pacienty. Amatérští učitelé pak z knihovny čerpají znalosti, které posléze předávají místní omladině.

Arabské hvězdy i Shakespeare

Paradoxní je, že přesná poloha knihovny je většině obyvatel neznámá. Anas se obává, že v opačném případě by na ni zaútočili povstalci, kteří ovládají většinu města, nebo by se stala cílem ostřelování vojsk Bašára Asada. Všichni však vědí, že se nachází v místě, kam mají zapovězený vstup malé děti.

Ty musí spoléhat na své starší kamarády a rodiče, kteří jim vybranou literaturu v knihovně zapůjčí. Podobně se vzdělává i malá holčička jménem Islam. Většinu času musí trávit doma. Zvuk bombardování zahání hraním her a právě četbou.

Fotogalerie

„Sedím doma a z okna se dívám na místo, které ostřelují a říkám si, proč asi cílí zrovna tam. Někdy se pak doslechnu, že tam někdo zemřel a ptám se, proč to musel být zrovna on, co udělal špatného?“ ptá se.

Jedno dítě má však pro navštěvování knihovny výjimku. Čtrnáctiletý Amžád totiž bydlí ve stejném domě. Pobíhání po ulicích je pro něj příliš nebezpečné, většinu dne proto tráví mezi knihami. Dokonce si zde vysloužil titul náměstka knihovníka.

Podle Anase do knihovny lidé nechodí jen kvůli sebevzdělávání. Mnozí i přes strasti bojů pouze udržují při životě svou lásku ke knihám. Většina nejpopulárnějších děl pochází nepřekvapivě od arabských autorů. Nejvíce prošoupaný přebal mají knihy básníka a dramatika Ahmeda Shawqia, který si v arabském světě vysloužil přezdívku Princ poezie.

07.února 2016 v 02:27, příspěvek archivován: 02.srpna 2016 v 12:42

#Syria Building a #library under siege in #Darayya "We must preserve what’s under the rubble https://t.co/Niih2mlrVh pic.twitter.com/bvB4FAvuoD

V knihovně však najdeme také autory oblíbené v západních zemích. „Četl jsem několik knih od francouzských spisovatelů, ale nejvíce se mi stejně líbí Hamlet,“ tvrdí student Abdulbaset Alahmar. „Shakespearův styl psaní je jednoduše nádherný. Sebemenší detail dokáže popsat tak živě, že se cítím jako v kině, kde mi promítají film. Upřímně, Hamletem jsem se stal tak posedlý, že jsem ho začal číst i v práci. Nakonec jsem s tím musel přestat,“ popisuje.

Potrava pro mozek

Provozovatelé knihovny se čas od času setkávají s dotazy novinářů, zda by se neměli místo zachraňování knih raději starat o obživu. „Já věřím tomu, že mozek je jako sval. Čtení ho nepochybně posiluje. Můj osvícený mozek nyní živí i mou duši. V určitém smyslu mi knihovna dala zpět můj život. Setkávám se s lidmi, kteří jsou starší než já. S lidmi, se kterými se mohu bavit a něco se naučit. Jako potřebuje tělo potravu, tak mozek potřebuje knihy,“ myslí si.

Sýrie už je zpustošená víc, než bylo Německo či Japonsko po kapitulaci

Čtení je oblíbené také mezi některými dobrovolníky, kteří se zbraní v ruce bojují proti vládním vojskům. „Knihovna má v našich srdcích zvláštní místo. Kdykoli padají bomby blízko knihovny, tak se za ni modlíme,“ popisuje Omar Abú Anas, který před válkou studoval techniku. Když míří na frontu, veze si také několik knih. „Přímo na frontě mám svoji malou knihovnu. Čtením trávím i šest nebo sedm hodin denně,“ tvrdí. Podobně jsou na tom i další bojovníci. Knihy po přečtení předávají svým kamarádům.

„Knihy nás motivují. Čteme příběhy, které vyprávějí o tom, jak některé národy zůstaly na všechno samy. Přesto to nakonec zvládly, takže my můžeme taky. Pomáhají nám plánovat život na dobu, až bude Asad pryč. Chceme být svobodným národem. Doufejme, že i skrze čtení se jím jednou staneme,“ věří Omar.

Darája se nachází nedaleko Damašku

Darája se nachází nedaleko Damašku



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.