Uprchlík z Etiopie v Kodani (4. ledna 2016)

Uprchlík z Etiopie v Kodani (4. ledna 2016) | foto: AP

Dánové zabaví běžencům cennosti, budou z nich platit jejich pobyt

  • 593
Dánský parlament schválil novelu azylového zákona, která policii umožní zabavit žadatelům peníze a cennosti. Migranti si budou moci nechat v přepočtu maximálně 36 tisíc korun. Zůstanou jim také předměty, k nimž mají hluboký citový vztah. Zákon připomínající českou praxi ve světě sklízí kritiku.

Novela označená „L 87“ dává dánské policii právo každého migranta prohledat. Pokud má migrant u sebe víc než 10 tisíc dánských korun (36 tisíc Kč), stát mu je zabaví. Úřadům propadnou také cennosti dražší než 10 tisíc korun, pokud k nim majitel nemá silný citový vztah.

Uprchlická krize

Policie by tak žadatelům o azyl neměla sebrat například snubní prsten nebo náhrdelník po prababičce. Migrant však musí přesvědčivě vysvětlit, proč je pro něj daný předmět tak důležitý. Výnosy ze zabaveného majetku Kodaň použije na zaplacení ubytování, jídla a další podpory pro migranty. Kdo peníze a cennosti v předepsané hodnotě nemá, dostane tutéž péči zdarma.

Nová dánská pravidla připomínají postup, který v detenčních zařízeních uplatňují i české úřady. Cizinecká policie migrantům v tuzemsku odebere peníze, cennosti i mobilní telefon, ze zabavených prostředků se poté za každý den pobytu strhává určitá suma. Když dotyčný zařízení opouští, zbylý majetek dostane zpět (více se dočtete zde).

Dánští poslanci se zákonu věnovali ve třetím čtení, žádné další už nebude. Výsledek úterního hlasování pozorovatele nepřekvapil. Menšinová vláda premiéra Larse Løkkeho Rasmussena si potřebnou podporu mezi 179 poslanci zajistila už v polovině ledna.

Kodaňský parlament má pouze jednu komoru, dokument tedy putuje přímo ke královně Markétě II. Bez jejího souhlasu pravidla platit nezačnou, obvykle je to však pouhá formalita.

OSN: Neberte uprchlíkům to jediné, co jim zbylo z domova

„Cennosti, které si žadatel o azyl do země přináší, mohou být jediný majetek, který se mu podařilo zachránit, než utekl před pronásledováním či válkou. Netřeba říkat, že uprchlík nikdy nebude schopen vzít s sebou celou svou domácnost,“ varoval před novým dánským zákonem Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Věnoval mu obsáhlou zprávu, která dánské vládě doporučuje od nových předpisů upustit.

Zákon přinese i horší problémy, míní experti

Pravidla, která v úterý přijal dánský parlament, kritizuje i Zachary Whyte, který se azylové politice a integraci věnuje na Kodaňské univerzitě.

Samotné zabavování cenností není tím nejvážnějším problémem, který novela zákona přinese, řekl serveru The Local.

„Lidskoprávní organizace se zabývaly spíš jinými aspekty zákona. Například pozdržení zpracování žádostí o sloučení rodiny některých běženců. Po získání statutu uprchlíka budou muset čekat tři roky, než o ochranu pro příbuzné mohou poprvé požádat,“ upozorňuje akademik.

Vzhledem k tomu, že vytrvalý nápor migrantů úřady notně zpomaluje, může podle Whytea uprchlík na setkání s příbuznými čekat i déle než pět let.

„Utíká, aby si zachránil život, často je tedy nucen nechat za sebou nemovitost i další jmění,“ připomíná Dánům OSN. Pokud se běženci podařilo do Evropy dostat cennosti, mohou mu posloužit jako „počáteční kapitál“.

OSN svůj dokument formulovala velice diplomaticky a například připomněla, že Dánsko bylo v roce 1951 jednou z prvních zemí, která podepsala Úmluvu o právním postavení uprchlíků.

Komentátoři napříč světem však volili mnohem ostřejší slova, Kodaň se v médiích dočkala i přirovnání k praktikám nacistického Německa vůči Židům a jejich majetku, připomíná BBC.

Stát nemá platit za bohaté, hájí Dánové nová pravidla

Dánský premiér Lars Løkke Rasmussen opatření před světem dlouhodobě hájí, novelu označil za nejhůře pochopený zákon posledních let. Podobně hovořil na půdě OSN i ministr zahraničí Kristian Jensen.

Dánka se bránila pepřákem, hrozí jí pokuta

Sedmnáctiletou Dánku, která se s pomocí pepřového spreje ubránila sexuálnímu útočníkovi, čeká pravděpodobně pokuta 500 dánských korun (1 800 korun). V Dánsku je totiž zakázáno pepřové spreje vlastnit, uvedl v úterý tamní zpravodajský portál The Local. Útočník je na útěku. Incident se odehrál před týdnem ve městě Sönderborg, odkud je hlášeno několik případů obtěžování žen žadateli o azyl. Zda je za tímto případem uprchlík, není jasné. Dívka pouze vypověděla, že útočník hovořil anglicky. Její příběh vyvolal v zemi pobouření.

Zdroj: ČTK

„Dánský systém sociálního zabezpečení stojí na velmi jednoduchém principu: Stát péči poskytuje a platí těm, kteří se o sebe nedokážou postarat. Nikoli těm, kteří to dokážou. Stejný princip platí jak pro Dány, kteří žádají o podporu v nezaměstnanosti, tak i pro žadatele o azyl,“ vysvětloval Jensen podle serveru The Local zbytku světa.

Kritikům nových pravidel kromě samotného zabavování majetku vadí i postup, jaký k tomu poslanci zvolili. Novela zákona dá totiž policii právo prohledat oblečení a zavazadla migrantů, upozornila už před Vánoci třeba britská televize Channel 4. Běženci tak podle lidskoprávních organizací dostanou hned po vstupu na dánské území jasný signál, že k nim tamní společnost nemá důvěru.

O zabavování cenností uvažuje i Norsko

Zatímco Dánové kvůli nově zaváděným pravidlům čelí ostré kritice ze západní Evropy, Spojených států i od mezinárodních organizací, v nedalekém Norsku začali politici uvažovat o tom, zda se k zabavování majetku migrantů nepřipojit.

Podle deníku The Independent to v úterý navrhli lídři severonorské odnože Pokrokové strany, která je na celostátní úrovni součástí vládní koalice.

Norský návrh prozatím počítá se zabavením majetku nad 10 tisíc norských korun, tedy asi 28 500 korun.

„Když pomyslíme na důchodce ubytované v institucích, které si na svůj provoz berou až 85 procent jejich příjmů, je spravedlivé a rozumné vybírat peníze od lidí, kteří přišli a mají jich hodně,“ uvedl stranický mluvčí Geir Are Winther.

Podobná pravidla platí také například ve Švýcarsku, kde si mohou žadatelé o azyl nechat tisíc franků - v přepočtu zhruba 24 tisíc korun. Peníze migrantům zabavují i některé německé spolkové země, například Bavorsko.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue