Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O věku lhaly tři čtvrtiny testovaných migrantů, tvrdí dánské úřady

  10:18aktualizováno  10:18
Nedospělí migranti bez doprovodu rodičů mají v Evropě větší šanci získat azyl a řadu dalších výhod. Příklad Dánska naznačuje, jak často je toto pravidlo zneužíváno. O věku zde podle úřadů lhaly tři čtvrtiny testovaných žadatelů o azyl. Stejný problém trápí také úřady ve Francii a Velké Británii.

Afghánští uprchlíci v táboře v Aténách. | foto: Profimedia.cz

Evropa těžce zápasí s problémem migrantů, kteří se snaží přesvědčit úřady v zemích, kam se dostanou, že ještě nejsou plnoletí (ač už jsou).

Když jim to vyjde, zajišťuje jim to podstatně lepší zacházení a třeba i slučování rodin. Nejnovější zpráva Dánské imigrační služby (DSI) o přezkoumání věku těch, u nichž panují pochybnosti, však překonává dosavadní odhady.

Evropa testuje uprchlické sirotky, Němci jim zkoumají genitálie

DSI dosud letos podrobila testům na věk, jejichž součástí jsou rentgenová zkoumání opotřebení zubů a kostí tvořících prsty, 800 migrantů. Podle zprávy, kterou nyní zveřejnila, testy odhalily vyšší věk u nejméně 600 z nich.

Kritéria toho, zdali migranti o svém věku lžou, jsou přitom upravena v jejich prospěch. „Je v tom zhruba roční tolerance. Pokud test určí věk žadatele, který se prohlašuje za sedmnáctiletého, na 18 až 19 let, přiznáme mu věk 17 let,“ řekla novinářům mluvčí DSI Teresa McNairová.

Testování všech žadatelů

Po zveřejnění zprávy začaly zejména dánské protiimigrantské strany tlačit na to, aby byli testům podrobeni všichni žadatelé o azyl, kteří nejsou na první pohled dětmi. Naopak hnutí, která se stavějí na ochranu migrantů, kritizují, že jsou migranti označováni za lháře. „Oni dost často vůbec nevědí, kolik jim je, protože v jejich zemích se věk nebere v úvahu,“ uvedla například Eva Singerová z Dánské rady pro uprchlíky.

Fotogalerie

Určení věku migrantů, kteří žádají o ochranu, je problém ve všech zemích, kam uprchlická vlna zamířila – i vzhledem k tomu, že procento mladistvých bez doprovodu je neobvykle vysoké. Například ve Švédsku jich loni ze 163 tisíc bylo zhruba 35 tisíc. A několikrát se tu stal věk rozhodujícím i při řešení kriminálních případů.

V jednom z nich žadatel o azyl uznaný za mladistvého zabil ošetřovatelku v uprchlickém centru – aby se pak u soudu zjistilo, že je podstatně starší. I kvůli tomu letos na podzim Švédové zavedli u sporných případů testy zubů a kolenních kloubů. Zkoumáním jsou pověřeni soudní lékaři, kteří s ním mají největší zkušenosti.

Jak staře vypadají?

Velká polemika na téma mladistvých migrantů se rozjela na podzim v souvislosti s likvidací uprchlického tábora zvaného Džungle ve Francii. Británie slíbila, že část mladistvých z tábora převezme. Poté, co se první skupiny těchto běženců objevily na britské půdě, však těžce vzrostly pochybnosti o jejich věku – řada z nich vypadala hodně dospěle.

Děti z Calais nejsou děti, zdá se Britům. Test zubů vláda odmítá

A „zmátla“ i techniku – populární počítačový program How Old Do I Look (jak staře vypadám) přiřkla tváři jednoho přijatého migranta 38 let. V jiném případě britská média zjistila, že jeden z běženců přijatý z Calais coby šestnáctiletý se později na internetové seznamce představoval jako 22letý.

Britská vláda nicméně dosud odmítá běžence podrobovat jiným testům než osobním pohovorům. V argumentaci, kterou použila, byla i taková slova, která jako by vypadla z proslulé knihy Josepha Hellera Hlava 22. Podle úředníků ministerstva vnitra je rentgen zubů u nezletilých povolen pouze se souhlasem rodičů. A protože souhlas rodičů u těchto běženců bez doprovodu není možné získat, „nelze ho prosadit“.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.