Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákaz vstupu těm, kdo se nedomluví. Dánské bary chrání ženy před běženci

  11:56aktualizováno  14:55
Některé dánské bary a kluby zavádějí nová pravidla. Nově do nich nesmí vstoupit nikdo, kdo se nedomluví dánsky, anglicky nebo německy. Reagují tak na přibývající stížnosti žen, které prý na diskotékách obtěžovali uprchlíci. Migranti v Norsku mezitím zahájili hladovku kvůli špatnému zacházení ze strany úřadů.

(ilustrační snímek) | foto: SXC

V Dánsku přibývá stížností žen na chování uprchlíků v barech a nočních klubech. Ženy z několika měst minulý týden nahlásily, že je muži obtěžovali v ulicích i na diskotékách.

„Několik mladých žen se necítilo bezpečně v ulicích, kde na ně dotírali žadatelé o azyl. Totéž se stalo v noci na tanečním parketu,“ řekl agentuře Ritzau Lars Sloth z radnice severodánského Thistedu.

V bazénu se na ženy nezírá. Ve Finsku zakázali vstup mladým běžencům

Do uprchlického stanového tábora v Thistedu, který v současnosti hostí 365 žadatelů o azyl, se tak vypraví sociální pracovníci a policisté. Migranty chtějí poučit o přijatelném chování v dánské společnosti.

Na chování uprchlíků si stěžovaly také ženy v jihodánském Haderslevu a Sønderborgu. Tamní kluby se proto rozhodly zavést zvláštní opatření, která mají ženy před obtěžováním uchránit, uvedl server The Local. Na sønderborgskou diskotéku The Buddy Holly nevstoupí nikdo, kdo nemluví dánsky, anglicky nebo německy, a není tak schopný se domluvit s personálem.

Diskriminační nařízení, tvrdí kritici

Podle organizace Danmarsk Restauranter og Cafeer, která sdružuje dánské restaurace a kavárny, podobný krok zvažují i další podniky. Jiné se rozhodly navýšit počet členů ostrahy.

„Když máte skupinu hostů, kteří přijdou a chovají se výhružně, pak to představuje určité bezpečnostní problémy, pokud s nimi nemůžete vést dialog,“ řekl ředitel organizace Torben Hoffmann Rosenstock.

Fotogalerie

Ne všichni však s rozdělováním hostů podle jejich jazykových schopností souhlasí. Claus Juul z lidskoprávní organizace Amnesty International označil nařízení za diskriminační. „Nemůžete vytvořit obecné pravidlo, které říká, že nesmíte vstoupit, když pocházíte z určité země, jež předtím způsobila problémy,“ řekl stanici TV2.

Uprchlíci by měli odevzdávat část majetku, chce vláda

Dánsko už dříve dalo jasně najevo, že si nepřeje být cílovou destinací pro tisíce běženců. Vláda proto minulý týden přišla s návrhem, jak potenciální žadatele o azyl odradit. Podle chystaného zákona by uprchlíci měli odevzdat veškeré cennosti, aby přispěli na výdaje za ubytování a jídlo.

Na návrh zákona se ihned snesla vlna kritiky, která jej přirovnala k praktikám nacistů během holocaustu. Podle vlády však byl jen špatně pochopený.

„Ne, nebudeme lidem brát jejich šperky. To je pobuřující. Nikdy bychom to neudělali,“ řekl mluvčí vládnoucí Liberální strany Jakob Ellemann-Jensen stanici CNN. Zprávu o tom, že uprchlíci budou muset dánské vládě odvádět část svého majetku vyjma cenností, však nevyvrátil.

Uprchlická krize

Dánsko se na začátku ledna shodlo se Švédskem a Německem, že se pokusí zpomalit pohyb uprchlíků a zavede hraniční kontroly (psali jsme zde). Od té doby dánští policisté zadrželi několik migrantů, kteří se pokoušeli přejít do Švédska po dálničním mostě přes úžinu Öresund (více čtěte zde).

Dánsko přitom pro uprchlíky funguje spíše jako tranzitní země. V loňském roce tam o azyl požádalo dvacet tisíc lidí, zatímco v sousedním Švédsku 163 tisíc, píše AP.

Běženci v Norsku drží protestní hladovku

Napjatá situace je kromě Dánska také v Norsku. Skupina žadatelů o azyl zahájila v zemi hladovku na protest proti údajnému špatnému zacházení ze strany norských úřadů a proti plánovanému vypovězení ze země. V úterý o tom informoval norský deník Aftenposten.

Oslo již dříve uvedlo, že některé migranty, kteří do Norska přišli přes Rusko, pošle zpět, neboť se údajně většinou jedná o lidi, kteří delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat. Nejde tak prý o uprchlíky (více čtěte zde).

K držení hladovky přistoupili migranti z azylového centra v provincii Finnmark, která leží na úplném severu Norska a sousedí s Ruskem. Do centra bylo v posledních dnech z jiných azylových středisek převezeno asi 70 běženců, zřejmě v přípravě na návrat do Ruska.

„Když nás sem přivezli, řekli, že nás vyslechnou pracovníci norského migračního úřadu, ale to se nestalo. Nedostali jsme žádné informace,“ postěžoval si jeden z migrantů Ramí Hadad, který o sobě tvrdí, že je křesťan původem z Jordánska. „Cítíme se tady jako ve vězení. Nemůžeme vycházet ven ani dělat nic jiného. Všude je policie. Děti i dospělí nyní drží hladovku,“ dodal.

Syrští žadatelé o azyl, které o víkendu kontaktovala norská televize NRK, prohlásili, že jsou připravováni na návrat do Ruska. Současně vyjádřili obavy, že je ruské úřady pošlou zpátky do Sýrie.

Podle listu Aftenposten migranti varují, že odmítnou nastoupit do autobusů, které je mají převézt v nynější kruté severské zimě na druhou stranu hranice. Do Norska se dostali v průběhu podzimu na kolech.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.