Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dánové měli strach, komentoval premiér prohru v referendu o EU

  6:19aktualizováno  6:19
Dánové ve středu v referendu odmítli dát parlamentu pravomoc přijmout některé body policejní a justiční politiky Evropské unie, v nichž má země výjimku. V referendu, které bylo vnímáno jako výraz ochoty Dánů více začlenit svou zemi do EU, odmítlo požadavek vlády 53,1 procenta občanů. Vyplývá to z konečných výsledků referenda.

Dánský premiér Lars Lokke Rasmussen dal svůj hlas v referendu v Kodani (3. prosince 2015). | foto: Reuters

Vláda vedená předsedou Liberální strany Venstre Larsem Lökkem Rasmussenem společně s hlavním opozičním uskupením Sociálnědemokratickou stranou chtěla, aby Dánsko přijalo 22 unijních směrnic a nařízení z oblasti práva a vnitřních věcí, aby země mohla pokračovat ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) i po reformě této agentury EU. Zmíněné směrnice se týkají například obchodu s lidmi, dětské pornografie, vymáhání dluhů či útoků hackerů.

Odpůrci, mezi nimiž je populistická Dánská lidová strana, ale namítali, že pokračování spolupráce s Europolem je možné i bez uvedených změn, například uzavřením paralelních dohod.

Premiér Rasmussen už uznal „jasné“ vítězství odpůrců přijetí evropských směrnic a nařízení. „Je to jasné ne. Zcela respektuji rozhodnutí Dánů,“ uvedl Rasmussen. Obyvatelé Dánska podle něj měli „strach, že ztratí kontrolu“ nad svým osudem.

Vláda zdůrazňovala, že změny se netýkají 18 bodů legislativy EU spadajících pod unijní politiku v oblasti práva a vnitřních věcí, včetně citlivé otázky přistěhovalectví a azylových zákonů. Kodaň se díky těmto výjimkám kupříkladu nemusí podílet na systému přerozdělení uprchlíků.

Kritici změn ovšem poukazovali na to, že jakmile občané schválí právo parlamentu zrušit některé výjimky Dánska týkající se justiční a bezpečnostní politiky EU, další vlády již nebudou žádná referenda o přistupování k dalším směrnicím EU pořádat.

Referendum se konalo v době, kdy jsou v Evropě zvýšené bezpečnostní obavy v souvislosti s nedávnými útoky teroristů napojených na takzvaný Islámský stát (IS). Teroristé v listopadu v Paříži zabili 130 lidí.

Dánské referendum pozorně sledovala britská vláda, jejíž předseda David Cameron se chce pokusit vyjednat s evropskými partnery pro Británii nové podmínky jejího členství v EU a následně uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství své země v unii. Cameron sám je zastáncem setrvání Británie v Evropské unii v případě, že budou přijaty reformy.

Dánsko vstoupilo do tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) - předchůdce EU - v roce 1973 a jeho výjimky byly dojednány v roce 1992 a stvrzeny dánským referendem následující rok. V referendu v roce 2000 Dánové jasně odmítli společnou evropskou měnu euro. Krajně pravicová Dánská lidová strana nyní prohlašuje, že by chtěla následovat britského příkladu vyjednání nových podmínek členství a referenda o setrvání země v unii, pokud Cameron se svými plány uspěje.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.