Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dánové chtějí státní maturitu on-line, Poláci povinně počítají, Češi stále nic

  16:48aktualizováno  16:48
Už příští školní rok by dánští studenti měli u státních maturit neomezeně využívat internet. Poláci zase letos poprvé povinně maturovali z matematiky. Jen v Česku se o státní maturitě čtrnáct let pouze mluví a termín startu se stále odkládá. Zatím poslední je jaro 2011, ale i ten je v ohrožení.

Protesty doprovázely zavedení státních maturit téměř ve všech zemích. Ilustrační foto | foto: Lukáš BíbaiDNES.cz

Jednotné zkoušky se v řadě evropských zemí často liší podle typu školy. Stejně jako má státní maturita vypadat u nás - tedy bez rozdílu, zda maturant studuje na gymnáziu či průmyslovce - se s ní vypořádali pouze v Polsku, na Slovensku a v Itálii.

Najdou se však i země, které zkoušku dospělosti vůbec nemají. Středoškoláci ve Španělsku, Švédsku a Turecku své studium závěrečnou zkouškou nezakončují a například ve Švédsku dostanou studenti na závěr pouze seznam absolvovaných kurzů se známkami, které za ně dostaly.

Maturita v Evropě

Ve většině zemí už státní zkouška v nějaké podobě funguje.

Celkem ve třinácti evropských státech je státní zkouška odlišná pro všeobecné a odborné školy. Jedná se například o Dánsko, Francii, Norsko či Británii.

Finsko, Irsko či Německo má státní maturitu jen pro studenty všeobecných škol.

Španělsko, Švédsko a Turecko závěrečnou zkoušku (školní ani státní) vůbec nemají.

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání

Jak vypadají státní maturity v jiných zemích? Jaké problémy řeší? Redakce iDNES.cz vybrala několik příkladů.

Slovensko řeší úniky testů, Dánové chtějí maturovat s pomocí internetu

Skandály doprovázejí státní maturitu na Slovensku. Jeden rok se k maturantům například dostaly testy z matematiky rovnou i s vyplněnými správnými odpověďmi. Přibližně 2 700 studentů si pak maturitu muselo zopakovat. Na internetu se také údajně v roce 2006 objevily testy z literatury a cizích jazyků. Ministerstvo školství to ale nepotvrdilo.

Od roku 2005, kdy státní maturita na Slovensku odstartovala, prošla různými změnami. Původně byla víceúrovňová, nyní jsou dvě úrovně pouze u cizího jazyka. Důvodem je nezájem vysokých škol, které se nemají k tomu zohledňovat výsledky u přijímaček, a studenti pak nemají motivaci volit si těžší variantu zkoušek.

I na Slovensku byla povinná maturita z matematiky, ale pouze jeden rok. Po protestech studentů ji zrušili.

Dánsko je zase oproti ostatním zemím o hodně vepředu. V roce 2011 chce zavést průlomový model státní zkoušky, kdy by studenti měli při testování přístup k internetu. "Naše maturita musí reflektovat vývoj výukových postupů a výuka zase vývoj společnosti. Jsem si jist, že během několika málo let nás bude následovat většina evropských zemí," cituje BBC dánského ministra školství Bertela Haardera.

Pro dánskou státní maturitu, která se liší podle typu školy, je typické, že studenti skládají zkoušky v průběhu studia. Od roku 2007 dostávají místo známek kredity podobně jako na vysokých školách. Průměr známek je základem pro přijetí na univerzitu.

Polsku se státní maturity podařilo odstartovat v roce 2005. První dva ročníky maturit skončily skandálem. Tehdejší polský ministr školství Roman Giertych musel přistoupit k tzv. "maturitní amnestii" a snížit hranici pro získání maturity pro více než 50 tisíc neúspěšných maturantů. I polské ministerstvo školství chtělo, aby výsledek zkoušky braly u přijímaček v potaz vysoké školy. Na to ale přistoupily jen některé. Letos poprvé maturovali Poláci povinně z matematiky.

Už patnáct let absolvují státní maturity studenti ve Slovinsku. Na gymnáziích je ale jednotná zkouška jiná než na odborných školách. Výsledky maturit jsou vstupenkou na vysokou školu. O to samé usiluje i české ministerstvo školství, postoj vysokých škol je ale zatím spíše rezervovaný (viz Kopicová "prodávala" na veletrhu maturity děkanům, každý druhý chyběl).

Narozdíl od Česka ale slovinské univerzity tehdy stály o maturity, které by nahradily přijímačky, a s přípravou státní zkoušky pomáhaly. "Univerzity si před zavedením maturit přály vyhnout se přijímacím zkouškám, které byly méně vypovídající a méně objektivní," řekla iDNES.cz slovinská vysokoškolská profesorka Boža Krakar Vogelová.

V roce 2006 chtěl ale ministr školství maturitní zkoušku omezit, protože studium na středních školách se v posledních dvou ročnících stalo pouhou přípravou na státní maturitu. Nakonec ale ke změně nedošlo.

Státní maturita v ČR

* Státní maturity se připravují už 14 let. Spustit by se po několika odkladech měly na jaře roku 2011.

* Opět se ovšem množí kritické hlasy. V současné době státní maturitu nepodporuje ODS ani ČSSD. Zkoušku kritizují i učitelé.

* Státní maturita má mít dvě části - společnou, neboli státní, a profilovou, kterou si každá škola zorganizuje sama. Společná část je písemná a ústní, studenti si vybírají ze dvou stupňů obtížnosti.

* Náklady na přípravu maturit se už vyšplhaly na více než půl miliardy.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři stávkují a zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.