Miroslav Kalousek před jednáním koaličních lídrů (1. června 2011)

Miroslav Kalousek před jednáním koaličních lídrů (1. června 2011) | foto: Michal Šula, MAFRA

Daňová reforma dělí vládu. Bojuje se o výši platů, stravenky a hazard

  • 1036
Spor o to, jestli zůstanou stravenky, jak se bude vypočítávat daň z příjmu, a tedy i výše platu, či jakou výši paušálů budou moci dál uplatňovat živnostníci, rozdělil vládu. A donutil ji odložit schvalování daňové reformy. Premiér Petr Nečas na konci června řekl, že ji vláda spojí s tím, zda má ještě důvěru Sněmovny.

Projednání daňových změn vláda přerušila s tím, že daňovou reformu ještě příští týden projedná s odbory. "Přerušili jsme to mimo jiné proto, abychom to mohli projednat s partnery v tripartitě," potvrdil po jednání vlády Nečas.

Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 navrhl například to, aby se daň z příjmu už nepočítala ze superhrubé mzdy, ale z hrubé. Zároveň by se neodvádělo 15, ale 19 procent.

Při schvalování daňové reformy jde o to, zda se stihne už příští rok zdanit hazard

Odložené schvalování daňové reformy je významné i proto, že se koalice při přijetí koaličního dodatku domluvila, že tento zákon je pro vládu tak zásadní, že bude spojen s důvěrou vládě. VV si tak chtěly pojistit, aby byl už od příštího roku řádně zdaněn hazard, což zatím marně prosazovaly.

Kalousek podle informací iDNES.cz při jednání vlády opět zpochybnil, že se řádné zdanění hazardu stihne již od příštího roku. "Lze to stihnout, pokud koaliční partneři dodrží závazek z dodatku ke koaliční smlouvě a zkrátí lhůty pro projednání ve Sněmovně. Bude to s odřenýma ušima, ale je to možné," míní vicepremiérka a šéfka Legislativní rady vlády Karolína Peake.

Její Věci veřejné budou chtít, aby se jednání s odbory o daňové reformě urychlilo a aby o ní vláda mohla hlasovat už příští týden. Právě kvůli tomu, aby parlament schválil zákon včas a hazard mohl být zdaněn už od roku 2012.

Na paušálu, který by nahradil stravenky, by prodělali lidé s nízkými příjmy

S daňovou reformou mají padnout četné daňové výjimky, například zvýhodnění stravenek, které dostávají zaměstnanci. Místo toho Kalousek navrhl jednotný zaměstnanecký paušál 3 tisíce korun ročně, který by se odečítal z daní.

Vít Bárta na mimořádné tiskové konferenci VV vysvětloval, proč ministři z jeho

Jenže proti zrušení stravenek jsou Věci veřejné a výhrady mají také k plánu zrušit výpočet daně z příjmu ze superhrubé mzdy. "Zrušení stravenek nepodpoříme," řekl iDNES.cz šéf poslanců VV Vít Bárta po jednání ministrů a finančních expertů VV s předsedou odborové centrály Jaroslavem Zavadilem.

Zaměstnanecký paušál není totiž vůbec výhodný pro lidi s nízkými příjmy. O stravenky by přišli, ale nic by nezískali, protože mají tak malý plat, že fakticky neodvádějí daň z příjmu a třítisícový roční paušál by tak vůbec nemohli uplatnit.

"A zrušení superhrubé mzdy nemůže podle nás vést k dalšímu propadu v příjmech rozpočtu," argumentuje Bárta. Jinými slovy - zrušit výpočet ze superhrubé mzdy, což zavedla vláda Mirka Topolánka, by bylo možné, ale sazba by pak podle VV měla být vyšší než nyní navržených 19 procent.

"Definitivní stanovisko Věcí veřejných k jakémukoli zákonu je vždy až do poslední chvíle otevřená věc," posteskl si po jednání vlády Kalousek.

Výhrady měla ministerstva, Nečas odmítl plán "očesat" živnostníky

Řadu připomínek uplatnila jednotlivá ministerstva. Ministerstvo dopravy je proti zrušení daňového zvýhodnění režijních jízdenek. Ministerstvo obrany, vnitra a další bezpečnostní složky nesouhlasí se zrušením osvobození od daně u kázeňské odměny nebo odchodného.

Petr Nečas

Už před jednáním vlády premiér Nečas odmítl nápad ministerstva financí, aby se snížily výdajové paušály, které uplatňují při výpočtu daní drobní podnikatelé a živnostníci, kteří fungují jako osoby samostatně výdělečně činné. "V programovém prohlášení vlády je jasně napsáno, že celková odvodová zátěž osob samostatně výdělečně činných se nezvýší," řekl České televizi Nečas.

Výdajové paušály se liší podle profese. Nejvíce si nyní mohou odečíst řemeslníci a zemědělci - 80 procent, následují ostatní živnostníci - 60 procent a další povolání typu daňových poradců, auditorů či tlumočníků - 40 procent. Proti snížení paušálu protestovali představitelé některých podnikatelských sdružení. 

Kalouskův návrh daňové reformy předpokládá také vytvoření jednotného inkasního místa, které má sjednotit výběr daní a pojistného. Mělo vzniknout od roku 2013, ale podle studie poradenské společnost Deloitte pro ministerstvo financí se to stejně nejspíš nestihne.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video