Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šance na smrt z ozáření se rovná hrozbě zásahu bleskem, říká Drábová

  8:29aktualizováno  10:16
Když měla jaderná fyzička Dana Drábová lidsky říci, jak nebezpečná je radiace v Japonsku, sáhla pro přirovnání k bouřce. "Pravděpodobnost, že do 10 kilometrů od jaderné elektrárny zemřu v důsledku jejího působení, je stejná jako šance na zásah bleskem," odepsala čtenářům iDNES.cz.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová mírnila obavy čtenářů tím, že japonské jaderné elektrárny v nejsilnějším tamním zemětřesení neselhaly, ale naopak obstály překvapivě dobře. "Ukázalo se, že tento poměrně starý projekt dokázal odolat důsledkům mnohem silnějšího projevu přírodních živlů, než na který byl vyprojektován," uvedla.

Odpovědi Dany Drábové čtěte zde

O radiaci v Japonsku diskutovala se čtenáři iDNES.cz šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost

Za nejhorší považuje situaci na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Fukušima I. Přiznává, že je to trochu překvapivé, protože blok byl v době zemětřesení odstaven kvůli revizi.

Drábová odpoví i ve čtvrtek

"Musím také někdy sledovat vývoj," usmála se nejprve Dana Drábová nad žádostí o on-line rozhovor. Média ji nyní hodně vytěžují. K chatu se čtenáři svolila, po hodině ale musela končit a vyhovět jinému médiu. Čtenářům iDNES.cz slíbila, že se ve čtvrtek pokusí vrátit k nezodpovězeným otázkám.

"Došlo tam k poklesu vody v bazénu skladování vyhořelého paliva a dvěma požárům, zvýšená radiace v areálu je asi z podstatné části nyní kvůli tomuto problému," napsala Drábová.

Jednoho ze čtenářů zajímalo, co by se stalo, kdyby Japonci nedokázali žhnoucí části reaktoru uchladit a roztavily by se palivové tyče.

"Pokud by skutečně došlo ke kompletnímu roztavení, nemusí to ještě znamenat nic příliš významného pro okolí. Bude hodně záležet na nepoškozenosti kontejnmentu (ochranného obalu, pozn. red.) reaktoru či na jeho schopnosti snižovat velký únik. I netěsný kontejnment má tuto schopnost, záleží však na rozsahu jeho poškození." 

Čtenáře zajímala i celková bezpečnost jaderné energetiky. "Za celou dobu provozu jaderných elektráren nebyl nikdo v okolí radiací přímo usmrcen. I v tom nešťastném Černobylu obětovali životy 'pouze' pracovníci elektrárny a hasiči. Pravděpodobnost, že v okolí elektrárny do 10 kilometrů zemřu v důsledku jejího působení, je jedna ku deseti miliónum za rok. Tedy asi jako úder blesku," přirovnala to Drábová.

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany jsou projektované tak, aby obstály při zemětřesení o síle 5,0 až 5,5 - to je zemětřesení, které v jejich oblasti nikdy nebylo a z povahy geologických zlomů by v žádném případě nastat nemělo.

"Při nouzovém odstavení reaktoru jsou bezpečnostní systémy našich elektráren napájeny z vnější sítě, mají pracovní 400 kV linii a záložní linku 110 kV. Pokud by nebyly pod napětím, startují dieselgenerátory - každý z nich stačí na uchlazení jednoho reaktorového bloku, Temelín má osm nezávislých generátorů. Kdyby selhaly i ty, přistupuje se k napájení z přímé linky z vodní elektrárny Lipno případně přímé linky MVE Hněvkovice," uvedla Drábová.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.