Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trump do čela tajných služeb vybral Dana Coatse, hlasitého kritika Ruska

  15:27aktualizováno  17:32
Budoucí prezident USA Donald Trump si jako ředitele amerických tajných služeb vybral někdejšího republikánského senátora a člena senátního výboru pro rozvědky Dana Coatse. Dlouholetý senátor je známý jako ostrý kritik Ruska.

Donald Trump si jako ředitele amerických tajných služeb vybral Dana Coatse (17. listopadu 2016) | foto: AP

Trump v oznámení podle agentury AP zdůraznil, že Coats prokazuje hlubokou odbornou znalost problematiky a má skvělý úsudek. Coats má podle něj neochvějnou vůdcovskou autoritu, kterou tajné služby respektují. „Není pro mě důležitějšího úkolu než udržet Ameriku v bezpečí. Aby tomu tak bylo, využiju k tomu každý nástroj, který budu mít k dispozici,“ uvedl Coats ve společném prohlášení s Trumpem.

Tajné služby nyní vede generál letectva ve výslužbě James Clapper, který podal demisi k 20. lednu, kdy Obama předá prezidentský úřad Trumpovi. O očekávané nominaci Coatse americká média informovala již ve čtvrtek, Trump ji ale oznámil až v sobotu, tedy den poté, co se sešel s představiteli tajných služeb. Ti ho seznámili se zprávou, podle které se Rusko na pokyn prezidenta Vladimira Putina snažilo ovlivnit loňské prezidentské volby v USA.

Trump v čele USA

Ředitel národních zpravodajských služeb je hlavním bezpečnostním poradcem amerického prezidenta a jeho úkolem je koordinace amerického civilního a vojenského špionážního aparátu. Kandidáty na tuto funkci vybírá přímo prezident, schválení personálního obsazení stejně jako u ministerských nominací však podléhá Senátu.

Výrazný odpůrce ruského počínání na Ukrajině

Třiasedmdesátiletý Coats vystudoval politické vědy na Wheatonské univerzitě a práva na Indianské univerzitě. Během studia práv na začátku 70. let zastával pozici pomocného editora Indiana Law Review. Před studiem práv, na konci 60. let, sloužil dva roky v armádě.

V letech 1981 až 1989 působil ve Sněmovně reprezentantů, poté se v roce 1989 přesunul do Senátu. Na začátku tisíciletí pak za prezidenta George Bushe mladšího zastával post amerického velvyslance v Německu a po návratu do vlasti opět pokračoval v kariéře senátora za stát Indiana, stejně jako předtím. Coatsovo funkční období skončilo tento týden v úterý, kdy se funkcí ujali noví zákonodárci zvolení v listopadových volbách. V nich Coats již nekandidoval.

Coats v Senátu patřil k hlasitým kritikům Ruska a tlačil na administrativu dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy, aby Moskvu tvrdě potrestala za anexi ukrajinského autonomního poloostrova Krym v roce 2014.

Trump a Moskva

Trump se domnívá, že Moskva bude Spojené státy pod jeho vedením respektovat daleko více, než je tomu nyní. "Mít dobré vztahy s Ruskem je dobrou věcí a ne špatnou. Pouze hlupáci či blázni si mohou myslet, že je to špatné!" napsal Trump. Prohlášení na twitteru učinil jen den poté, co ho v pátek představitelé tajných služeb seznámili s důkazy, které rozvědky dovedly k závěru, že Rusko se nejen hackerskými útoky snažilo ovlivnit prezidentské volby.

Když Rusko kvůli americkým sankcím uvalilo na Spojené státy odvetná opatření, byl jejich součástí i Coats, kterému Kreml zakázal cestovat na území Ruské federace. V roce 2014 vzbudil pozornost, když si spletl zasedání výboru a krátce poté na twitteru žertoval, že v tom mají prsty Rusové. „Myslím, že mi Rusové dělají binec v diáři,“ napsal Coats. Vtipkoval také, že je zklamán, neboť nebude moci s rodinou strávit dovolenou na Sibiři.

Neptej se a nemluv o tom

Coats je ve Washingtonu také znám konzervativním postojem k homosexuálům. Je považován za jednoho z tvůrců principu „neptej se a nemluv o tom“, který homosexuálům sice umožňoval v armádě sloužit, ti ale nesměli o své sexuální orientaci hovořit. Coats poté nesouhlasil s upuštěním od toho přístupu v roce 2011.

V roce 2013 se také stavěl proti zákonu zakazujícímu diskriminaci homosexuálů a transsexuálů na pracovišti. Coats uvedl, že zákon by mohl vést k porušování náboženského přesvědčení zaměstnavatelů.

Loni hlasoval proti zákonu, který omezuje hromadný sběr dat o telefonní komunikaci tajnými službami. Freedom Act byl reakcí Kongresu na slib Baracka Obamy zreformovat Národní agenturu pro bezpečnost (NSA) poté, co bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden poskytl tisku utajované informace o monitorovacích programech.

Kritik Trumpa i Clintonové

Během prezidentské kampaně kritizoval v říjnu minulého roku i prezidentského kandidáta a budoucího prezidenta Trumpa. „Vulgární poznámky Donalda Trumpa jsou naprosto nevhodné a nechutné. Tato slova nemají v naší společnosti žádné místo,“ napsal v reakci na videozáznam z roku 2005 zachycující jeho obscénní výroky o ženách (více si můžete přečíst zde).

08.října 2016 v 15:16, příspěvek archivován: 07.ledna 2017 v 16:50

Donald Trump's vulgar comments are totally inappropriate and disgusting, and these words have no place in our society.

„Musíme se ujistit, že ženy si zaslouží úctu a respekt,“ napsal v dalším příspěvku. Jeho vztah s Donaldem Trumpem nebyl jednoduchý od počátku. Ještě než se Trump stal oficiálním kandidátem Republikánské strany, podpořil Coats kandidáta Teda Cruze. Jakmile byl ovšem na sjezdu vybrán Trump, Coats ho podpořil.

Zároveň kritizoval neúspěšnou demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou za její používání soukromého e-mailového serveru ve funkci ministryně zahraničí. „Občané si zaslouží vědět pravdu o zneužití tajných informací ze strany Hillary Clintonové,“ napsal na konci října na Twitteru.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.