Další útok na víceletá gymnázia

  • 2
Jak se zdá, tak jsou víceletá gymnázia něčím, co leží sociálním demokratům opravdu v žaludku. Snahou ministrů školství z řad ČSSD není snad krom zavádění multikulturní výchovy do školství nic jiného jejich destrukce.

Již neúspěšný ministr školství Eduard Zeman se naštěstí neúspěšně snažil o jejich naprosté vymazání z českého vzdělávacího systému a jak ukazuje nový návrh školského zákona, který nyní leží vrácený ve Sněmovně, tak Petra Buzková v jeho šlépějích neochvějně pokračuje. Faktem je, že ona se rozhodla použít při svém útoku daleko rafinovanějšího postupu.

V novele školského zákona oproti současné právní úpravě dochází k rozdělení víceletého vzdělávacího programu gymnázia na dva stupně, a to nižší a vyšší. Do vyššího stupně gymnázia by se mohli hlásit nejen uchazeči, kteří ukončili nižší stupeň daného gymnázia, ale i ostatní uchazeči, kteří absolvovali nižší stupeň jiného gymnázia či splnili povinnou školní docházku. Pokud by se ředitel víceletého gymnázia rozhodl stanovit přijímací zkoušky do vyššího stupně gymnázia, museli by je konat všichni uchazeči.

Může se sice zdát potěšujícím, že by se tato změna neměla dotknout stávajících studentů, ale toto "změkčení" nic nemění na nelogičnosti tohoto rozdělení. Důsledkem nebude jen velké narušení třídních kolektivů a celistvosti víceletého studia, ale především naprostá degradace nižšího stupně gymnázia. Proč by se mě například někdo nadaný hlásit například na šestileté gymnázium, když by na něj za dva roky čekaly přijímačky nanovo?

Sociálně demokratická kritika víceletých gymnázií je a byla ta, že je chybou poskytovat těm nadanějším žákům kvalitnější vzdělání a že selekce v polovině páté třídy je poněkud předčasná. Dále nám naši socialističtí vládci tvrdí, že odchod těch inteligentnější způsobuje pokles kvality výuky na základních školách. To může být sice za současného stavu do jisté míry pravda, ale na druhou stranu je možno argumentovat tím, že právě díky selekci školáků se lze spíše daleko snadněji věnovat jejich specifickým potřebám.

Ideovým zdůvodněním obsahu novely školského zákona je snaha o to, aby měli na vyšším stupni šanci studovat i úspěšní absolventi devátých tříd. Pokud to někdo doposud neví, tak od toho tu máme gymnázia čtyřletá a těch je tu celá řada. O hodně lepším a efektivnějším způsobem, jak dát deváťákům šanci se dostat na gymnázium by bezpochyby bylo zrušení jednotných termínů přijímacích zkoušek na státní střední školy a omezení limitu dvou škol, na které lze podávat přihlášku.

Rozdělení celistvosti studia na víceletém gymnáziu se projeví i na kvalitě výuky na nižším stupni. Každý z nás si snad dokáže představit situaci studenta kvarty, který se bude po celý školní rok věnovat daleko více přípravě na přijímací zkoušky než-li svému vzdělávání. Ostatně obdobnou situaci již dnes můžeme vidět v devátých třídách.

 Nezbývá mi než doufat v to, že novela školského zákona neprojde a jedna z mála součástí českého školství, která navzdory všem zásahům ze shora funguje, zůstane i pro budoucí generace zachována.

 

 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video