Ve stopách Edwarda Snowdena kráčí podle všeho další Američan. Ilustrační foto | foto: Reuters

Řádí u nás další Snowden, bojí se USA. Vynesl tajná data o teroristech

  • 106
Spojené státy řeší další únik utajovaných informací z vládní databáze. Novináři na webu analyzují seznam lidí, které Washington podezírá z terorismu. Podle CNN někdo zřejmě kráčí ve stopách bývalého zaměstnance tajné služby NSA Edwarda Snowdena, který loni rozpoutal skandál kvůli odposlechům.

Nejnovější tajné dokumenty Washingtonu se objevily na serveru The Intercept, který od letošního února provozuje novinář Glenn Greenwald. Právě ten se loni v létě sešel s bývalým bezpečnostním technikem Národní bezpečnostní agentury Edwardem Snowdenem a z Hongkongu si přivezl tajné materiály, které později publikoval v britském deníku The Guardian. Další únik tajných dokumentů tak opět probíhá jeho prostřednictvím.

Z Pentagonu vynášel už vojín Bradley Manning

Někdejší americký vojín Bradley Manning v předal letech 2009 a 2010 stovky tisíc tajných dokumentů kontroverznímu serveru WikiLeaks (vše o něm najdete zde).

Byly mezi nimi úzkostlivě střežené dokumenty o válkách v Iráku a Afghánistánu, ale také diplomatické depeše.

Soud poslal Manninga na 35 let do vězení s maximální ostrahou. Za napomáhání nepříteli mu hrozilo až 90 let.

Vojín se za své činy omluvil a vyjádřil nad nimi lítost. Později požádal o změnu pohlaví s tím, že se cítí být ženou jménem Chelsea.

Americký vojín Bradley Manning přijíždí k soudu na základně Fort Meade (30....
Kresba ze soudní síně ve Fort Meade zachycuje vojína Manninga, jak čte omluvu...

Sám Greenwald již v červenci naznačil, že ve Snowdenových stopách kráčí další člověk. Na jeho webu se teď objevil neveřejný dokument, který na dvanácti stránkách pojednává o protiteroristickém boji Obamovy vlády. Shrnuje strategické cíle v oblasti identifikace teroristů za loňský rok.

Redakce serveru The Intercept se rovněž velmi obšírně věnuje seznamu potenciálních teroristů, kterých ministerstvo obrany eviduje asi 680 tisíc. Asi u 40 procent podezřelých přitom úřady nezjistily žádné vazby na teroristické organizace.

„Greenwaldův server zatím zveřejnil jen několik málo dokumentů. Člověk, který je vynesl, měl ovšem očividně přístup do počítačových systémů Pentagonu. To je tentýž systém, do kterého měl přístup i Bradley Manning, respektive Chelsea Manningová,“ upozorňuje Evan Perez, bezpečnostní expert americké CNN.

S tajnými dokumenty pracují miliony lidí, úniku se bránit nedá

Ministerstvo obrany zatím neví, jak velká škoda mu kvůli úniku informací vznikla. Úřady však nově vydané dokumenty podle Pereze značně znepokojily. Jsou datovány k srpnu 2013, kdy už byl Edward Snowden v zahraničí a vyhýbal se trestnímu stíhání. To znamená, že bezpečnost vládních databází nezajistilo ani posílení ochranných opatření, k němuž Spojené státy po vypuknutí špionážní aféry přistoupily.

„Přístup k tajným dokumentům americké vlády mají stále asi tři miliony osob. To je ohromná spousta lidí, kteří se k těmto věcem mohou jednoduše dostat a nechat je uniknout, kdykoli se jim zamane,“ míní expert. Redakce Greenwaldova serveru však upozorňuje, že přístup do vládního seznamu potenciálních teroristů má třeba i policie. Dostanou se k nim i vojenští kontraktoři, tedy soukromé firmy, jejichž muže si vláda najímá pro účast ve vojenských operacích. Dokumenty tak mohly uniknout odkudkoli.

Loňská kauza Edwarda Snowdena odhalila masivní odposlouchávání telefonních hovorů a sledování e-mailů. Národní bezpečnostní agentura, pro niž Snowden původně pracoval jako bezpečnostní technik, podle zveřejněných dokumentů monitoruje komunikaci po celém světě, denně zachytí přes 200 milionů SMS zpráv. Vyšlo najevo, že Američané odposlouchávali i mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové (vše o Snowdenově kauze najdete zde).

Snowdenův vánoční vzkaz z Ruska: Je levnější se zeptat a nešpiclovat

17. ledna 2014


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue