Tak nejdřív k tomu parlamentu. Za koho by Železný kandidoval, to zatím neprozradil. Ale on už se někdo najde. Aby však v bruselských lavicích skutečně zasedl, to by musel mít opravdu velké štěstí.
Spíše se zdá, že jde o jakési vztyčení praporu, o cosi jako vyhlášení osobní suverenity. Zatímco dříve se říkalo, že jeden muž s Bohem tvoří vždy většinu, lidé Železného typu tvoří většinu vůči všem ostatním a vystačí si sami.
Policie, zákony, soudy, politické strany - to všechno jako by tvořilo kolem nich jenom takové nevýznamné kulisy. V tomhle jsou skutečně dobří. Pokud jde o Železného boj o Novu, je situace mnohem nepřehlednější.
Přinejmenším pokud jde o záhadné propletence, které nejen laikům, ale i odborníkům musí připomínat spíš složité chemické vzorce než průhledné majetkové vztahy. Vladimír Železný je člověk, kterému se učeně říká „symbolický analytik“. Je osobností schopnou abstrakce, systémového myšlení, experimentování a spolupráce.
Zjednodušeně řečeno, je člověk, který dovede profesionálně pracovat s tak prchavou látkou, jako jsou informace. Takový člověk přesvědčí lidí, aby světu rozuměli podle jeho verze. Správně volenými slovy Železný svou televizi přivedl na svět.
Hypnotickými slovy vábil k sobě každou sobotu značnou část národa, jako by občané byli jen můrky přitahované k jeho jasnému plameni. A teď je zase tím mužem, který se nejlépe umí vyznat v onom hustém lese majetkových vztahů obklopujícím Novu, lese, který tak pečlivě zasázel.
Pro politiku byl zatím Železný ztracený talent. Jenomže on je sólový hráč a v nějaké usmolené straně pro něj není místo. Ale kdyby se jednou rozhodl, že bude podnikat i v této oblasti, tak to ještě uvidíme věci!
