Další narozeniny oslavte na svobodě, vzkázali Češi barmské disidentce

Desítky lidí včetně politiků poslaly z pražského Těšnova symbolické přání k 65. narozeninám barmské disidentce Su Ťij. Jsme s vámi a příští narozeniny vám přejeme na svobodě, napsali na zeď s jejím portrétem. Snímek zdi popsané desítkami vzkazů teď poputuje za oslavenkyní do Barmy.

Akci organizovala humanitární společnost Člověk v tísni. Podle jejího ředitele Šimona Pánka tak chtěla upozornit na nedodržování lidských práv v Barmě a podpořit její nejznámější disidentku. Na zeď s barevným portrétem Su Ťij přišly napsat přání desítky lidí, mezi nimi třeba i politici a zástupci ministerstva zahraničí.

"Ona je pro mě významnější žena, větší hrdinka než spoustu lidí, kteří se nám derou do paměti jako významní lidé naší doby," řekl lídr TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Svůj vzkaz na zeď připsal i někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Organizátoři zeď vyfotí a natočí a v Barmě záznam předají spolupracovníkům Su Ťij. "V roce 1977 se ve Stockholmu sešla podobná skupina na podporu Charty 77," připomněl Pánek s tím, že podobné akce rozhodně nejsou zbytečné.

"Barmští disidenti o české podpoře vědí," ujistil na happeningu Jiří Šitler z ministerstva zahraničí. Od spolupracovníků Su Ťij, se kterými se před nedávnem setkal v Barmě, vyřídil pozdrav a poděkování pro všechny, kteří barmský disent podporují.

Kdo je su ťij

Držitelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij oslaví své narozeniny v sobotu. V posledních 21 letech strávila 15 roků ve vězení nebo domácím vězení. Poslední trest, 18 měsíců, dostala loni v srpnu za to, že ve svém domě, kde je zadržována, dovolila přenocovat Američanovi, který k ní přeplaval přes jezero.

Su Ťij vyzývala v mnohonárodnostní barmské společnosti k jednotě lidu a podpoře nenásilného dialogu. Zasloužila se také o to, že otázku lidských práv v Barmě začaly řešit mezinárodní organizace.

Barma je od roku 1962 pod vojenskou vládou. Su Ťij se svou Národní ligou pro demokracii vyhrála v roce 1990 parlamentní volby, ale vojenská junta jí odmítla předat moc.

Představitelé barmského režimu se Su Ťij několikrát pokoušeli přesvědčit k emigraci do Velké Británie, kde žije její manžel, dva synové a těžce nemocná matka. Disidentka však pokaždé odmítla z obavy, že by se do Barmy už nemohla vrátit.

Věznění Su Ťij vyvolává ve světě ostrou kritiku a Barma se kvůli ní dostala do velké izolace. Sama Su Ťij svět opakovaně vyzývala k mezinárodním sankcím a bojkotu turistiky do Barmy.