Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dají čeští politici občanům práci, nebo jen planě slibují?

  14:09aktualizováno  14:09
Lék na nezaměstnanost. Politici se předhánějí v předvolebních slibech, jak zvýší počet pracovních míst. Někteří chtějí zůstat u metody cukru, jiní chtějí na nezaměstnané delší bič. Velmi důsledné řešení však nemá nikdo z nich. Přitom se dá čekat, že vysoké počty lidí bez práce tu budou delší čas.
Nezaměstnaný muž na Úřadu práce. Ilustrační foto

Nezaměstnaný muž na Úřadu práce. Ilustrační foto | foto: MF DNES

Loni v Česku zmizelo nejvíce pracovních míst v historii a také průzkum statistiků za první čtvrtletí letošního roku neukazuje podstatnější zlepšení. Spíše přináší špatné zprávy. Zatímco lidé, kteří minulý rok přicházeli o zaměstnání ve zpracovatelském průmyslu, alespoň zčásti nacházeli živobytí ve službách a obchodě, letos tato odvětví už nové síly nepřibírají. Naděje na rychlé zlepšení tak není závratná. Dá se čekat, že vysoké počty nezaměstnaných v Česku budou trvat delší čas. A to i bez dalších hospodářských poklesů, které samozřejmě v dnešní turbulentní době vůbec nelze vyloučit.

Bylo by tedy logické, aby se právě před letošními volbami politické strany předháněly v návrzích řešení tohoto naprosto zásadního problému. ODS tématem nezaměstnanosti a nových pracovních míst zahájila svou předvolební kampaň. ČSSD pak ke stejnému tématu uskutečnila před pár dny předvolební konferenci. Žel ani jedna z těchto iniciativ nevyvolala větší veřejnou diskusi, což je škoda.

Vývoj zaměstnanosti.

Vývoj zaměstnanosti.

Malý zájem o práci

Trhem práce se každoročně obsáhle zabývá například Česká národní banka v materiálu zvaném Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Tento dokument hodnotí postup příprav české ekonomiky na zavedení eura, a obsahuje tedy rozsáhlý a podrobný rozbor různých aspektů vývoje české ekonomiky. Těch sto padesát stran sice přečte málokdo, ale straničtí stratégové by je rozhodně pročítat měli.

Loňské údaje potvrzují tezi, že na českém pracovním trhu sice nevládne řecká siesta, ale rozhodně je co měnit k lepšímu. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je u nás srovnatelná s pohodovými sociálními státy západní Evropy a v letech před krizí dosahovala zhruba úrovně Německa. Z toho lze usuzovat, že podpory a sociální dávky zajišťují poměrně široké vrstvě lidí přijatelný životní standard. To s ohledem na ty, kteří tento standard financují ze svých pracovních příjmů, není zrovna povzbuzující.

Nezaměstnaný muž na Úřadu práce. Ilustrační foto

Nezaměstnaný muž na Úřadu práce. Ilustrační foto

Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu lidí bez práce spolu s velkými rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi regiony dokumentuje podle expertů ČNB malou pružnost trhu práce a nízkou schopnost i ochotu lidí reagovat na vznikající nabídku pracovních míst. Podle mezinárodního srovnání Češi nejsou ochotni stěhovat se v rámci republiky za prací ani tak, jak to dělají Němci a Rakušané.

Tyto faktory zásadně ovlivňují takzvanou strukturální nezaměstnanost. Na rozdíl od cyklické nezaměstnanosti na ni nemá vývoj ekonomiky podstatný vliv. Tahle část nezaměstnaných prostě zůstává sedět doma i v časech, kdy ekonomika roste a nabídka pracovních míst je dostatečná.

Příčinou je především rozsah sociální politiky státu, pracovní legislativa a nesoulad vzdělávacího systému s potřebami zaměstnavatelů. Skutečnost, že u nás existuje značný objem strukturální nezaměstnanosti, dokládá i zkušenost z let 2006 až 2007, kdy i v době mimořádně vysokého hospodářského růstu a velké poptávky po pracovních silách dosahovala česká míra nezaměstnanosti čtyř až pěti procent. Pracovní agentury dovážející do Česka dělníky ze zahraničí přitom prožívaly velký rozvoj.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Hladové dálnice

Nutno podotknout, že složitosti a různorodosti důvodů vysokých počtů nezaměstnaných si jsou možná vědomi kromě ekonomických expertů i odborníci ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně u politiků je povědomí o problematice stále poměrně omezené. Dokumentuje to výše zmíněná konference sociálních demokratů, kde kromě jiného z úst stranických představitelů zaznělo: "Rozhodující pro zaměstnanost je efektivní investiční činnost nejen soukromého sektoru, ale i státu a stabilní pracovní prostředí. Pro existenci soukromého sektoru jsou navíc velmi důležité i veřejné investice zejména v oblasti infrastruktury, které jsou pravicovou daňovou redukcí příjmů státu ve prospěch nejbohatších ohrožené. Je zřetelné, že pravice si představuje trh práce jako prostor, kde jednoznačně převažují práva zaměstnavatelů nad právy zaměstnanců a kde zaměstnanci mají být vděčni za jakýkoliv, i krátkodobý pracovní úvazek. To by ovšem byl návrat do závěru 19. století. Oproti tomu se sociální demokracie zabývá řešením problému plošným vytvořením prostředí pro stabilní rozvoj ekonomiky. Nežijeme ve falešné naději, že zaměstnavatel je motivován k zaměstnávání jiných osob."

Stavba dálnice - ilustrační foto.

Stavba dálnice - ilustrační foto.

Sociální demokraté tak omezují své vnímání nezaměstnanosti na nezaměstnanost cyklickou, která odezní spolu s krizí. Jsou přesvědčeni, že pomohou masivní investice do dálnic a labských jezů a podpora exportu. Problém je v tom, že infrastrukturální investice sice vyvolají nějakou zaměstnanost, ale jen v omezených regionech a v některých profesích, o něž není u nás velký zájem. Právě kvůli faktorům ovlivňujícím výši strukturální nezaměstnanosti je stavebnictví oborem s největším podílem pracovníků dovezených ze zahraničí. Navíc zdroje pro tyto investice jsou velmi omezené a kvůli růstu státních dluhů se budou hledat stále hůř.

Přímá cesta do pekel

Také podpora vývozu je jistě vítaným zdrojem peněz pro exportní zpracovatelský průmysl, ale o počtu nových zaměstnanců bude rozhodovat především probuzení světových trhů a ještě více to, jestli se toto oživení podaří udržet. ČSSD na něco takového nemá a nebude mít vliv, ani kdyby ve volbách získala 110 procent hlasů.

Po německém vzoru uvažují sociální demokraté také o nějaké formě takzvaného kurzarbeitu - zaměstnanci pracují třeba tři dny v týdnu a další dva jim doplácí stát. Tím jsou po dobu krize zachována jejich pracovní místa a stát by měl ušetřit na podporách v nezaměstnanosti. Toto opatření je však mimořádně nákladné a jeho efekty sporné, protože i v Německu se ukázalo, že nakonec podstatná část takto udržovaných míst zanikla. Je to logické, protože žádoucím efektem krize je změna struktury ekonomiky směrem k větší konkurenceschopnosti. Je tedy nutné, aby podstatná část firem, které se nedokážou vyrovnat s novou realitou, opustila trh co nejrychleji.

Německý ministr práce Franz Jose Jung (27. listopadu 2009)

Německý ministr práce Franz Jose Jung (27. listopadu 2009)

Sociální demokraté však především navrhují zvýšení podnikových daní z 19 na 21 procent a odvodů na sociální zabezpečení placených zaměstnavatelem o jedno procento. Nic podobného podle právě zveřejněných údajů OECD neudělala žádná ze členských zemí Evropské unie. Naopak v době krize přistupovaly ke snižování těchto daní a plateb sociálního pojištění právě z důvodu udržení pracovních míst. Tato daňová politika, která je základem volebního programu ČSSD, jde velmi silně proti snižování nezaměstnanosti.

Mimochodem, ještě radikálnější ve zvyšování daňové zátěže zaměstnavatelů je KSČM, která se v programovém prohlášení domáhá státního programu na vytvoření alespoň stovky tisíc pracovních míst. Také však nemá příliš jasno, jakým způsobem by to měl stát zařídit.
Mimořádně kontraproduktivní je požadavek KSČM na zvýšení minimální mzdy na čtrnáct tisíc korun. To by spolehlivě vyřadilo z legálního pracovního procesu všechny zaměstnance bez kvalifikace a podstatnou část lidí s nízkou kvalifikací. Velká část firem, které mají nižší produktivitu a fungují hlavně díky nižším českým mzdám, by tak definitivně skončila. Žel zvyšování minimální mzdy v menším rozsahu a s omezenějšími negativními efekty má v programu i sociální demokracie.

Z hlediska politiky zaměstnanosti tak levice obecně spoléhá na oživení ekonomiky. Mylně se domnívá, že ji dokáže probudit. Její zásahy do systému však vedou spíše k rušení pracovních míst než k jejich vzniku.

Dánská inspirace

A jak jsou na tom rozhodující pravicové strany? ODS chce vytvořit 170 tisíc pracovních míst prostřednictvím souboru opatření, která směřují především ke snížení nákladů práce. Astronomické číslo je sice vycucané z prstu a rozhodující měrou zřejmě vychází z víry ve vznik nových míst po obnovení ekonomického růstu, ale navrhovaná opatření mohou fungovat. Zaměstnavatel, který vytvoří nové pracovní místo na dobu neurčitou pro nezaměstnaného, absolventa nebo rodiče po skončení rodičovské, dostane za jeden rok slevu 3 600 korun na sociálním pojištění. Stát by navíc pro tato místa po dva roky garantoval výplatu 75 procent případného čtyřměsíčního odstupného s měsíční výpovědní lhůtou. Toto opatření může fungovat u firem zaměstnávajících lidi s nízkou kvalifikací a mzdou, kteří jsou teď nezaměstnaností postiženi nejvíce. Firmy tak získávají odpuštění zhruba jedné měsíční platby sociálního pojištění a významná je sleva na případné propuštění zaměstnance v případě, že nebudou zakázky.

Pracovní trh, nezaměstnanost, zaměstnanost

Pracovní trh, nezaměstnanost, zaměstnanost

Pracovní trh, nezaměstnanost, zaměstnanost

Pracovní trh, nezaměstnanost, zaměstnanost

Podstatným návrhem je masivní podpora částečných úvazků, které nejsou v Česku ani za mák populární, přestože v zahraničí jsou silně rozšířené. Tento návrh však spíše vede ke zvýšení zaměstnanosti matek s malými dětmi a možným následným úsporám na rodičovských dávkách.
Další návrhy směřují k liberalizaci zákoníku práce, který by snížil obavy zaměstnavatelů z vysokých nákladů na zbavování se nepotřebných zaměstnanců. Je to nepochybně žádoucí, ale bude to zřejmě politicky jen obtížně prosaditelné.

S jemným dolaďováním zákonů se moc nezaobírá strana TOP 09 a podle pravidla delší bič a menší dvorek navrhuje krátit sociální dávky lidem, kteří nepracují a nejsou ochotni odvést dvacet hodin týdně veřejných prací. A také tato strana je nakloněna pružnějšímu zákoníku práce.
Tento tlak na hledání zaměstnání možná pobouří lidi, kteří práci opravdu hledají a nemohou ji kvůli krizi najít, ale nutno říci, že tento přístup ke snížení nezaměstnanosti bezpochyby vede.

OP Prostějov rozdává výpovědi.

OP Prostějov rozdává výpovědi.

Dokud sociální demokraté místo toho svého rozdávání cukříčků těm, kteří nepracují - lhostejno, zda nemohou nebo nechtějí - neobjeví to, co dělají třeba jejich dánští kolegové, bude jejich politika spojena jen s růstem dlouhodobé nezaměstnanosti, zhoršováním situace na trhu práce a vynuceným dovozem pracovních sil ze zahraničí. V Dánsku je totiž sice o nezaměstnané sice hmotně slušně postaráno, avšak být nezaměstnaný je skutečně nepříjemné. Znamená to trávit denně mnoho hodin na kurzech a sháněním práce.

Zkrátka: občané by měli být tlačeni, aby na hledání práce nerezignovali. Ale současně je nutné uvolnění zákoníku práce, aby se zaměstnavatelé nebáli nabízet volná místa, jak navrhuje ODS. Zvýšení daní by mělo směřovat jinam než k zaměstnavatelům a pracovní síla by neměla být zatěžována tak vysokými odvody. Jen na ekonomický růst totiž nelze spoléhat.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.