Ministr obrany John Reid podle listu zpracoval pro premiéra Tonyho Blaira návrh, který počítá se stažením části britských vojáků do tří měsíců a většiny zbývajících do půl roku. Londýn má nyní v Iráku osm a půl tisíce vojáků.
Z tajného návrhu vyplývá, že jedním z hlavních důvodů pro urychlené stažení jsou peníze. Šéf obrany John Reid podle listu vyčíslil, že i pouhé snížení počtu vojáků na tři tisíce by britské pokladně ušetřilo půl miliardy liber ročně.
Ministerstvo obrany popírá, že je o stažení vojáků již rozhodnuto. Dokument je prý jen periodickou aktualizací možných scénářů vývoje v Iráku.
"Dali jsme jasně najevo, že zůstaneme v Iráku tak dlouho, jak to bude nutné," zdůrazňuje ministr v prohlášení, z něhož nedělník cituje. Upozorňuje, že "k budoucí situaci britských sil v Iráku zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí".
Návrh rovněž upozorňuje, že by odchod Britů z Iráku mohl povzbudit k následování další země, jejichž jednotky pak budou čelit zvýšeným rizikům. Britové velí na jihu země například 550 Japoncům a půl druhému tisíci Australanů.
Ti by se podle názoru armádních expertů mohli zdráhat zůstat jen pod ochranou iráckých bezpečnostních sil. Dokument totiž informuje, že i Washington hledá způsob, jak snížit počet vojáků z nynějších 135 tisíc na polovinu.
Z průzkumu veřejného mínění pro Daily Mail vyplývá, že 41 procent Britů je pro stažení vojáků nejpozději do půl roku, kdežto 52 lidí ze sta souhlasí, aby armáda zůstala, dokud v Iráku nebude klid, i kdyby to trvalo roky.
Zprávy z Iráku přitom dokazují, že právě to by se mohlo stát. Jen při třech nedělních atentátech zemřelo nejméně 33 lidí. Sebevrazi útočili před vojenským náborovým střediskem v Bagdádu, na ulici v Kirkúku a severoiráckém Mosulu.
Počet obětí útoků v Iráku tak od 28. dubna, kdy premiér Ibráhím Džaafarí oznámil složení nové vlády, stoupl na více než patnáct set lidí, spočítala agentura AP.
