Představme si pacienta trpícího třeba Alzheimerovou chorobou, jež ničí mozek. Nebo nemocného po infarktu s poškozeným srdcem. Či třeba vozíčkáře, jemuž úraz pohmoždil míchu. Lékaři doufají, že kdyby měli vhodné lidské buňky, mohli by jimi "opravit" poškozenou tkáň a pacienta uzdravit. V posledních letech proto vědci upřeli pozornost na takzvané kmenové buňky. Ty jsou totiž schopny přetvořit se v jiné buňky lidského těla. Právě díky nim organismus roste nebo se obnovuje. Kmenové buňky se dají najít hlavně v zárodku, který se vyvíjí v těle matky, pak se jim říká embryonální. Ty jsou univerzální a přetvářejí se v jakoukoli potřebnou buňku - svalovou, nervovou, pokožkovou... Aby je však lékaři pro pacienta získali, potřebují zárodek, který by je obsahoval. Ideální tedy je zárodek klonovaný.
Zárodek jako dárce
Klonování by mělo probíhat tak, že lékaři vezmou pacientovi z jeho těla buňku a její jádro vloží místo jádra v neoplodněném ženském vajíčku. Když se vše povede, vajíčko se začne vyvíjet, jako kdyby bylo oplodněno, a stane se z něj lidský zárodek, jehož drtivá většina dědičných vlastností je totožná s vlastnostmi pacienta - dárce buněčného jádra. Po několika dnech vědci vývoj zárodku zastaví a vezmou z něj kmenové buňky, z nichž vytvoří požadované tkáně, které pacientův imunitní systém neodmítne. Tolik teorie. V praxi vědci ještě dobře neznají mechanismus přeměny kmenových buněk u laboratorních zvířat. Klonování se setkává i s etickými rozpory. Někdo považuje takto vytvořený zárodek ve zkumavce za lidskou bytost. Dítě by se z něj ovšem mohlo narodit až poté, co by jej lékaři implantovali do ženské dělohy.
Naděje pod vlasy
Kmenové buňky však existují i v dospělém těle. Říká se jim orgánové a fungují jako zásobárna buněk pro opravu poškozených tkání. Biologové už například dříve zjistili, že po straně vlasového váčku (dutině v kůži, z níž vyrůstají vlasy a chlupy) je bulka, ve které se tvoří orgánové kmenové buňky, jež se dokážou přeměňovat v buňky vlasové. V druhé půlce srpna však odborný časopis Cell přinesl překvapující zprávu - bulka na vlasovém váčku je rovněž domovem kmenových buněk, z nichž se tvoří buňky pokožky. Tung-Tien Sun z Newyorské univerzity a Robert Lavker z Pensylvánské univerzity oznámili, že při pokusech na myších objevili kmenové buňky pokožky, které se z bulky ve vlasovém váčku šíří do okolní kůže. "Je to významné zjištění. Naznačuje, že tyto kmenové buňky se mohou měnit jak na buňky vlasové, tak pokožkové," komentuje objev Elaine Fuchsová, bioložka z Chicagské univerzity. Váčky, z nichž vyrůstají vlasy a chlupy, jsou rozmístěné téměř po celém těle - i na plešaté hlavě. Nenajdeme je však například na dlaních, chodidlech či předkožce. To by znamenalo, že v těchto místech musí být jiný zdroj kmenových buněk, který vědci ještě s určitostí neodhalili. Nicméně zdroj kmenových buněk ve vlasovém váčku vypadá dostatečně slibně. Pokud by se je lékaři naučili ve zkumavce množit, a dokonce přeměňovat na požadované tkáně, šlo by o převrat v medicíně. A protože pacient by se takto mohl stát sám sobě dárcem, odpadly by i spory kolem klonování. "Je to velmi smělá představa," komentuje Petr Dvořák z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. "Orgánové kmenové buňky však mají svoje limity a pravděpodobně je nepůjde libovolně přetvářet do jakékoli tělové buňky, jako to zřejmě bude možné s embryonálními kmenovými buňkami. Proto si myslím, že klonování zárodků je stále nejnadějnější cestou pro medicínu."
- pátek 8. září 2000
