Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dá se vyhnout klonování lidských zárodků?

  20:16aktualizováno  20:16
Svět diskutuje o tom, jestli je správné pokusně klonovat lidské zárodky. Tím by lékaři - snad - v budoucnu získali zdroj buněk potřebných pro opravu poškozených tkání pacientů. Vědci však poslední dobou takové buňky, nazývané kmenové, objevují rovněž v lidském těle. Rodí se tak nová naděje: snad bude možné brát je přímo v organismu pacienta bez klonovacího mezistupně. Která z obou možností bude výhodnější?
Představme si pacienta trpícího třeba Alzheimerovou chorobou, jež ničí mozek. Nebo nemocného po infarktu s poškozeným srdcem. Či třeba vozíčkáře, jemuž úraz pohmoždil míchu. Lékaři doufají, že kdyby měli vhodné lidské buňky, mohli by jimi "opravit" poškozenou tkáň a pacienta uzdravit. V posledních letech proto vědci upřeli pozornost na takzvané kmenové buňky. Ty jsou totiž schopny přetvořit se v jiné buňky lidského těla. Právě díky nim organismus roste nebo se obnovuje. Kmenové buňky se dají najít hlavně v zárodku, který se vyvíjí v těle matky, pak se jim říká embryonální. Ty jsou univerzální a přetvářejí se v jakoukoli potřebnou buňku - svalovou, nervovou, pokožkovou... Aby je však lékaři pro pacienta získali, potřebují zárodek, který by je obsahoval. Ideální tedy je zárodek klonovaný.

Zárodek jako dárce

Klonování by mělo probíhat tak, že lékaři vezmou pacientovi z jeho těla buňku a její jádro vloží místo jádra v neoplodněném ženském vajíčku. Když se vše povede, vajíčko se začne vyvíjet, jako kdyby bylo oplodněno, a stane se z něj lidský zárodek, jehož drtivá většina dědičných vlastností je totožná s vlastnostmi pacienta - dárce buněčného jádra. Po několika dnech vědci vývoj zárodku zastaví a vezmou z něj kmenové buňky, z nichž vytvoří požadované tkáně, které pacientův imunitní systém neodmítne. Tolik teorie. V praxi vědci ještě dobře neznají mechanismus přeměny kmenových buněk u laboratorních zvířat. Klonování se setkává i s etickými rozpory. Někdo považuje takto vytvořený zárodek ve zkumavce za lidskou bytost. Dítě by se z něj ovšem mohlo narodit až poté, co by jej lékaři implantovali do ženské dělohy.

Naděje pod vlasy

Kmenové buňky však existují i v dospělém těle. Říká se jim orgánové a fungují jako zásobárna buněk pro opravu poškozených tkání. Biologové už například dříve zjistili, že po straně vlasového váčku (dutině v kůži, z níž vyrůstají vlasy a chlupy) je bulka, ve které se tvoří orgánové kmenové buňky, jež se dokážou přeměňovat v buňky vlasové. V druhé půlce srpna však odborný časopis Cell přinesl překvapující zprávu - bulka na vlasovém váčku je rovněž domovem kmenových buněk, z nichž se tvoří buňky pokožky. Tung-Tien Sun z Newyorské univerzity a Robert Lavker z Pensylvánské univerzity oznámili, že při pokusech na myších objevili kmenové buňky pokožky, které se z bulky ve vlasovém váčku šíří do okolní kůže. "Je to významné zjištění. Naznačuje, že tyto kmenové buňky se mohou měnit jak na buňky vlasové, tak pokožkové," komentuje objev Elaine Fuchsová, bioložka z Chicagské univerzity. Váčky, z nichž vyrůstají vlasy a chlupy, jsou rozmístěné téměř po celém těle - i na plešaté hlavě. Nenajdeme je však například na dlaních, chodidlech či předkožce. To by znamenalo, že v těchto místech musí být jiný zdroj kmenových buněk, který vědci ještě s určitostí neodhalili. Nicméně zdroj kmenových buněk ve vlasovém váčku vypadá dostatečně slibně. Pokud by se je lékaři naučili ve zkumavce množit, a dokonce přeměňovat na požadované tkáně, šlo by o převrat v medicíně. A protože pacient by se takto mohl stát sám sobě dárcem, odpadly by i spory kolem klonování. "Je to velmi smělá představa," komentuje Petr Dvořák z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. "Orgánové kmenové buňky však mají svoje limity a pravděpodobně je nepůjde libovolně přetvářet do jakékoli tělové buňky, jako to zřejmě bude možné s embryonálními kmenovými buňkami. Proto si myslím, že klonování zárodků je stále nejnadějnější cestou pro medicínu."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Hlavní město Tchaj-wanu Taipei v době výpadku elektřiny (15.8.2017)
Tchaj-wan postihl masivní blackout. Ministr se lidem omluvil a rezignoval

Tchajwanský ministr hospodářství Li Čch’-kung rezignoval poté, co více než 6 milionů domácností v úterý postihl výpadek proudu. Uvedla to agentura AP. Ministr...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.