"Požádali mě o to lidé z Konfederace politických vězňů a z Akademického klubu 48," řekl MF DNES Svoboda, jak přišel na nápad odškodnit vyhozené studenty.
Právě mezi studenty byla řada těch, kteří do poslední chvíle podporovali v únoru 1948 prezidenta Edvarda Beneše, aby nepodlehl tlaku komunistů. Pětadvacátého února 1948 policejní jednotky rozehnaly studentský průvod, který šel podpořit Beneše až na Pražský hrad.
"Odškodnění by se netýkalo celého období komunismu až do roku 1989, ale jen těch, kteří na režim doplatili v době nejtvrdších represí, v prvních pěti letech po únoru 1948," uvedl lidovecký ministr.
Jak přesně by odškodnění vypadalo, o tom se podle Svobody budou muset dohodnout ministři. "Když na tom vláda začne pracovat, neměla by to být částka, která by ty lidi urazila, ale zároveň je třeba myslet na to, aby to bylo únosné pro státní rozpočet. Proto by ty peníze dostávali jen přímo ti, jichž se to týká a ještě žijí, ne dědicové," zdůraznil Svoboda. Řádově by se to podle něj mohlo týkat maximálně stovek lidí.
Problémy mohou být s dokazováním
Když vláda řekne ano, mohl by odškodnění dostat třeba současný místopředseda Konfederace politických vězňů Mirko Šťastný. Z vysoké školy ho vyhodili v roce 1948, nemohl dostudovat stavební inženýrství. Pak byl za velezradu a špionáž v procesu se skupinou kolem Milady Horákové odsouzen na patnáct let.
Nakonec si jich odseděl deset, z toho rok v uranovém lágru na Jáchymovsku s proslulou Věží smrti. "Je to trochu pozdě, ale pokud to schválí, tak zaplaťpánbůh za to," řekl MF DNES Štastný.
Osobně by odškodnil i lidi, kteří po převzetí moci komunisty v únoru 1948 z politických důvodů ani nemohli začít studovat, ale uznává, že by se to těžko prokazovalo.
Míní, že obtížně se budou hledat důkazy i proto, že byl někdo vyhozen z politických důvodů. "Mohlo by se to udělat třeba tak, že by to dotyčnému, který se o nárok přihlásí, podpisem dosvědčili tři jiní lidé," uvedl Mirko Šťastný.
