Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hrajeme vabank, říká o vzniku vědeckého kolosu psychiatr Höschl

  21:12aktualizováno  21:12
V Klecanech u Prahy roste Národní ústav duševního zdraví za 971 milionů korun. Povede jej psychiatr Cyril Höschl. V rozhovoru pro iDNES.cz popsal patálie se schvalováním projektu i to, že ústav nebude léčebnou, přesto jím projdou stovky pacientů za rok. "Nepůjde o protekční pracoviště, pacienti ale budou vybíráni podle kritérií vědeckých studií," upozornil Höschl.

Máme dva roky zpoždění, v lednu 2015 se ale musí začít pracovat, říká o Národním ústavu duševního zdraví přední český psychiatr Cyril Höschl. | foto: Národní ústav duševního zdraví

Stavba Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) symbolicky začala v pondělí. Na staveništi poklepali na základní kámen Cyril Höschl společně se zástupci ministerstva zdravotnictví, školství a firmy Zlínstav, která stavbu provádí.

NÚDZ nebude léčebnou, ale vědeckým pracovištěm s 300 pracovními místy. Výzkumná část zahrnuje laboratoře neurochemie, molekulární biologie a genetiky. Centrum pro zobrazení mozku v suterénu ústavu bude vybaveno magnetickou rezonancí a přípravou pro tomograf a magnetoencefalograf (více o podobě nového vědeckého pracoviště čtěte zde).

Křišťálová lupa

Získali jste 971 milionů. Na co všechno půjdou?
Z menší části půjdou peníze na stavbu, ta by se měla vejít pod 400 milionů, a zbytek půjde na laboratoře, přístrojové vybavení, zobrazovací techniky a start-up - to znamená peníze do rozjezd projektu na rok 2015, než naběhnou grantové prostředky a financování z jiných zdrojů. Ale rozjezd měl původně trvat ne rok, ale tři roky. Nikoliv naší vinou, nýbrž byrokratickými průtahy projekt NÚDZ nabral už téměř dvouleté zpoždění a na start-up tudíž zbývá jenom rok. Evropské peníze totiž končí v roce 2015, pak se děj vůle boží.

Mrzí vás to?
Je to velká škoda. Kdyby stavba začala dříve, tak mohl být rozjezd jistější, pomalejší a lépe připraven, ale musíme se tomu přizpůsobit.

Bude Národní ústav pro duševní zdraví více o výzkumu, nebo více o léčení pacientů?
Toto rozhodně není součást transformace psychiatrické péče a nejde primárně o psychiatrické zařízení v praktickém, klinickém slova smyslu, nýbrž jde o výzkumné zařízení, jehož převážnou část, ať už personálního zajištění nebo rozpočtu, tvoří věda a výzkum, asi jako u ústavů Akademii věd. Klinické oddělení v NÚDZ hraje pouze roli základny, která je v jakémkoliv klinickém oboru medicíny nezbytná, protože bez pacientů nelze rozvíjet klinické studie ani na úrovni zobrazovacích metod, genetiky a čehokoliv, co se v souvislosti s poruchami mozku studuje.

Kolik pacientů by mohlo ústavem za  rok projít?
Klinika bude mít 60 lůžek, a když uvážíte, že obložnost (využití kapacity lůžek, pozn. red.) se v průměru v Česku pohybuje kolem 90 procent a průměrná ošetřovací doba u akutní psychiatrické péče, řekněme pro jednoduchost, je jeden měsíc, tak si z toho můžeme spočítat, že hospitalizační částí projde 600 až 700 lidí ročně.

Pokud jde o ambulantní část, tak bude hodně záležet na tom, jak budou ambulance personálně zajištěny a jak se budou podílet na výzkumných programech, protože péče může být placena z grantů nebo zdravotními pojišťovnami v případě, že jde o úkony, které spadají pod úhrady pojišťoven. V takovém případě záleží na tom, kolik pacientů se podaří nasmlouvat.

Jak si budete pacienty vybírat?
Nepůjde o žádné protekční pracoviště. Důvod hospitalizací v NÚDZ nebude ten, že bychom měli suplovat normální systém péče o duševní zdraví, který je založen na ambulantní péči, denních stacionářích, komunitní péči a lůžkových zařízeních, ale měl by sloužit především klinickému výzkumu. Čili lůžková oddělení tady nejsou proto, aby suplovala psychiatrickou péči v Praze, ale proto, aby bylo možné do studií dostat pacienty, kteří splňují kritéria těchto studií. Ať už bude zaměřená na schizofrenie nebo bipolární poruchy.

Někteří místní lidé mají obavu z uzavřeného areálu obehnaného zdí. Bude ústav kromě laboratoří a odborného zázemí přístupný veřejnosti?
Rozhodně to nebude žádná jednotka obehnaná dráty a střežená služebními psy. Bude to zařízení, které bude naprosto otevřené a průchozí, aby sloužilo například místním k posezení u občerstvení nebo bude sloužit k poučení širší veřejnosti, ne jen lékařů.

Žádné nové Bohnice

"Stavba tu je vítaná, zastupitelé s ní nemají problém a myslíme si, že je pro Klecany přínosem. Přinese nám v budoucnu prestiž, stabilizuje zástavbu a pokud bude ústav někdy shánět řemesla či jiné profese, tak v Klecanech je najdou," řekl iDNES.cz starosta Klecan Ivo Kurhajec. V to, že se při provozu areálu mohli uplatit i místní, věří také Pavlína Ševčíková. "Je to možnost pracovních příležitostí," říká obyvatelka nedalekých bytovek. Část místních ale na projekt hledí s nejistotou. Bojí se, že se do budovy přestěhuje několik kilometrů vzdálená bohnická psychiatrická léčebna. Právě v jejím areálu nyní sídlí psychiatrické centrum.

"To je nerealistické, 60 lůžek výrazně nijak neposune naše potřeby, protože u nás jich je 1 250," uvedl ředitel bohnické léčebny Martin Hollý.

"Věřím, že ty dva pavilony, které opustí Psychiatrické centrum Praha, by se mohly přesunout do naší správy a my bychom vylepšili ubytovací standard. V žádném případě bychom ale nerozšiřovali lůžkovou kapacitu," dodal Hollý. 

Až bude NÚDZ fungovat, co se změní?
Spustí se činnost instituce, která bude schopna sbírat data o duševním zdraví populace, a poskytovat tak impulsy směrem ke státní správě, tím myslím zejména ministerstvo práce a sociálních věcí, a legislativě, která bude moci pružněji reagovat na potřeby obyvatel z hlediska měnícího se profilu duševního zdraví. Bude tu také instituce zaměřená na výzkum mozku v oblasti poruch chování a prožívání, a to je také k nezaplacení.

Proč takové pracoviště potřebujeme?
Důvody psychiatrického výzkumu jsou tři. Prvním a nejméně závažným je jeho tradice, která tu je od roku 1961, kdy byl založen Výzkumný ústav psychiatrický, jenž přinesl řadu významných studií a díky kterému u nás například není homosexualita trestným činem. Druhým důvodem je udržení duševního vlastnictví a jeho rozvinutí. Jinými slovy zabránění odchodu mozků z neurofyziologického výzkumu včetně psychiatrického. Byla by škoda, aby celá jedna část medicínského výzkumu vypadla jenom proto, že tady nemá zázemí, a tady žádné jiné zázemí tohoto rozměru a profilu není. Jsou tu psychiatrické kliniky, ale výzkum není soustředěný a žádná z klinik třeba nemá své vlastní zobrazovací metody.

Čím to je, že takové zázemí nemáme?
Protože to není levné a psychiatrie byla vždy na chvostě mezi různými medicínskými obory a sloužila spíše jako odkladiště nepohodlných jedinců. Tuto její historickou roli, která ji stigmatizovala a vedla k její nechvalné pověsti, je třeba už změnit a toto je jedna z příležitostí.

Psychiatr Cyril Höschl před poklepáním na základní kámen Národního ústavu...

Psychiatr Cyril Höschl před poklepáním na základní kámen Národního ústavu duševního zdraví (30. září 2013).

Jaký je třetí důvod toho, abychom tu takové vědecké pracoviště měli?
Je to společenská poptávka. Za posledních dvacet let se u nás střední délka života prodloužila minimálně o sedm let, což je strašně moc za tak krátkou dobu. Tento radostný ukazatel s sebou ovšem nese spoustu negativních jevů. Jedním z nich je dramatický nárůst onemocnění spojených s vyšším věkem. Například demencí, a z nich tvoří podstatou část Alzheimerova demence. Její výskyt byl v roce 2000 v ČR kolem 50 tisíc, deset let na to to bylo 100 tisíc. Čili jenom za deset let nám v této zemi stoupl výskyt Alzheimerovy demence na dvojnásobek a tento trend se určitě nezastaví. Může se zpomalit, ale každopádně tento problém roste dramaticky a dramaticky ho také musíme řešit. A to na úrovni sociální, zdravotní péče i na úrovni výzkumu, protože ten dříve nebo později musí přijít na to, jak této chorobě bránit nebo ji úplně zastavit. Toto bez výzkumu není možné.

Dalším příkladem společenské poptávky je drogová závislost a její neurobiologie - co se v mozku děje, že je tak chytlavý na určité látky, které člověka poté existenciálně ničí. To jsou všechno jevy, které stojí za to studovat, ale svět běží velmi rychle, a když tady něco neuděláme a neudržíme tady experty, tak nám zcela ujede vlak. Jsem přesvědčený, že NÚDZ ke zvládání těchto jevů přispěje.

Fotogalerie

Co vás vedlo k tomu, že jste se do projektu pustil?
Největší motivací byla zkušenost s mladou a nastupující generací lidí u nás v ústavu, kde se sešly mimořádné talenty a spousta z nich začala publikovat špičkový výzkum v mezinárodních časopisech a postupně začaly mít tendenci odcházet do ciziny, kde o ně stáli. Říkal jsem si, že takto to tady za chvíli můžeme zavřít. A to byl hlavní důvod. Spouštěcím mechanismem byla výzva, kdy bylo možné se přihlásit do operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Tehdy se našla řada politiků, z nichž někteří jsou dnes proklínáni, které se mi podařilo přesvědčit o tom, že by to bylo záslužné, a projekt se podařilo prosadit. To jim přičítám k dobru.

Bylo obtížné projekt prosadit?
Nesmírně. Už proto, že v tomto státě je příšerná byrokracie, která nabyla naprosto patologických rozměrů. Navíc tady už je kriminalizace jakékoliv investice, takže jakmile je jakákoliv velká zakázka, automaticky budí podezření, že je na to nabalena nějaká zlodějna a už nikdo vám nevěří, že se tu má vybudovat něco, co by mělo primárně pouze bohulibou myšlenku. Takže neustále vzdorujete nějakým problémům. Ty jsou i technického rázu. Měli jsme například naprosto neuvěřitelný problém s tím, že nás odmítli napojit na čističku odpadních vod s tím, že ta klecanská nemá kapacitu.

Podařilo se to vyřešit?
Ano, ale byl to roční ping pong od jedné instituce k druhé, neustálé jednání a přemlouvání. Těch subjektů, které jsou ve hře, je spousta a každý si hlídá to svoje a vy jste vlastně v neustálém tlakovém poli, musíte riskovat a jste na kriminálním rozmezí, protože když to zastavíte, nesplníte milníky a celý projekt se zhatí. My bychom třeba rádi čističku Klecanům postavili, ale byla nám na ministerské úrovni vyškrtnuta, protože řekli, že čistička není výzkum mozků. To musím uznat, že je pravda. Nakonec nám neuvěřitelně vyšli vstříc z Povodí Vltavy.

Hotovo musí být do ledna 2015

NÚDZ nyní funguje v omezené míře při Psychiatrickém centru Praha, které vede Cyril Höschl. Vlastní zázemí získá do ledna 2015. Tímto datem je omezeno čerpání evropských peněz. NÚDZ získal celkem 971 milionů korun (85 procent je z EU), z toho jen výstavba nové budovy vyjde na 370 milionů.

Nechtěl jste kvůli tomu jít do politiky, abyste podmínky vědě změnil, když už vás před každými volbami lákají různé politické strany a hnutí?
Můj úhel pohledu to trochu změnilo, ale jsem stále více přesvědčen, že švec se má držet svého kopyta, takže jsem stále více spokojený, že politice odolávám. Na druhou stranu už k politikům nejsem tak kritický jako většina veřejnosti, protože trochu vidím, jak to probíhá a jak těžký je zápas udělat něco dobrého. Z jedné strany nemůžete uspět, z druhé jste kriminalizován, to dobré, co uděláte, zůstane stranou a neoceněné, zato sebemenší klopýtnutí je rychle zaznamenáno a  zveličeno. Čili politici jsou hodnoceni už jen podle negativních výkonů. Když to ale takto půjde dál, nikdo slušný a schopný už do politiky nepůjde a zůstanou tam už jen odsouzeníhodné figury. Jenže my si za to budeme moci tak trochu sami, protože všechny schopné odradíme.

Máte zajištěny peníze na rok provozu. Co bude dál?
To je přesně jeden z ústředních problémů. Mí kolegové se rozdělili na dva tábory. Jeden je optimistický a tvrdí, že se nám podaří sehnat peníze z dalších evropských projektů a z grantů. Druhý tvrdí, že pokud nebude státní institucionální podpora (tedy peníze ze státního rozpočtu), povede to ke katastrofě, protože nemůžeme uživit základní provoz. Dotace a granty jsou čistě účelové peníze a nezaplatí režii. Já cestu vidím v tom, že rada vlády a orgány, které o financování vědy u nás rozhodují, přijdou na to, že udržitelnost velkých projektů bude možná jedině, když se částečně zajistí z peněz alokovaných na vědu institucionálně.

Kdy se bude Psychiatrické centrum Praha stěhovat?
Harmonogram je takový, že do konce letošního roku měla stát alespoň zčásti hrubá stavba. Obávám se ale, že se to nestihne a milník se bude muset posunout. Ale cílový milník, který je v listopadu 2014, posunout nelze, protože za ním končí financování EU, takže do té doby se to musí stihnout a my se musíme modlit, aby příští rok nebylo katastroficky špatné počasí a bylo možné to dodělat, protože 1. ledna 2015 se musí pracovat v novém areálu v Klecanech.

Asi nemáte klidné spaní...
Nemám, protože toto je vabank. Myslím, že nikdo, kdo se do toho nepustil, si to neumí představit. Každý vidí jen peníze a manu, co padá z nebe. Tak to není. Jediné, co mě vždycky vzpruží je, když vidím, jak mladí lidé odcházejí do zahraničí. To si říkám, že aspoň pro další generaci tu bude něco, co tady experty udrží, protože jinak se z nás stane montovna a výzkum se bude dělat jinde.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.