V mnoha případech to znamená rozšíření jejich řad). Příliš mi to připomíná heslo ”všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější”.
Nechci upírat postiženým (tělesně) jakékoliv zařazování do “normálního” života. Jde o ty “zdravé”. Cyklista, který se žene po neupravené, zasněžené a namrzlé silnici, nedbaje na to, že i babeta musí svítit po celý den i v létě, protože je špatně viditelná, se ač v noci neosvětlen v třináctistupňovém mraze cítí jako hrdina, který by snad měl sklidit potlesk.
Doufám, že ho jednou sklidí po tváři.
Proč to vlastně píšu? Motocykly - svítí celý rok, auta v zimě, cyklista na silnici - proč by svítil?
PS: Tímto článkem jsem se nechtěl dotknout postižených, kteří nemají možnosti konat jinak,ani srovnávat opilost s tělesným postižením!
- pondělí 3. března 2003
- 7