Jedenačtyřicetiletý Bekalu Tesfaye z Etiopie čeká v Česku na azyl asi šest měsíců.

Jedenačtyřicetiletý Bekalu Tesfaye z Etiopie čeká v Česku na azyl asi šest měsíců. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Češi jsou vůči uprchlíkům stále skeptičtější, většina je odmítá přijmout

  • 666
Podle aktuálního průzkumu se větší část české veřejnosti kloní k názoru, že by Česká republika neměla přijímat uprchlíky ze zemí postižených válečným konfliktem. Podobně smýšlejí také na Slovensku a v Polsku, vstřícný postoj překvapivě zastává většina Maďarů. Rakušané se podle průzkumu bojí o svůj blahobyt.

Šedesát procent Čechů nechce uprchlíky přijímat vůbec, třetina je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů České republiky zastává názor, že by stát měl umožnit uprchlíkům trvalé usazení, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

O průzkumech

Zdrojem uvedených údajů jsou průzkumy veřejného mínění na reprezentativním vzorku společnosti. Data z České republiky pocházejí z šetření agentury CVVM, která metodou osobního rozhovoru zpovídala kolem tisíce respondentů starších patnácti let. Slovenská data pocházejí od agentury FOCUS, která zjišťovala názory stejného množství lidí starších osmnácti let. Podle stejných kritérií vybíraly respondenty také polská společnost CBOS a maďarská agentura Tárki.

„Z předchozích šetření víme, že česká veřejnost očekává, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury, a dlouhodobě je vnímá jako určité bezpečnostní riziko,“ uvádí ve zprávě její autoři.

Přijímání uprchlíků podporují podle agentury lidé s vyšším vzděláním a životní úrovní. Otevřenější postoj k imigraci zastávají rovněž respondenti, kteří sami sebe řadí k politickému středu nebo deklarují středopravou či středolevou orientaci. Výsledky se podle výzkumníků naopak neliší v závislosti na věku či pohlaví dotazovaných.

V mezinárodní perspektivě zemí Visegrádské skupiny lze konstatovat, že slovenská veřejnost zastává velmi podobné postoje jako česká, zatímco Poláci jsou vůči uprchlíkům mírně vstřícnější. Výrazně rozdílné výsledky však vykazuje maďarský průzkum, podle něhož se tamní občané staví k uprchlíkům opačně než zbytek Visegrádu - třetina Maďarů je proti a dvě třetiny pro jejich přijetí.

Graf postoje přijímání uprchlíků:

Graf postoje k přijímání uprchlíků

Prosincový výzkum v České republice se odehrál zhruba dva týdny po atentátech v Paříži.

Ukrajinci vadí méně

V další části průzkumu zjišťovali badatelé míru ohrožení, kterou uprchlíci podle Čechů představují v porovnání s dalšími událostmi z konce minulého roku. Výrazná většina dotazovaných přitom hodnotila příchod uprchlíků jako bezpečnostní riziko srovnatelné s aktivitami Islámského státu, jak v českém, tak v evropském či světovém měřítku.

Graf hodnocení uprchlíků jako bezpečnostní hrozby:

Graf hodnocení uprchlíků jako bezpečnostní hrozby

Jelikož uprchlíci přicházejí z různých zemí, srovnávali výzkumníci také postoj k lidem přicházejícím z Blízkého východu a severní Afriky vůči názoru na Ukrajince.

Odmítavý postoj převažuje v Česku k oběma skupinám, pro přijetí uprchlíků z Ukrajiny se však vyslovilo podstatně více dotazovaných: 43 procent oproti 16 procentům připouštějícím přijetí lidí z Blízkého východu či severní Afriky. Komparace s polským průzkumem ukazuje, že naši severní sousedé se projevili otevřeněji: přijetí uprchlíků podporuje třicet, respektive šedesát procent tamních respondentů.

Graf postoje k přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky:

Graf postoje k přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky

Graf postoje k přijetí uprchlíků z Ukrajiny:

Graf postoje k přijetí uprchlíků z Ukrajiny

S Rakouskem to jde z kopce

Průzkum veřejného mínění v souvislosti s migrační krizí prováděli také Rakušané. Výsledky šetření institutu Spectra ukázaly, že většina obyvatel země se domnívá, že s Rakouskem to jde z kopce a může za to především imigrace.

Téměř tři čtvrtiny dotázaných označily v průzkumu za důvod současného úpadku Rakouska imigraci z Blízkého východu a Afriky, která podle nich přináší více negativ než pozitiv.

Polovina respondentů považuje masové přistěhovalectví za ohrožení vlastního blahobytu. To se podle 42 procent lidí, kteří se průzkumu zúčastnili, projevuje především v nedostatku pracovních míst pro „domácí“ obyvatele.

Téměř polovina dotázaných Rakušanů si myslí, že současná migrační vlna „vytlačí“ jejich způsob života. Polovina si rovněž myslí, že už nyní je v Rakousku cizinců víc než dost.

Pozitivní aspekty našla na migraci jen menšina ze zhruba tisíce dotázaných. Zhruba pětina ji vítá jako kulturní obohacení společnosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video