Václav Klaus před novoročním projevem 2009

Václav Klaus před novoročním projevem 2009 | foto: Jan Zátorský, MAFRA

CVVM: Klausovi za dva roky přestala důvěřovat čtvrtina příznivců

  • 45
Průzkum Centra veřejného mínění ukázal, že prezidentu Václavu Klausovi důvěřuje čím dál méně obyvatel. Proti poslednímu podobnému průzkumu z loňského října propadl o pět procent, od roku 2007 ztratil dokonce už 18 procent. Značné důvěře se těší ombudsman Otakar Motejl.

Sociologové Centra veřejného mínění Akademie věd se loni v prosinci ptali obyvatel na důvěru vybraným vrcholným politikům a ústavním činitelům.

"Předložený seznam obsahoval jména pětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu," vysvětlili autoři průzkumu na webu CVVM.

Nejvyšší důvěře se těší ombudsman Otakar Motejl s 61 procenty. Následuje ho prezident Václav Klaus, kterému věří 55 procent dotázaných. Proti poslednímu průzkumu z loňského října ale ztratil pět procent, důvěra v hlavu státu klesá trvale už od roku 2007.

Jedinou výjimkou na hranici statistické odchylky byly výsledky z října, kdy si Klaus polepšil o dvě procenta. Nyní ale důvěra v něj klesla ještě níže, než byla kdy předtím. Proti únoru 2007, odkdy je do tohoto průzkumu pravidelně zařazován a kdy získal důvěru 73 procent lidí, si pohoršil o 18 procentních bodů. Ztratil tak čtvrtinu příznivců.

Ještě nižší důvěru vyjádřili respondenti předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému (40 procent), ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (39 procent) a předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi (38 procent, minule měl ale pouze 32 procent). Oproti říjnovému průzkumu si významně polepšil také ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (o sedm bodů na 27 procent).

Dalším z ukazatelů, které CVVM používá, je index vyjadřující převahu kladných nebo negativních postojů. Pouze tři z politiků získali převážně kladná hodnocení - ombudsman, prezident a předseda ÚS.

Naopak nedůvěra převažuje v případě Martina Bursíka, Mirka Topolánka, Ivana Langera, Džamily Stehlíkové, Jiřího Čunka a Tomáše Julínka. Poslední dva zmínění skončili z tohoto pohledu v průzkumu CVVM poslední.

"Do celkových výsledků se přirozeně promítá také to, že celou řadu politiků veřejnost příliš nezná. Připomeňme, že přibližně dvě pětiny dotázaných dosud neznají například ministry Václava Jehličku a Aleše Řebíčka," dodali sociologové.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video