Osmadvacet procent respondentů se nechce voleb zúčastnit, zbylých jedenáct procent dotázaných zatím není rozhodnuto.
Analytička CVVM Naděžda Horáková připomněla, že skutečná účast bývá nakonec nižší, než ukazují průzkumy. Experti sociologického ústavu odhadují, že o českých zástupcích v Evropském parlamentu rozhodne kolem 40 procent voličů.
Volit chtějí především lidé ekonomicky aktivní, s dobrou životní úrovní, absolventi vysokých škol a voliči ODS a ČSSD. Nejmenší chuť odevzdat hlas mají důchodci, nezaměstnaní a nekvalifikovaní dělníci, lidé starší 60 let a voliči KSČM.
Stranické preference zatím odpovídají tomu, jak by lidé volili například ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podle autorů průzkumu mohou výsledky ovlivnit lidé, kteří chtějí vybírat osobnosti a nerozhodovat se podle stranické příslušnosti.
Kandidátku podalo celkem 31 politických uskupení. Předseda hnutí Nezávislých, která má na seznamu kandidátů senátora Vladimíra Železného či bývalou moderátorku Janu Bobošíkovou, ale nemá přehnaná očekávání.
"Řeknu vám narovinu, že za úspěch budeme považovat, když se dostaneme nad pětiprocentní hranici," přiznal v pondělí František Zwyrtek. Úspěchem je podle něj už to, že se díky známým kandidátům začalo o hnutí mluvit v médiích.
 Pokud byste šel k volbám do Evropského parlamentu, kandidáta které politické strany byste volil? ptal se CVVM koncem března 963 respondentů. Otázka byla otevřená, lidé nevybírali ze seznamu politických uskupení. |
