Pane předsedo, jste na prázdninách s dětmi a manželkou v Jeseníkách a celý týden naznačujete, že vás už ty dotazy o návratu nenávratu do vlády otravují. Vždyť jste to musel čekat, když jste do vysoké politiky vstupoval.
Pokud by někdo odpověděl, že to čekal v takové míře, tak si myslím, že nemluví pravdu.
Proč?
Musíte si to prožít, abyste o tom mohl říci zásadní úsudek. Po pravdě říkám: tak úplně jsem to nečekal. Hlavně že to dosáhne takových rozměrů a že to půjde až za hranu jakékoli slušnosti a morálky.
Teď tím myslíte pouze extrémní zájem médií o svoji osobu, nebo i to, co se kolem vás už delší dobu děje?
Za tím druhým vidím osobní zájem některých lidí, a přece nikdo nikdy nečeká, že se ho budou snažit uvrtat ve vymyšleném jakoby kriminálním případě. Pokud jde o média, tak dnes mi ani nevadí, že spolu sedíme tady na chalupě, ale celý tento týden, i když jsem na prázdninách se svojí rodinou, tak zde u vrat stojí televize, pořád mi někdo volá a honili mě i po kopcích na sjezdovce, kde jsem lyžoval. Dokonce se ptali jednotlivých vlekařů, zda právě u nich nejezdím. Ti se ale projevili naprosto profesionálně, protože prý odpovídali, že to nevědí, i když dobře věděli, že tam jsem.
A nenapadlo vás v poslední době, že byste se na politiku lidově řečeno "vykašlal"?
V posledních měsících ne, ale během více než toho roku, co jsem ve vysoké politice, mě to určitě napadlo několikrát.
Proč jste to neudělal?
Jsem zvyklý volit těžší cestu v životě. Ta jednodušší bývá většinou nesprávná. Pro mě by bylo strašně jednoduché zůstat jen senátorem a vypařit se z dohledu médií. Bral bych to ale sám vůči sobě jako vzdání se tomu, proti čemu chci bojovat. Byl by to i podraz na členy KDU-ČSL.
Před časem jsem dělal rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem a ten mi říkal, že musíte být silně odolný vůči stresu a že máte takzvaně hroší kůži. Je to tak?
Kdysi dávno jsem byl na psychologických testech a tam vyšlo úplně to samé. Občas se dívám i na své souputníky a zdají se mi někdy málo odolní. Nebudu ale hodnotit sám sebe.
Není ta "hroší kůže" dána tím, kde žijete a kde jste vyrostl?
Psychologicky je jasné, že lidé žijící v drsnějším prostředí, kde se musí či muselo někdy těžce pracovat a ten rod je tam usídlen dlouhodobě, tak bývají otevřenější, přátelštější a mají práh bolesti posunutý někde jinde. Je to možné, protože kořeny obou mých rodičů jsou valašské. U mě to bude i geneticky dané – můj otec i dědeček byli hodně odolní lidé. Dědečka čtyřikrát znárodnili a všechno to přežil.
Není to však na pozadí případu Jiřího Čunka pouze stínohra tří koaličních stran, které se před veřejností naparují a chtějí ukázat svoji sílu jedna druhé?
Soutěž parlamentních stran u nás probíhá bohužel velmi málo ve věcné rovině. Mnohdy jde pouze symboly postojů. KDU-ČSL ale hraje v této hře, jak to nazýváte, silně nedominantní roli.
Vždyť vy jste se i tento týden hájil tvrdými slovy, hovořil jste o tom, že nepřistoupíte na handly a že některé výroky vašich koaličních partnerů zavánějí vydíráním. To nebylo nic měkkého.
Dobře, ale byla to jen reakce na jiné výroky. Já jsem s tím nezačal. Už před více než třemi měsíci, 4. prosince, požádala moje strana premiéra, aby mě znovu jmenoval. To se nestalo. Navíc se snažím, aby se ty věci nebraly osobně, aby tam nebyl stín nenávisti a stín populistických kroků.
Hovořil jsem o té stínohře i proto, že nevěřím, že se koalice rozpadne, neboť z politické logiky věci je jí zřejmě souzeno společně dovládnout do dalších voleb. Zda si na ostrých slovech ke "kauze Čunek" nebuduje ODS, zelení i vy do budoucnosti jen pozice?
Lidé jsou určitým obrazem toho, co vidíme v přírodě. Když štěňátka rostou, tak se každé z nich snaží vydobýt si nějakou pozici. Je to podobné. Já jsem na prázdninách a domníval jsem se, že po návratu pana premiéra z Ameriky, kde byl nabit pozitivními dojmy, situaci vyřeší. Když ale upadl do tohoto našeho prostředí, hra opět začala. Ani já, ani moje strana se toho nechceme zúčastňovat.
Takže čeští politici jako štěňátka, hmm… A která ta štěňátka zlobí? Která pořád zahajují tu hru?
KDU-ČSL rozhodně ne, protože my nemáme nějaké větší problémy. Zelení mají problémy. Martin Bursík byl podle mě už téměř ztotožněn s mým návratem do vlády, ale poté, co mu začaly problémy ve straně, tak opět vytáhl Jiřího Čunka. I premiér byl na to, zdá se, jasně nasměrován, ale po setkání s kolegy z ODS naráz změnil názor. Chápu to tak, že naši koaliční kolegové hrají tu hru proto, aby vyslyšeli vnitřní problémy ve svých stranách.
Jaké máte v současnosti osobní vztahy s Mirkem Topolánkem a Martinem Bursíkem?
Jsou tím vším ovlivněny, ale neznamená to, že bychom spolu vůbec nekomunikovali. A slušně spolu nemluvili.
Co chce ještě od vás vidět Karel Schwarzenberg, abyste se mohl vrátit do vlády?
Nevím. Nemyslím si, že on sám chce něco vidět. To spíše chtějí lidé kolem něho, kteří mu radí. Ať si ukáže na cokoli, poskytnu mu to, neexistuje nic, co bych mu neposkytl. On chce také zůstat ve vládě, ale svým nešťastným vyjádřením o mně se dostal za hranice svých možností. Pochopil, že jsem nevinen, ale neví, jak to teď sdělit veřejnosti.
Jen upozorňuji, že mnoho lidí si vůbec nemyslí, že jste tak čistý, jak to tvrdíte vy.
A o kterém politikovi si myslí lidé většinově něco dobrého?
No, ne každý politik byl obviněn z podobných věcí jako vy.
Prošel jsem takovou mediální masáží, že se vůbec divím, že ještě důvěru mnoha lidí mám.
Ta důvěra ve vás je však malá. Jak byste ji chtěl získat zpátky, kdybyste se vrátil do vlády?
Nebudu nic měnit na tom, co dělám. Za čas lidé uvidí, že se starám o veřejné blaho, i když vím, že ta slova znějí hrozně…
… znějí hrozně.
Řeknu to jinak. Občané mi dali ve volbách důvěru, zvolili mne, abych spravoval jejich věci. Jsem dobrým správcem a oni to uvidí. Pak se ta důvěra zvedne. A podívejte se na KDU-ČSL, naše důvěra je zhruba stejná.
A vy skutečně nevíte, kdy se do kabinetu vrátíte? Nějak se mi tomu nechce věřit.
Vy si umíte představit, že zvednu telefon a budu hovořit s premiérem a žádat ho, prosit ho a přemlouvat ho, abych se mohl vrátit? To nikdy neudělám! Nikdy. Je to jeho věc. Také nerad prohrávám a můj odchod by mnoho lidí bralo jako přiznání všech těch obvinění. Jenže já jsem nic nezákonného neudělal.
Ministr školství Ondřej Liška chce pak od vás další vysvětlení k Romům. Ještě máte k tomu co říci?
Vůbec se nebudu vyjadřovat k jakýmkoli výrokům pana Lišky, nechci se uchýlit k vyjádření, kterým bych ho dehonestoval.
Evropou a Amerikou cloumá něco, čemu se říká politická korektnost. Nesouvisí ta přecitlivělost a vlastně strach pojmenovat některé věci, třeba i v případě romského problému, právě s tím?
V Česku existuje určitá skupina lidí, která mnoha věcem vůbec nerozumí, a přesto se k nim pořád vyjadřuje. Jsem proti tomu, abychom používali vulgarismy, abychom shazovali jakoukoli skupinu občanů, ale na druhou stranu jsem přesvědčen, že některé věci musíme jasně pojmenovat, jinak se nedají vůbec řešit. Týká se to i Romů, ale samozřejmě nejenom jich. Uznávám, že jsem se v minulosti nevyjádřil o Romech někdy úplně správně a přesně, ale odmítám, abychom si něco nalhávali a nepojmenovávali věci pravými jmény. Vycházím přitom z vlastní zkušenosti.
Mnozí si myslí, že váš návrat vládě jako celku uškodí. Už dnes je za mnohé věci pod palbou.
Nemyslím si to. Lidi zajímá daleko více, jaké kroky ta vláda dělá, než kdo je dělá. Podívejte se, čeho se dnes lidi bojí – především neznámého, třeba některých reformních kroků, nevědí, co to s nimi udělá. To jsme nezvládli dobře, to vláda nedokázala jasně vysvětlit, hlavně proto je pod palbou.
Nejste pod palbou i v lidové straně? Jaké tam je dnes vlastně vaše postavení?
Značně se zlepšilo.
Vy budete mít již za několik týdnů stranickou konferenci, tam se sice nemá volit předseda, ale úplně vyloučit se ani to nedá. Neočekáváte, že se vás pokusí někdo svrhnout?
Možná to někdo chystá a vím i o některých lidech v naší straně, kteří by mě rádi viděli bez té funkce a svrženého. Nepředpokládám však, že se to může stát. I kdyby se volilo, tak jsem si jistý, že místo předsedy bych obhájil.
Ale vy máte silné konkurenty i ve vládě. Například Miroslav Kalousek si zjevně lépe rozumí s premiérem Topolánkem než se svým stranickým předsedou. Ani to vás neznepokojuje?
Ne. Navíc Mirek Topolánek není žádným konkurentem pro Mirka Kalouska, takže si mohou rozumět. Pro Kalouska musí být i lidsky těžké fandit svému nástupci ve funkci předsedy KDU-ČSL. Ale beru a chápu ho jak ve straně, tak na jeho vládním postu jako silnou osobnost, která má značný vliv a která má s politikou velké zkušenosti.
Před chvilkou jste hovořil o tom, že vláda neumí některé věci v případě reforem vysvětlit. V posledních dnech se vyhrotil spor o poplatcích ve zdravotnictví. Lidovci je chtějí pro staré lidi a děti do šesti let zrušit, ODS je ostře proti. Premiér žádá vaši poslušnost, vy říkáte, že je to vydírání. Co si však myslíte osobně o poplatcích?
Regulační prvek poplatků je správný a ukazuje se jako přínosný. V Evropě je ale ojedinělá platba u dětí a občané nepochopili, že dostali větší slevu na daních. A ta by měla sloužit i na dorovnání těch poplatků. Pak můžeme zrušit slevu na dani a ať děti neplatí.
To zní na první poslech poměrně jednoduše a logicky, tak proč se nějak nedohodnete a nepřijdete s nějakým návrhem? Místo toho si vyměňujete ostrá slova přes média? A pak následně média obviníte, že to rozdmýchávají ona. Přitom je to opět hra politiků.
Máte pravdu, měli bychom si o tom v koalici v klidu promluvit, ale to se zatím nestalo. Pak věřím, že naděje na prosazení našeho názoru bude větší.
Co říkáte názoru ministra zdravotnictví Tomáše Julínka o přeměně fakultních nemocnic na akciové společnosti?
Nesouhlasím s tím. Stát garantuje z ústavy bezplatnou zdravotní péči, a proto k tomu musí mít nástroje, aby ji mohl garantovat. Zároveň nesmí stát ekonomicky zahynout a nesmí se dál více zadlužovat. Mám obavu, že po úplné privatizaci v této oblasti by privátní subjekty diktovaly, kolik má stát vynakládat na zdravotnictví. Proto si myslím, že stát by si měl nechat pod přímým vlivem páteř fakultních a univerzitních nemocnic, a k tomu bych připočítal i krajské nemocnice. Ostatní nemocnice by mohly být v pronájmu či jiném režimu.
Hodně se teď hovořilo i o zrušení výhod souvisejících se stravenkami. Jaký je vás postoj?
Ve vládě bych nehlasoval pro zrušení. Je to určitý sociální komfort pro pracující lidi. A myslím, že si to můžeme dovolit.
Když vás tak poslouchám, nerozuměl byste si ve vládě více s Jiřím Paroubkem?
Asi vás a čtenáře teď překvapím, ale přes před chvilkou řečené já si s panem Topolánkem rozumím, a to v mnoha věcech.
Uznávám, že teď jste odpověděl fikaně, ale ne na moji otázku. Vraťme se k panu Paroubkovi.
Myslím to tak, že současné koaliční partnerství nemusí být špatné. Já i KDU-ČSL podporujeme reformy, i když se na některých věcech v koalici neshodujeme. A s panem Paroubkem jsem ve vládě nikdy neseděl, tak nevím.
Jak vlastně funguje vaše bývalé ministerstvo bez ministra? Zdá se, že vše běží dál. To by mohlo znamenat, že vás vůbec nepotřebují.
Nebo to funguje proto, že jsem to předtím dobře nastavil. Pokud ale dlouhodobě chybí ministr, tak některé kroky nemůžete udělat, a pokud vím, tak už se to i projevuje. Měli bychom se vrátit do normálu.
Další aktuální věc: Na politické scéně vyvolal před několika dny velkou bouři Mirek Topolánek tím, že předal medaili bratřím Mašínům. Vy byste je vyznamenal?
Ta kauza je kontroverzní, a kdybych to měl udělat, tak bych velmi podrobně studoval ten příběh a pak bych se rozhodl. Protože jsem to do hloubky nestudoval, tak se nemohu jasně vyjádřit.
Tak všeobecněji. Legalizoval byste, třeba zákonem, třetí odboj, tedy boj proti komunistické totalitě?
Určitě. Pro to jsem. Je přece jasné, že ten odboj existoval.
V prezidentské volbě jste podporoval Jana Švejnara, ale včera dopoledne jste se objevil také na inauguraci opět zvoleného Václava Klause. A to i přesto, že máte ty prázdniny s rodinou. Proč?
Bylo by neúctou k úřadu prezidenta, kdybych se tam jako předseda koaliční strany neobjevil. Pak se hned vrátím a užijeme si s rodinou posledních dní prázdnin.
