na ČT podal trestní oznámení |
Čunek dostal v roce 1996 celkem 53 tisíc korun, o rok později 48 tisíc korun, v roce 1998 obdržel 51 tisíc korun a v roce 1999 dohromady 40 tisíc korun.
Šlo o příspěvek na bydlení a sociální příspěvek, na něž mají nárok jen rodiny s malým příjmem. V téže době přitom Čunek uložil do bank 3,5 milionu korun. Vědomé neoprávněné pobírání sociálních dávek je trestným činem.
Čunek včera pozdě večer odmítl MF DNES odpovědět na otázku, zda a v jaké výši sociální dávky čerpal. "Řeknu k tomu jediné. Vzhledem k tomu, že redaktor ČT získal informace, které použil, z trestního spisu, je třeba, aby policie vyšetřila, kdo mu tyto údaje poskytl," uvedl.
Čunkovi však nestál za komentář samotný fakt, že čerpáním dávek sociální podpory, na něž neměl nárok, spáchal trestný čin on sám.
Ukládal na "ztracenou" občanku
Pozoruhodný je tento případ i proto, že právě téma zneužívání sociálních dávek částí obyvatel bylo jedním z klíčových témat, na kterých se Čunek profiloval, než se stal loni na podzim senátorem a pak i předsedou křesťanských demokratů.
V době, kdy se Čunek podle České televize před státem tvářil jako nemajetný, uložil do tří bank celkem 3,5 milionu korun. Jeden vklad byl na jeho tchyni, kterou s sebou přivedl do banky. Při všech transakcích použil občanský průkaz, který už neměl mít. Více než rok předtím nahlásil jeho ztrátu.
Už tento týden by také nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká měla rozhodnout o tom, zda bude pokračovat šetření případu, kdy je Čunek podezřelý, že v roce 2002 vzal ještě jako starosta Vsetína půlmilionový úplatek.
Původnímu žalobci, který chtěl Čunka poslat k soudu, byl případ odebrán a jihlavský žalobce Arif Salichov pak kauzu zastavil. Tím Čunka zachránil před vyhazovem z vlády a vládní koalici před problémy. Od Zdeňka Dostála z Nejvyššího státního zastupitelství přitom už Vesecká dostala doporučení, že zastavení Čunkova stíhání bylo nezákonné. - více zde