Čtyřkoalice dává vydělat svým sponzorům

  • 64
Firmy, které sponzorovaly Čtyřkoalici, získávají od politiků jejích stran výhodné zakázky. Děje se tak v regionech, kde mají Unie svobody, lidovci a ODA vliv na rozhodování místních zastupitelstev: Olomouc, České Budějovice, Pardubice či Bzenec. Čtyřkoalice se tak poprvé dostala do podezření, že s jejím financováním není vše v pořádku. Vyšlo to najevo až nyní, když MF DNES analyzovala dary politických stran s více než půlročním odstupem od jejich zveřejnění ve výročních finančních zprávách.

Teprve po čase se ukazuje, že příspěvky nemusely být zcela nezištné - loňští sponzoři, v drtivé většině stavební podniky, se letos dočkali veřejných zakázek.
Tak například: firma Miros loni obdarovala lidovce sto tisíci a ODA 30 tisíci. Letos dostala od pardubického magistrátu, jejž vede Čtyřkoalice, veřejnou zakázku na rekonstrukci ulice téměř za čtyři miliony korun. Miroslav Králík zase sponzoroval 150 tisíci lidovce a jeho firma Stavební marketing dostala zakázku na přestavbu bytů v Bzenci, kde je místostarostou člen KDU-ČSL.

Unie svobody loni získala sto tisíc od společnosti MANE, která se podílí na rekonstrukci českobudějovického zimního stadionu. Unie má na radnici post klíčového finančního náměstka. Z analýzy vyplynulo, že praxe "přijatý dar = přidělená zakázka" je vlastní i ODS a sociální demokracii. V případě těchto dvou stran jde o další z dlouhé řady pochybností o jejich stranickém financování typu falešných sponzorů Bács a Sinha u ODS či zatajených darů od Chemapolu u sociální demokracie.

Předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová byla těmito informacemi zaskočena: "Podíváme se na to." Šéfka Unie svobody Marvanová připouští, že veřejná zakázka pro sponzora politické strany automaticky vyvolává pochybnosti. "Nějaká pochybnost nastat může. Může v tom něco být i nemusí, a musíme to prověřit," uvedla Marvanová.

Naopak předseda lidovců Cyril Svoboda v tom problém nevidí. "Samozřejmě ale jen tehdy, pokud se veřejně ví, že zakázku dostal ten, kdo přispěl politické straně," prohlásil. Strany jsou sice povinny uvádět ve svých výročních zprávách všechny dary, obecně známé jsou však prakticky jen ty, které přesahují sto tisíc korun.

Regionální zakázky přitom často dostaly podniky, které přispěly pod touto hranicí.
Většina loňských sponzorů všech politických stran podniká ve stavebnictví. Právě regiony nyní zažívají stavební boom a veřejné zakázky na rekonstrukce ulic, mostů, výstavbu bytů se jen sypou.

"Nenazval bych to lobbistickým tlakem," říká jeden ze sponzorů, ředitel firmy VHS Brno (přispěla KDU-ČSL 50 tisíci), Josef Pikola. "Snažíme se ale vědět o různých věcech týkajících se různých staveb financovaných z dotací. Můžeme pak nabídnout určitý nadstandard," dodal.

Jeho firma jen letos získala "mateřském" Brně zakázky za více než 15 milionů korun a další Olomouci. Ve vedení obou měst mají strany Čtyřkoalice silné slovo. Mecenáši tedy na své náklonnosti k politickým stranám rozhodně netratí. Ale jak oni, tak politici odmítají, že by si firmy sponzorskými dary zakázky přímo kupovaly.

"Všechna rozhodnutí o veřejných zakázkách chodí buď přes radu, nebo zastupitelstvo. Sponzorské příspěvky s nimi žádnou spojitost nemají. Ale obecně si myslím, že systém, kdy jsou strany vázané na podporu sponzorů, není dobrý," řekl náměstek olomouckého primátora Pavel Horák, jehož KDU-ČSL loni dostala 30 tisíc od stavební firmy MERA.

Jak firmy, tak politici navíc shodně tvrdí: veřejnou soutěž ošidit nelze. "Výběrové řízení není možné nijak ovlivnit. Já jako člen rady jsem jen jedním z jedenácti členů a pro nás je vždy nejdůležitějším kritériem cena, za kterou je firma schopna zakázku provést," uvedl náměstek pardubického primátora Michal Koláček (ODA).
Přihrát zakázku konkrétní firmě však lze poměrně snadno, příklady z minulosti to dokazují.

Osloví se rovnou daná společnost a výběrové řízení se vůbec nevypíše s  argumentem, že nastala časová tíseň. A i když se veřejná soutěž vyhlásí, její podmínky je možné předem nastavit tak, že je může splnit jen předem domluvená firma. Uchazeči se navíc mohou mezi sebou domluvit a někteří z nich o zakázku usilují jen naoko, tak aby opět vyhrála předem dohodnutá společnost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue