Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyřicet procent Čechů úplácí

  0:01aktualizováno  0:01
Už pátým rokem po sobě přibývá v České republice lidí, kteří se přiznávají k tomu, že uplácejí. Úplatky nyní dává téměř čtyřicet procent Čechů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu o korupci, který agentura GfK dokončila letos v březnu. Šetření potvrdilo trend známý z dřívějších výzkumů.

Korupce se stále víc stává běžnou součástí života lidí v Česku. Suma, kterou lidé na úplatcích vydají a přijmou, se podle odhadů odborníků pohybuje okolo čtyřiceti miliard korun ročně.

To je tolik peněz, že by za ně mohlo celý rok existovat více než deset špičkově vybavených moderních univerzitních nemocnic. Například v každém kraji republiky jedna.

"Přesná data se zjistit nedají, platí však, že v rozvíjejících se ekonomikách a v takzvaných nových demokraciích se roční úplatky rovnají přibližně dvěma procentům hrubého domácího produktu," říká ředitelka české pobočky Transparency International Adriana Krnáčová. Hrubý domácí produkt České republiky v současné době mírně překračuje dva biliony korun.

Nejvíce úplatků směřuje do kapes úředníkům, míní účastníci průzkumu. Dále jsou korupcí podle mínění lidí silně ovlivněni zdravotníci, policisté, soudci a celníci. Jen každý desátý člověk si myslí, že úplatky jsou zbytečné. Naopak čtvrtina lidí považuje úplatky za samozřejmé.

Češi tvrdí: Všichni uplácejí, já ne
Lidí, kteří nikdy v životě nedali úplatek, každý rok ubývá. Zároveň sílí názor, že korupce je běžná věc. Úplatkáři nám dokonce vadí méně než prostitutky.

Ještě v roce 1998 bylo podle průzkumu agentury GfK dvaadvacet procent lidí přesvědčených, že úplatky jsou zcela zbytečné. Nyní je o jejich zbytečnosti přesvědčeno už jen deset procent dotázaných.

Horší než korupce? Prostitutky
Uplácení se stává stále více společensky tolerovaným jevem a potvrzují to i další průzkumy. Podle studie GfK souhlasila v roce 1998 svýrokem "úplatky jsou běžné, ale není to tak hrozné" čtvrtina dotázaných.

Při opakování průzkumu na začátku letošního roku se však k tomuto tvrzení přihlásila už třetina lidí  Když před dvěma lety zjišťovala agentura SC&C, jaké chování považujeme za neomluvitelné, skončila korupce v kolonce Nezájem.

Téměř osm lidí z deseti odsoudilo případ, kdy někdo nevrátí majiteli nalezenou věc. Stejně kriticky lidé hodnotili i neplacení koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi. Více než polovině lidí vadila cenzura, agenti tajné policie a prostituce. Teprve za nimi skončilo uplácení.

Přestože korupční klima v České republice v posledních letech sílí, téměř dvě třetiny lidí stále tvrdí, že nikdy žádný úplatek nedaly. Vypadá to, alespoň podle odpovědí v průzkumech veřejného mínění, že úplatky bere téměř každý, jen se nějak nedostává těch, kteří by je měli poskytovat.

"Tomuto jevu říkáme 'vyvinit se z problému'. U ostatních mi úplatky vadí, ale když ho dám sám, tvrdím, že jsem k tomu byl přinucen, že to bylo pod tlakem okolností a že se to vlastně ani jako úplatek nebere, protože je to běžné. Proto řada odpovědí vyznívá tak, že ostatní se do korupce zapojují, ale já to nejsem," vysvětluje sociolog Jan Hartl.

Lidí, kteří o sobě tvrdí, že nikdy v životě úplatek nedali, však každým rokem ubývá. Ještě před pěti lety se k předání úplatku přiznalo třicet procent lidí. Na začátku letošního roku jich už pracovníci agentury GfK napočítali téměř čtyřicet procent.

Za úplatky se do vězení nechodí
Korupci v České republice nahrává i to, že se podaří odhalit a viníky poslat za mříže jen u nepatrné části případů uplácení. Podle odhadů české pobočky Transparency International se každoročně v republice při korupci rozděluje až čtyřicet miliard korun. K uplácení se přiznávají přibližně tři miliony lidí.

Za podplácení však stíhala policie v roce 2001 pouze 170 lidí, z nichž byla odsouzena polovina. V letech 1997 až 2001 nikdy počet odsouzených za uplácení nepřekročil stovku. Ještě klidnější mohou být ti, kteří úplatky přijímají. Před dvěma lety jich bylo stíháno 58. Obžalovat se podařilo pouze 51 a vinnými uznal soud jen 28 z nich.

Před třiceti lety se platilo nejvíce automechanikům

Před třiceti lety se v Československu uplácelo ostošest. V průzkumu veřejného mínění z roku 1973 se k uplácení přiznalo sedmdesát procent lidí. Průměrná výše poskytnutého úplatku se pohybovala okolo čtyř set korun, což představovalo pětinu tehdejší mzdy. Pro srovnání: je to přibližně tolik, jako by dnes obálka s průměrným úplatkem obsahovala tři tisíce korun.

Většina peněz tehdy končila v kapsách automechaniků, zedníků či instalatérů. Podle průzkumu Kabinetu pro výzkum veřejného mínění (KVVM) mělo obálku s "malou pozorností" připraveno devět z deseti motoristů, kteří mířili do servisu.

Lidem se uplácení příliš nezamlouvalo, ale neviděli jinou možnost, jak od řemeslníků získat kvalitní práci. Pouhá desetina lidí totiž věřila tomu, že lze kvalitní služby dostat i bez nadité obálky.

O rozsahu korupčního systému svědčí i poznámka ze studie KVVM komentující odhad průměrného úplatku ve výši 400 korun: "Lze ovšem předpokládat, že si dotázaný občan na všechny úplatky minulého roku nevzpomněl."

Do pádu komunistického režimu se v uplácení změnilo jen málo. Ke korupčnímu chování se v říjnu 1989 přiznávala více než polovina lidí a průměrný úplatek se přiblížil  tisícikoruně.

Přibližně čtyři sta korun se podle zjištění sociologů dávalo do kapsy za opravu auta; přijetí dítěte na vybranou školu bylo honorováno čtyřmi tisíci a přidělení bytu si vyžádalo sedm tisíc korun. Celkovou sumu úplatků rozdělených za rok 1989 odhadovali odborníci na pět až osm miliard korun.

Žebříčkem profesí, kde se přijímají největší úplatky, výrazně zamíchal listopad 1989. "Už nebylo potřeba uplácet prodavače, aby schoval pod pult nedostatkové zboží. Místo toho přišla vlna podnikatelů, kteří si potřebovali zajistit výhody na úřadech," říká Michaela Šindelářová z agentury GfK, která se průzkumy korupce zabývá. Nejvíce se nyní podle průzkumů uplácí na úřadech, ve zdravotnictví a u policie.

Výsledky průzkumu agentury GfK.

Výsledky průzkumu agentury GfK.

Statistika ministerstva spravedlnosti.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.