Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyři muže z Kursku nikdo nepoznal

  15:28aktualizováno  15:28
Ruští vyšetřovatelé identifikovali tělesné pozůstatky utonulých členů posádky z vraku Kursku. Na palubě ruské jaderné ponorky bylo 118 námořníků, u čtyř se nepodařilo totožnost určit. Poslední obětí, kterou někdo poznal, byl kapitán ponorky Gennadij Ljačin. Kursk klesl na dno Barentsova moře v srpnu 2000. Prokurátor Vladimir Ustinov míní, že za jeho zkázou je "domácí lajdáctví".

Leonid Trošin z úřadu vojenského generálního prokurátora informoval, že se podařilo určit totožnost 114 ze 118 mužů na palubě ponorky.

"Když vezmeme v úvahu okolnosti nehody, tento výsledek překonal všechna očekávání," citovala  Trošina agentura ITAR-TASS.

Posledním mužem, kterého se podařilo identifikovat, byl kapitán Kursku Gennadij Ljačin, kterého poznala jeho manželka.

Za zkázu Kursku může lajdáctví
To, co si od doby, kdy šla supermoderní jaderná ponorka s 118 námořníky na palubě ke dnu, mnozí Rusové jen šuškali, poprvé zaznělo v únoru 2002 z "oficiálních" úst.

Ruský prokurátor Vladimir Ustinov totiž obvinil velení Severní flotily i posádku Kursku z řady chyb a přestupků, kterých se námořníci dopustili při přípravě vojenských manévrů. Ustinov řekl jasně: "Bylo to tradiční domácí lajdáctví."

Ustinov to prohlásil v Murmansku poté, co vyšetřovatelé skončili práci v doku Rosljakovo, kam bylo loni v říjnu dopraveno torzo ponorky vyzvednuté z Barentsova moře.

Na Kursku nefungovala signalizace
Šéf vyšetřování příčin zániku Kursku velení flotily přímo neobvinil, upozornil ale, že
ponorka několik let vyplouvala na moře, aniž dodržovala stanovené normy. V plavidle například nebyla zapnuta signalizace upozorňující na havárii. Odpojen byl i systém havarijního vysunutí antény.

Jak Kursk putoval nejdete ZDE.

Historie případu

Kurojedov se stále drží tří verzí
Vrchní velitel vojenského námořnictva Vladimir Kurojedov nevyloučil, že příčinou havárie Kursku byl výbuch torpéda, které bylo součástí výzbroje ponorky. Nyní se už tento typ torpéda v zahraničí nepoužívá a také ruské jaderné ponorky je vyřadily z výzbroje.

Podle Kurojedova se stále zvažují tři možné příčiny zániku Kursku - výbuch torpéda, srážka s jiným plavidlem nebo s minou. Ustinov ovšem zopakoval, že neví o tom, že by byla v době potopení lodi v blízkosti ponorky nějaká jiná plavidla.

Podle prokurátora ani černé skříňky, ani palubní deníky, ani tři nalezené dopisy námořníků, neposkytly odpověď ohledně příčin tragédie. Ta prý bude moci být určena až poté, co budou z mořského dna zvednuty fragmenty prvního úseku. Ten se oddělil od zbytku ponorky a je dosud v Barentsově moři.

Námořníci říkali torpédu tlusťoch
Deník Komsomolskaja pravda minulý týden napsal, že námořníci již před vyplutím tušili problémy s torpédem, které je údajně největší na světě a kterému říkali "tlusťoch". Poručík Sergej Tylik před svou poslední cestou řekl matce: "Hlavní pro nás je odstřelit to torpédo."

Podle neoficiálních zpráv se kapitán Ljačin těsně před havárií spojil s velením flotily a informoval je o tom, že v ponorce je poškozené torpédo.

Problém Kursk stále otřásá i politickou scénou
Kursk stále nedává spát ani politickým špičkám. Z funkce vicepremiéra byl totiž v pondělí výnosem ruského prezidenta Vladimira Putina odvolán Ilja Klebanov. Ten řídil státní komisi pověřenou dohledem nad vyšetřováním příčin zániku Kursku. Klebanov tak pouze zůstal ministrem průmyslu, vědy a technologií. Jeho úkolem bude koordinovat činnost vojenského průmyslu a spolupráce s ministerstvem obrany při plnění státních objednávek.

Klebanov se v prvních týdnech po havárii Kursku často objevoval v médiích, hlavně v televizi a na veřejných shromážděních. Tam diskutoval o katastrofě, která Rusy otřásla. Vládu tehdy mnozí kritizovali za její netečnou reakci.

Klebanov patřil k těm, kteří tvrdili, že ponorka se při manévrech v Barentsově moři potopila po srážce s jiným objektem. Objevily se spekulace, že Kursk mohl být zasažen americkým plavidlem, avšak Washington tuto možnost rázně popřel. Ruští činitelé pak uvažovali o tom, že výbuch způsobilo jedno torpédo v ponorce, avšak příčina výbuchu zůstala nevysvětlena.

Kursk vydal 94 těl

Prokurátor Ustinov připustil, že mezi ostatky těl námořníků, která dosud nebyla identifikována, mohou být torza kapitána Gennadije Ljačina a náčelníka štábu sedmé divize Vladimira Bagrjanceva. Ti byli v době exploze pravděpodobně v druhém úseku ponorky. Ten byl spolu s přední částí výbuchem nejvíce zasažen. Dosud bylo identifikováno 92 z 94 nalezených těl. V troskách lodi zahynulo 118 námořníků.

Věž ruské jaderné ponorky Kursk ční u plovoucího doku v loděnici Roslajkovo u Murmansku z vody. Vrak plavidla v úterý opustila obří vlečná loď Gigant 4, která havarované plavidlo přivezla z místa nehody v Barentsově moři, 23. října 2001

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.