Téměř polovina běženců je v Turecku, další pak v ostatních zemích sousedících se Sýrií - v Libanonu, Jordánsku a Iráku. „Jde o největší skupinu uprchlíků z jediného konfliktu za jednu lidskou generaci,“ sdělil vysoký komisař pro uprchlíky António Guterres.
Uprchlíci podle něj žijí v chudobě a nutně potřebují pomoc. Pro běžence je zapotřebí 5,5 miliardy dolarů, z toho 4,5 miliardy je určeno agenturám OSN a nevládním organizacím a zbylá miliarda pro země, které Syřanům poskytly ochranu.
Uprchlická krizeDOHODA: Evropa si rozdělí 40 tisíc uprchlíků SMARTPHONY: GPS je pro uprchlíky nutností ČESKO: Hledá se místo pro nový uprchlický tábor MAĎARSKO: Loď je plná, uprchlíky zpět nebereme EXPERT: EU se zavíráním hranic nepočítala ETIOPAN: Cestu do Evropy mu platilo 15 bratrů REPORTÁŽ: Calais je pro někoho peklo, pro jiné ráj PALATA: Žádná uprchlická tsunami se na Česko neřítí WEIGL: Nepodléhejme proimigrační propagandě KOSOVO: Tisíce obyvatel odcházejí do Německa CO S UPRCHLÍKY? Klamné předpoklady EU ČEŠKA NA KOSU: Uprchlíci nás neohrožují, Angličané jsou horší PŘEHLEDNĚ: Kolik dají uprchlíci za cestu do Evropy? Jaké mají šance? |
OSN do konce května dostala ze slíbených peněz jen 1,06 miliardy dolarů. Agentury OSN pro nedostatek financí letos omezily pomoc, již dosud poskytovaly 1,6 milionu běženců.
Syřané jsou ve stále větší míře mezi migranty, kteří se snaží dostat z Balkánu nebo přes Středozemní moře do Evropy.
V Evropské unii se původně uvažovalo o kvótách na přijetí uprchlíků, ale členské státy to odmítly a dohodly se na dobrovolném přijímání běženců. Do dvou let si mají rozdělit 40 tisíc uprchlíků, kteří jsou v Itálii a Řecku. Dále by měly přijmout 20 tisíc běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
Česká republika ale kvóty odmítla a vláda ve středu oznámila, že je ochotna přijmout od září v průběhu dvou let 1 500 uprchlíků (více čtěte zde).
Konflikt v Sýrii začal v březnu 2011, kdy opozice vyšla do ulic a demonstrovala proti režimu prezidenta Bašára Asada. Situace se v zemi zhoršila zejména v poslední době v souvislosti s postupem ozbrojenců Islámského státu.
Jen za loňský rok zemřelo podle exilové Syrské organizace pro lidská práva 76 tisíc lidí, z nichž polovina byli civilisté (více čtěte zde). Už loni v srpnu OSN varovala, že se syrská válka stala největší humanitární krizí současnosti (více čtěte zde).
