Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čtvrtina vodních elektráren porušila zákon. Brala více vody, než mohla

  16:27aktualizováno  16:46
Letošní horké léto téměř vysušilo některá koryta řek. Situaci komplikovala část majitelů malých vodních elektráren, kteří nedodržovali takzvané minimální zůstatkové průtoky. Podle České inspekce životního prostředí jich byla víc než čtvrtina. Na čachry s vodou nejvíce doplatily Svratka, Sázava a Lužnice.

V řadě řekách bylo v létě minimum vody (na snímku z poloviny července je Berounka v Zadní Třebani). | foto: Petr Slavík, iDNES.cz

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) do poloviny letošního září zkontrolovala 125 malých vodních elektráren a u 33 z nich shledala porušení vodního zákona. Inspektoři proto zahájili 17 správních řízení a dosud udělili sedm pokut v celkové výši 210 000 korun. Dalších 16 správních řízení se připravuje.

Fotogalerie

„Nejvíce kontrol jsme provedli v létě, které bylo příznačné masivním výskytem hydrologického sucha. Kontroly se týkaly celého území ČR, 37 vodních toků (řeky a potoky) a dvou rybníků. Prověřili jsme 125 malých vodních elektráren, některé i vícekrát,“ uvedl na pondělní tiskové konferenci ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Inspekce na začátku léta navázala spolupráci s vodáckými organizacemi, které pomáhají monitorovat stav hladiny v řekách. „Na ČIŽP jsme se obrátili se 30 podněty a díky této spolupráci byla většina turisticky významných řek i za těchto nepříznivých podmínek sjízdná,“ řekl Petr Ptáček, majitel Vodácké školy záchrany a vodáckého webu raft.cz.

V některých případech si zástupci malých vodních elektráren stěžovali na neopodstatněné stížnosti. „Vodák přijde, nelíbí se mu to, tak vezme foťák a podle návodu na stránkách (Suchejezy.cz, pozn, red.) jez oznámí (...) Pak tady máte stránku se 40 jezy, články v novinách a na všechny provozovatele malých vodních elektráren padá negativní světlo,“ řekl v červenci iDNES.cz místopředseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů Robert Turinský (více čtěte zde).

Suché jezy

Sucho pod jezem vznikne za situace, kdy většinu vodu z řeky odebírá vodní elektrárna do svého náhonu. Mezi jezem a návratem vody do řeky je takzvaný ochuzený vodní tok, kam by se voda měla posílat, avšak malé procento majitelů elektráren se tomu vyhýbá. Roli hraje i zanesené koryto řeky, kde jsou kameny a štěrk. Na to však elektrárny nemají vliv. V extrémním případě byl během letních měsíců na suchu i dvoukilometrový úsek pod jezem.


Nedostatek vody ničí ekosystémy v korytech pod jezy. Vodáci také argumentují, že suché jezy znepříjemňují lidem plavbu, což má posléze neativní vliv na příjmy z vodáckého sportu.

ČIZP a zástupci vodáků proto začali spolupracovat i s distributory elektrické energie a s organizacemi, které sdružují malé vodní elektrárny. „Dostaneme oznámení o tom, že je někde nějaký problém. Zhodnotíme, zda to může být porušení zákona, a dáme podnět energetickým společnostem a zástupcům elektrárníků. Pokud nám neodpoví, že je situace napravena, tak to podstupujeme inspekci. Výsledky šetření známe po měsíci nebo později,“ uvedl pro iDNES.cz Ptáček.

Vodáci se podle Ptáčka setkávají s problematikou skokové manipulace. „Na jezu dojde k zadržení vody, která se následně využije v době energetické špičky. To způsobuje rozkolísání hladiny vody níže po proudu až o desítky centimetrů a řeka může být na dlouhou dobu zcela suchá, včetně jezů. Jedna elektrárna tak může ovlivnit další níže po proudu,“ vysvětlil Ptáček.

Inspekce prováděla kontroly na 37 tocích a dvou rybnících. Největší pokutu - 50 tisíc korun - udělila elektrárně ležící na Svratce. Na Sázavě zaplatily dvě vodní elektrárny na pokutách dohromady 80 tisíc korun. Řeky byly nedodržováním minimálního zůstatkového průtoku postiženy nejvíce. Kromě zmíněných toků se to týkalo i Lužnice.

Podívejte se, jak v červenci vypadaly vyprahlé řeky:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.