Skutečnost je však jiná. Nikdo totiž neeviduje, zda rodiče rozsudek soudu v těchto případech respektují. A v kolika z nich musí začít proces o dítě nanovo, protože rodič, který má dítě svěřeno do výchovy, tomu druhému potomka nepůjčuje tak, jak by měl.
Není žádná výjimka, když se takové spory vlečou pět i více let. Tak, jako tomu je v případě desetiletého Jana Kotana, pro kterého si nakonec otec přišel do školy se soudním vykonavatelem a chlapec se zhroutil. MF DNES o případu informovala před dvěma týdny.
Nikdo to neřeší
"Odhaduji, že se to týká nejméně čtvrtiny všech rozvedených manželství. A nikdo to neřeší," podotýká sociální pracovnice Nadace Naše dítě Šárka Laipoldová.
Ví, o čem mluví. Když nadace zřídila krizové centrum, kde měly nalézt pomoc psychologů děti z rozvrácených rodin, obraceli se na ně místo dětí právě rozhádaní rodiče. "Nakonec jsme centrum museli zavřít, exmanželé nás zaplavili vlastními spory a děti se k nám skoro nedostaly," vzpomíná ředitelka nadace Zuzana Baudyšová.
Opatrovnické soudy sice celkem rychle určí, komu svěří dítě do péče a jak často smí potomka vídat jeho druhý rodič, pak však své rozsudky neumějí vymoci. "Porozvodová rozhodnutí soudu u nás patří k nejméně respektovaným," tvrdí advokátka Dagmar Raupachová.
Rodič, který má dítě doma, tomu druhému potomka nepůjčuje. A soud s tím nic nedělá. Pokuty nepomáhají a k rozhodnutí o změně výchovy dítěte soudy sahají jen výjimečně.Soudy také zřídka využívají své možnosti doporučit rozvrácené rodině terapii. Bez pomoci odborníků se však vztahy neurovnají.
V cizině rozsudky vymáhají
Odborníci přitom upozorňují, že v případě sporů o děti hraje čas dvojnásobnou roli. Stačí pár měsíců a dítě na druhého rodiče zanevře. Zvlášť když ho k tomu navádí ten první z rodičů.
"Jakmile jde o děti, nesmí se u nás spor protahovat déle než dvanáct měsíců. Máme k tomu i lhůty. Rozsudek si nikdo nedovolí nerespektovat, hrozí za to vězení," konstatuje profesor Kevin Browne z univerzity v britském Birminghamu.
Že se soudy o děti u nás vlečou neúnosně dlouho, si uvědomuje i nový ministr spravedlnosti Karel Čermák. "Problém není s vydáním rozhodnutí, ale s jeho výkonem. Tam by se možná daly najít účinnější sankce. Zavádět ovšem závazné lhůty pro tyto případy, během nichž by musel soud rozhodnout, by nebylo šťastné. Jde o velmi individuální případy," řekl MF DNES před týdnem Čermák.
Podobný recept jako v Británii přitom funguje i v Německu. Spory o děti tamní soudy řeší přednostně a hlavně okamžitě kontrolují, zda jsou jejich rozhodnutí respektována. "Jsou-li rodiče ve sporu, zastupuje tam dítě jeho vlastní advokát. Soudy také automaticky nabízejí rozhádaným rodičům odborné poradenství," upozornila Vlaďka Bošková, která zpracovala analýzu německých předpisů.
