Brandenn po sobě nezanechal žádný dopis na rozloučenou.
"Lidé si budou myslet, že byl kvůli své hyperinteligenci patrně nepřizpůsobivý, ale tak to není. Byl to šťastný a oblíbený kluk, který netrpěl žádnými depresemi," řekla zdrcená matka Patti deníku The New York Times.
"Ani já s manželem jsme na něho v žádném ohledu nijak netlačili. Jestli, tak tomu bylo spíše naopak, snažili jsme se ho držet zpátky," dodala.
Bremmerovým nečekaným odchodem byl zaskočen i jeden z jeho bývalých profesorů David Wohl. Ten chlapce označil "za nejen neobyčejně talentovaného, ale zároveň přirozeného mladíka."
Brandenn stejně jako tisíce jeho vrstevníků na celém světě rád plaval a bruslil, díval se na kreslené pohádky a hrál hry na počítači. Zemřel krátce poté, co dokončil práci na druhém CD s vlastními hudebními kompozicemi.
Při testu inteligence mu v roce 1996 naměřili hodnotu IQ 178, a to ještě odmítl pokus dokončit. Jen jeden člověk z milionu má IQ vyšší než 180, připomíná list.
Podle matky měl Brandenn výjimečně silný až mystický vztah k lidem, často se prý ptal, zda by někdo mohl mít z jeho smrti užitek. Patti Bremmerová připustila i možnost, že její syn spáchal sebevraždu kvůli tomu, aby jeho orgány pomohly nemocným.
Tak se také stalo. Brandennova játra transplantovali lékaři ještě ne dvouletému dítěti, srdce jedenáctiletému chlapci a ledviny dalším dvěma pacientům.