Potomci rodin Řehořů, Trnků a Březinů, které si v roce 1938 pořídily pozemky, na nichž dnes stojí budovy České televize, na 2600 metrů čtverčných nedosáhnou.
Městský soud v Praze potvrdil původní rozsudek, podle něhož televize nemusí vracet pozemek, na kterém stojí čtyřpatrová kancelářská budova České televize, a další dva s ním pak funkčně souvisejí, když přes ně vede silnice a chodník.
Již dřívější rozsudek rozhodl, že Česká televize a hlavní město Praha jsou opravdu těmi, kteří by zabavené pozemky měli vrátit, ale nemusí, protože to nejde. Podle zákona tak nelze učinit kvůli zastavěnosti parcel.
Advokátka Dana Jiřičková tvrdí, že rodiny o jejich vrácení požádaly už v roce 1991, kdy tehdy provizorní budova patřící ještě Československé televizi nebyla zkolaudována. "Když byla Československá televize v roce 1992 rozdělena, získala pozemky Česká televize, která urychleně budovu zkolaudovala, a pozemky se tak už nemohly vrátit majitelům," tvrdí Jiřičková.
Rodinné plány přerušila válka
Kolaudace byla podle ní čistě účelová a měla zamezit navrácení majetku. Všechny právní kroky, které ČT učinila, prý odporovaly zákonu zakazujícímu s pozemky nakládat do vyřešení restitučních sporů. Kdyby totiž budova zůstala bez kolaudace jako dočasná stavba, nic by nebránilo vrácení majetku.
"Česká televize tento názor nesdílí. Proběhlo již několik soudních jednání, při kterých ČT předkládala dokumenty, že tomu tak není," vyjádřili se již dříve ke sporu zástupci veřejnoprávní televize.
Podle předsedy odvolacího senátu Ladislava Muzikáře ale není rozhodující, zda se původně jednalo o dočasnou stavbu, která se až po kolaudaci stala trvalou, ale reálný fakt, že budova na pozemku nyní stojí. Pozemky, tehdy ještě za Prahou, si v roce 1928 koupili tři dobří známí z rodin Řehořů, Trnků a Březinů.
Chtěli si na nich později postavit rodinné domky. Plány ale skončily jinak. Pan Řehoř, syn původního majitele, byl po roce 1948 odsouzen za vlastizradu a jeho díl parcely mu byl zabaven. Další dvě rodiny o ně přišly na začátku 60. let, kdy jim je vyvlastnil stát v obecním zájmu.
Podle odhadů se tržní cena parcel může pohybovat kolem 15 milionů korun. Pozemkový fond podle Jiřičkové přitom rodinám nabídl jako náhradu 11 tisíc korun. Vycházel totiž z cen pozemků z 60. let.
