Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČT je pragocentrická, tvrdí senátor. Navrhl dát víc času Brnu a Ostravě

  9:14aktualizováno  9:33
Méně vysílání z Prahy, více z Brna a Ostravy. Taková je představa senátora Jana Veleby, předsedy Strany práv občanů, který navrhl změnu zákona, podle níž by Česká televize musela ve studiích v Brně a Ostravě povinně tvořit minimálně 30 procent vysílání místo současných 20 procent. „Zemanovec“ Veleba je v křížku s ČT dlouhodobě.

Senátor a předseda Strany práv Jan Veleba s čestným předsedou strany, prezidentem Milošem Zemanem | foto:  David Neff, MAFRA

Už na jaře přišel s jiným návrhem, podle nějž by byli na pět let zproštěni placení poplatku ČT a Českému rozhlasu ti, kdo byli jejich vysíláním poškozeni. Lidé by podle návrhu měli také dostat možnost posílat poplatky místo ČT i jiné veřejně prospěšné instituci, třeba divadlu.

Návrh podporoval prezident Miloš Zeman, ale ostře proti byla nejen veřejnoprávní média, ale i třeba předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka, který šel osobně za senátory své strany, aby v žádném případě Velebovu iniciativu nepodpořili. Ten ji sám nakonec stáhl (více zde). Teď se tedy pokouší o něco trochu jiného, ale opět je jeho hlavním terčem Česká televize.

„V těch svých pořadech je ČT pragocentrická, regionální studia by měla dostat více prostoru, například pro více regionální kultury,“ řekl iDNES.cz Veleba. „Zákon umožňuje 80 % tvorby televize v Praze, která má však asi jen 12 % obyvatel státu a tedy i televizních poplatníků,“ napsal do zdůvodnění svého návrhu, který mu pomáhal připravit právník a bývalý poslanec za sociální demokracii Zdeněk Koudelka. Peníze, které televize od občanů dostává, by se podle senátora měly rozložit rovnoměrněji na území celého státu.

„Jednotlivé návrhy jednotlivých senátorů Česká televize nebude komentovat. Větší důraz na regionální vysílání vnímáme nicméně jako důležitý směr rozvoje České televize, a to například v podobě samostatného regionálního kanálu, který by se věnoval dění na úrovni všech krajů. Tento krok však v tuto chvíli limitují jak finanční možnosti ČT, tak stávající legislativa,“ uvedla v reakci na návrh mluvčí televize Alžběta Plívová.

Neberou mě vážně, nemám tam přístup, řekl senátor o televizi

Veleba tvrdí, že v žádném případě nejde o nějakou odvetu televizi, i když prohlásil: „ČT mě nebere vážně, v podstatě do ní nemám žádný přístup.“ Jako příklad uvedl situaci po loňských senátních volbách, kdy nedostal - jak zdůraznil - ani minutu v povolebních Otázkách Václava Moravce, i když byl za Stranu práv občanů (dříve se slovem Zemanovci v názvu) zvolen na Zlínsku do Senátu František Čuba, za socialismu jeden z tvůrců takzvaného „slušovického zázraku“.

Zemanovci mají dlouhodobě pocit, že se ve vysílání ČT odráží to, že sídlí v Praze, kde měl při prezidentské volbě větší podporu předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, než současný prezident Miloš Zeman. „Přišel čas, kdy je třeba konat,“ prohlásil třeba Veleba v březnu na akci Zemanových přívrženců k druhému výročí jeho inaugurace (více o demonstraci čtěte zde).

Ještě před tím si stěžoval na to, že prozemanovská demonstrace v čele s ním zůstala ve stínu protizemanovských protestů v Praze v den pětadvacátého výročí 17. listopadu 1989.

Pokud by nová Velebova iniciativa získala podporu, senátor navrhuje, aby upravený zákon začal platit od roku 2017. Televize by podle jeho návrhu dostala ještě přechodnou tříletou lhůtu, kdy by podíl regionálních studií na celkovém vysílacím čase mohl být o něco nižší, čtvrtinový.

„Podíl produkce Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava na celostátním vysílání obou plnoformátových programů v roce 2014 přesahoval minimální zákonem stanovený limit 20 % a činil více než čtvrtinu vysílací plochy celostátně vysílaných programů,“ píše se ve výroční zprávě o činnosti ČT za loňský rok. Jinými slovy, Velebou navržené tříleté přechodné ustanovení plní veřejnoprávní televize už teď.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.