Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

ČT a ČRo mohly k osobním údajům obyvatel, vnitro jim přístup zatrhlo

  • 174
Česká televize a Český rozhlas řeší od října nepříjemný problém. Po dvou letech přišly obě instituce o přístup do registru obyvatel. Tedy databáze, v níž jsou osobní údaje milionů lidí. Kvůli vymáhání koncesionářských poplatků média nahlížela do doručovacích i trvalých adres nebo na data narození. Zatrhlo jim to ale Ministerstvo vnitra.

„Přístup do registru obyvatel jsme měli platný do 10. června 2016. Správa základních registrů ale letos 17. října Český rozhlas informovala o tom, že mu tento přístup ruší kvůli tomu, že rozhlas údajně není oprávněn do registru nahlížet, neboť to není zaneseno v zákoně o rozhlasových a televizních poplatcích,“ vysvětlil Jiří Hošna, mluvčí Českého rozhlasu (ČRo).

Rozhlas toto rozhodnutí nepotěšilo. „Je to poměrně zásadní problém, neboť na základě tohoto přístupu jsme mohli kontrolovat a vymáhat placení rozhlasových poplatků,“ uvedl náměstek generální ředitele ČRO Michal Koliandr na jednání Rady ČRo na konci listopadu. K tématu se vrátil i na jednání 17. prosince.

Stejná situace se týká také České televize (ČT). „Ministerstvo vnitra pozastavilo přístup ČT k referenčním údajům v registru obyvatel do doby provedení technické novely tohoto zákona. Přístup k referenčním údajům v registru obyvatel ČT používala jako jeden z nástrojů pro ověřování evidovaných údajů a pro řádnou správu televizních poplatků, za kterou nese odpovědnost,“ uvedla mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Ministerstvo vnitra, které registr obyvatel spravuje, iDNES.cz uvedlo, že ČRo a ČT nahlížely do části údajů registru. Konkrétně viděly příjmení, jméno, adresu pobytu, doručovací adresu a datum narození.

Registr obyvatel

Registr obyvatel je elektronická databáze, kterou spravuje Ministerstvo vnitra a která je součástí systému základních registrů. 

V registru obyvatel jsou vedeny referenční údaje (viz níže) o fyzických osobách - tedy občanech ČR a EU, cizincích s povolením pobytu v ČR a cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany. Zdrojem dat jsou současné relevantní evidence. Registr sdílí potřebná data s ostatními základními registry. Mezi základní registry patří i registr práv a povinností, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí (více čtěte zde).

Jaké údaje jsou v registru obyvatel?

  • příjmení, jméno
  • odkaz do registru územní identifikace na adresu místa pobytu, příp. na adresu pro doručování
  • datum narození a úmrtí,
  • datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti,
  • odkaz do registru územní identifikace na místo a okres narození a úmrtí; popřípadě stát narození a úmrtí,
  • státní občanství,
  • čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů,
  • údaj o tom, zda má osoba zpřístupněnu datovou schránku.

Zdroj: Správa základních registrů

Přístup do registru měla média dva roky

Obě instituce nepatří k těm, kterým by zákony takové nahlížení umožňovaly, přesto do registru měly přístup dva roky. Jak je to možné? Podle Jiřího Korbela z tiskového odboru Ministerstva vnitra o výjimku požádalo Ministerstvo kultury. A vnitro jí původně vyhovělo.

„Právo ČRo a ČT nahlížet do určité míry do registru zaregistrovalo Ministerstvo vnitra na žádost Ministerstva kultury v roce 2012,“ uvedl Korbel.

Ministerstvo vnitra ale postupně provádí kontrolu přístupů. A letos v říjnu došlo k závěru, že veřejnoprávní média k nahlížení nemají oporu v zákoně. Situaci proto změnilo. „Ministerstvo vnitra při pravidelné kontrole zjistilo, že ČRo měl určitý přístup do registru obyvatel, přestože k tomu neměl zákonnou oporu. Vzhledem k tomu jsme v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů přístup ukončili,“ podotkl Korbel.

Zatímco Ministerstvo vnitra situaci změnilo, ochránci osobních dat se jí vůbec nezabývali.  „O sjednání výjimky pro ČT a ČRo k přístupu k informacím do registru obyvatel Úřad pro ochranu osobních údajů informován není,“ podotkla mluvčí tohoto úřadu Hana Štěpánková. „Úřad by se samozřejmě věcí zabýval, pokud by například obdržel stížnost, což se ovšem v souvislosti s takovým postupem ČT ani ČRo nestalo,“ dodala Štěpánková.

Ministerstvo kultury změní zákon

„Tento problém bude mít poměrně složité řešení, protože v našich mediálních zákonech není nikde legislativně určen tento přístup,“ podotkl již dříve náměstek ředitele ČRo Koliandr s tím, že rozhlas už kvůli tomu kontaktoval Ministerstvo kultury. Právě to má v gesci mediální legislativu a nyní připravuje její rozsáhlou novelu (více o novele čtěte zde).

„Ministerstvo kultury je s problémem zablokování přístupu ČRo a ČT k základnímu registru obyvatel obeznámeno a snaží se ve spolupráci s Ministerstvem vnitra nalézt řešení, aby ČRo a ČT měly přístup do registru zajištěn. Na základě jednání s Ministerstvem vnitra, ČRo a ČT připravuje Ministerstvo kultury návrh legislativního řešení,“ uvedla mluvčí Ministerstva kultury Helena Markusová.

Ministerstvo vnitra už kultuře doporučilo změnit zákon a poslalo jí i vhodnou formulaci, kterou má do zákona navrhnout. „Zároveň Ministerstvu kultury doporučilo uplatnit požadavek na změnu tohoto zákona v rámci právě probíhajícího řízení o změně zákona o evidenci obyvatel,“ upřesnila Markusová.

Podle Markusové jsou údaje z registru obyvatel pro oba provozovatele veřejnoprávního vysílání nezbytné. „A to jak pro evidenci poplatníků rozhlasových a televizních poplatků, tak pro účely vymáhání dlužných poplatků,“ tvrdí Markusová.

Možnost vstupovat do registrů tak budou mít obě veřejnoprávní média podle Koliandra nejspíš od 1. července 2015.

ČT má roční rozpočet necelých sedm miliard, ČRo hospodaří s víc než dvěma miliardami korun. Většinu peněz média získávají z výběru koncesionářských poplatků. Média se proto snaží aktivně vyhledávat nové poplatníky a vymáhat dlužné částky. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video