Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSR ve velkém kradla technologie ze Západu, od pneumatik po jogurty

  14:34aktualizováno  14:34
Za slušné pneumatiky, odolnou pšenici nebo levné televize vděčilo socialistické Československo špionáži. MF DNES při bádání v archivech komunistické Státní bezpečnosti zmapovala, že režim značnou část vědeckých úspěchů založil na krádežích patentů a technologií na Západě.
Pšenice, která se v Československu pěstovala, měla tendenci slehávat. Tak komunisté ukradli na Západě odolnější odrůdu.

Pšenice, která se v Československu pěstovala, měla tendenci slehávat. Tak komunisté ukradli na Západě odolnější odrůdu. | foto: Radek Miča, MAFRA

Československo řešilo vážný problém. Když bylo špatné počasí, nedala se sklízet pšenice. Kvůli dešti a větru často polehávala. Psala se šedesátá léta a komunistický režim si s problémem hravě poradil: Výzkumný ústav obilnářský požádal o pomoc vědecko-technickou rozvědku.

Špioni pak ukradli na Západě odolnější odrůdu, která se zde začala pěstovat. A pšenice už tolik nepolehávala a zvýšily se výnosy. Takhle řešil bývalý režim své zaostávání v průmyslu a ve vědě velmi často.

Vychází to najevo při studiu archivů bývalé Státní bezpečnosti. Až teprve poslední tři roky je totiž možné nahlížet i do složek rozvědky, která působila v zahraničí. Spisy jejího zvláštního oddělení, vědecko-technické rozvědky, přitom dosud ještě nikdo pořádně neprozkoumal.

"Z toho mála, co jsme zatím nastudovali, se ale dá říct, že bývalý režim tu nejdříve úplně zahubil národní hospodářství a pak se ho snažili saturovat tím, že kradli jako straky," řekl Pavel Žáček, poradce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Tento ústav archivy totalitních složek podle zákona postupně zpřístupňuje.
Podle vědeckého pracovníka ústavu Petera Rendeka ukradla bývalá vědecko-technická rozvědka na Západě stovky materiálů.

"Je toho spousta. Než to všechno zanalyzujeme, budeme mít šediny," řekl a dodal: "Narazil jsem třeba na případ, kdy se jeden spolupracovník vědecko-technické rozvědky dostal ke vzorci výroby speciálního pancíře na německý bojový tank Leopard 2. Ukradli ho a řešili, jak by se to dalo využít při vývoji protitankových min."

Kradly se patenty i embargované materiály

Rozvědka ukradla na Západě třeba i novou technologii na výrobu pneumatik nebo na výrobu televizních obrazovek či kinofilmu. Na aktivity vědecko-technické rozvědky se MF DNES zaměřila, když mapovala život českého vědce Jiřího Bártka, jenž se objevil v seznamech agentů StB.

Ve spisu tohoto vědce, který by za své objevy mohl dostat i Nobelovu cenu, MF DNES zjistila, že spolupracoval s rozvědkou šest let a že přes ni propašoval do země množství nedostupných živých kultur a laboratorních přístrojů.

Jak ještě dohánělo Československo technologický náskok Západu? Kradly se technické patenty, embargované materiály z průmyslu a výpočetní techniky.
Bývalý náčelník vědecko-technické rozvědky Věroslav Sobek ve své knize, která letos vyšla, tvrdí, že se jim podařilo získat třeba technologii na výrobu kvalitnější titanové běloby, která se používala na karoserie aut a jež lépe odolávala korozi.

Stejně tak československá rozvědka ukradla technologii na výrobu kvalitnějších pneumatik, které pak za socialismu vyráběla firma Barum. To není zdaleka všechno. Z archivních materiálů vyplývá, že Češi se zaměřili i na Spojené státy, odkud odvezli třeba projekt na výrobu čpavku z benzinu.

Zájem rozvědky byl skutečně všestranný. V Japonsku se rozvědce podařilo získat technologii na zpracování živé kultury pro jogurty (tzv. bifidosložku). Československo okopírovalo i výrobu paraxylenu, který je potřebný při výrobě termoplastů či PET lahví.

Ukradené patenty využívaly hlavně "zázračné" Slušovice

Jak se s odstupem času dívat na činnost vědecko-technické rozvědky, o tom se dnes vedou spory. Zastánci "průmyslových krádeží" argumentují tím, že prospívaly národnímu hospodářství nebo pomáhaly výzkumu. "Prostředky do nás vložené se bohatě do ekonomiky vrátily a přinesly prospěch všem," uvedl Sobek.

Podle zprávy bývalého náčelníka celé rozvědky Josefa Housky z roku 1968 se "výsledky práce jednoho důstojníka vědecko-technické rozvědky vyrovnaly výsledkům jedenácti špičkových pracovníků Československé akademie věd".

Dnešní historici mají jiný názor a vědeckou špionáž za hranicemi odsuzují jako nemorální důsledek celého zločinného systému. Podle historika Pavla Žáčka komunisté vytvořili kolem republiky oponu, která zabránila svobodné výměně zboží, informací a pohybu osob. "Režim pak neměl dostatek peněz a vědeckých kapacit, tak si vytvořil mechanismus, jak sem dostat věci, které nedokáže vyrobit a vyvinout," řekl Žáček.

Ukradené technologie či okopírované patenty pak využívalo zejména JZD Slušovice, které za komunismu dostalo všelidovou přezdívku "zázrak socialistického hospodářství".

Další ukradené technologie se vyráběly v Aeru Vodochody, Tesle Rožnov nebo v ČKD. Týdeník Ekonom před časem napsal, že Tesla Piešťany vyráběla kopii amerického počítačového čipu Intel 8080A pod nápadně shodným označením TeslaMHB 8080A.

Stát se obává zpětných žalob

Stát musel při zpřístupňování archivních materiálů rozvědky, pro niž doma pracovalo 66 a v zahraničí 24 důstojníků, přihlížet citlivě i k možným soudním dohrám. Firmy ze Západu, kde rozvědka kradla, by se mohly i po letech domáhat náhrady škody za ukradené patenty a okopírované technologie.

Je tedy zřejmé, že řada produktů vědeckých rozvědčíků nebude nikdy zveřejněna. Nynější rozvědka se prý už průmyslové špionáži v takové podobě nevěnuje.

Přehled ukradených patentů

Lak na karoserie aut
Titanová běloba se používala jako základní nátěr na karoserie aut, ale český výrobek nebyl moc kvalitní, a tak velmi rychle plechy na autě rezavěly. Vědecko-technická rozvědka proto ukradla na Západě technologii, která umožnila daleko lepší odolnost proti korozi.

Pšenice, která neslehla
V Československu se v šedesátých letech pěstovala mironovská pšenice, která při trvalejších deštích trpěla tím, že se klasy položily. Výzkumný ústav proto požádal o pomoc rozvědku. Ta v cizině získala pšenici, jejíž stébla byla proti "poléhavosti" odolná.

Kinofilm z Japonska
Špioni ukradli v Japonsku postup pro nanášení fotograficky citlivější vrstvy filmu rychlostí 48 cm za sekundu. Aby se nepřišlo na to, že to byla průmyslová špionáž, vyráběl pak český výrobce FOMA kinofilm rychlostí "pouhých" 24 cm za sekundu.

Televizní obrazovka
Rozvědka zcizila i dokumentaci k výrobě televizních obrazovek. Jejich ruční výrobu pak mohli nahradit strojovou sklářskou výrobou. Ročně taková výroba velkých obrazovek prý přinesla hospodářství úsporu až 20 milionů korun.

Pneumatiky
Vědecko-technická rozvědka se na Západě dostala i k modernější technologii na výrobu pneumatik. Takže firma Barum mohla vyrábět konkurenceschopné výrobky. Západní firmy se pak divily, že při testech kvality je "Barumka" předčila o pět procent.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
Zastupuje zbrojaře, teď chce Hynek kandidovat na prezidenta

Jiří Hynek, šéf Asociace zbrojního průmyslu, která sdružuje zbrojařské firmy, by měl podle nové politické strany Realisté kandidovat na prezidenta. „Chtěl bych...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.