Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSR cvičila zabijáky pro vysazení do Německa

  10:36aktualizováno  10:36
Komanda vycvičená k únosům, zabíjení a sabotážím v tehdejším západním Německu připravovala od roku 1972 československá Vojenská kontrarozvědka, součást StB. Těch sto agentů bylo tak tajných, že se na jejich existenci přišlo až osmnáct let po pádu totality, a to ještě náhodou.
Vojenští zpravodajci našli tajné složky náhodou při „velkém úklidu“ archivu

Vojenští zpravodajci našli tajné složky náhodou při „velkém úklidu“ archivu | foto: Profimedia.cz

Vojenští zpravodajci při "velkém úklidu" ve svém archivu našli mezi bezvýznamnými dokumenty supertajné složky komunistické Vojenské kontrarozvědky (VKR). Jsou v nich jména agentů "skupiny zvláštního určení", kteří se připravovali k vysazení do tehdejší Spolkové republiky Německo.

Tam měli zajmout či zlikvidovat klíčové osoby (politiky, ekonomy i vojáky) anebo obsadit významné objekty, jako byla americká raketová sila s jadernými hlavicemi, rozhlasové vysílače, radarové stanice, základny průzkumných letounů AWACS, ale také elektrárny.

"O zpravodajských službách leccos vím, nikdy by mne ale nenapadlo, že bývalá Vojenská kontrarozvědka, jejímž hřištěm mělo být výhradně armádní prostředí na území Československa, se připravovala i na akce v zahraničí. Tohle jsem tedy opravdu nečekal," přiznává ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík.

Překvapením je i to, že vojenská kontrarozvědka (patřila pod 3. správu StB) si v Německu zřídila síť agentů, kteří měli "skupinám zvláštního určení" po jejich vysazení "pomáhat". Přesněji - udávat ty Němce, po nichž československé komando šlo.

A co je s agenturní sítí v Německu dnes? Odborníci jen krčí rameny. Podle všeho prý "odumřela".

"Skupina zvláštního určení VKR byla mimořádně utajenou jednotkou, o níž nenajdete žádné záznamy v centrálních registrech StB. Dokonce i v samotné kontrarozvědce šlo o přísně tajený projekt, o němž vědělo jen několik lidí," vysvětluje badatel Vojenského zpravodajství Milan Macák.

Tito lidé, respektive agenti StB, byli pravidelně zváni na vojenská zpravodajská cvičení k utajovanému útvaru. Přehled o nich měli jen jejich velitelé, kteří si vedli zvláštní záznamy ve speciálních sešitech. Nesměli je nikomu dát, aby nikdo jiný o agentech ze "skupin zvláštního určení" nevěděl. "No a některé tyto sešity jsme nedávno v archivu našli," dodává Macák.

"Skupiny zvláštního určení" měly celkem asi sto lidí – civilistů s všestranným vzděláním, vynikající fyzickou kondicí a znalostí několika jazyků. Podle badatele Macáka pracovali na nejrůznějších civilních postech. A lze už jejich jména zveřejnit?

"Není to, bohužel, možné. Tito lidé dnes nikomu neškodí. Kdybychom svazky otevřeli úplně, Českou republiku by to mohlo poškodit. Pro nás samozřejmě nepracují, ale každý náš nový agent by pak mohl namítnout: ‚Končím. Nemám záruku, že moje jméno jednou nezveřejníte.‘ Zní to asi absurdně, ale ani svět rozvědčíků není úplně běžným prostředím," připomíná Macák.

Vojenská kontrarozvědka: mocná mezi mocnými
Výsledkem revize archivů Vojenského zpravodajství je i nové zjištění, že VKR měla zvláště po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968 mezi tuzemskými zpravodajci naprosto výjimečné postavení.

"Dokonce svým způsobem dohlížela i na vojenskou rozvědku, což není normální," říká šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Tuto exkluzivitu si tajná služba vydobyla pomocí Sovětské armády při obsazování Československa.

"Bez Vojenské kontrarozvědky by okupace neproběhla ani zdaleka tak hladce. Pro okupanty byla spolupracující službou, která jim naši armádu dokonale ‚zprůhlednila‘. Na koho ukázala, ten jednoduše šel. Až do posledních dnů komunistického režimu měla nade vším právo veta," hodnotí Krejčík.

Nově objevené dokumenty lze od pondělka najít na internetových stránkách vojenského zpravodajství.

Komunistická VKR

Vznikla v roce 1952, postupně se vyprofilovala jako 3. správa StB. VKR zaměstnávala kolem 1000 lidí. Z amatérských začátků v padesátých letech se vypracovala mezi špičkové zpravodajské služby s téměř neomezenou mocí. Okupace vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 proběhla hladce i s velkým přispěním VKR. V lednu 1970 se uskutečnilo jednání se Sověty o zřízení zvláštního pracoviště VKR pro práci v zahraničí. V srpnu 1972 vzniká směrnice o "zafrontové práci" a tvoří se "skupiny zvláštního určení". VKR byla rozpuštěna v roce 1990.
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.