Když vznikala Špidlova koaliční vláda, jen tak tak poskládala ve sněmovně většinu. Teď by dala dohromady sotva 20 procent.
Kdyby šlo o volby parlamentní, ČSSD by se nejspíš vrátila do opozice a Unie svobody by se ani nedostala do sněmovny. Stabilní pozici si udrželi komunisté, kteří letos podle povolebního průzkumu získali jen o jedno procento méně, tedy 17 procent, než při volbách do sněmovny před dvěma lety.
I v případě lidovců a jejich osmi procent hlasů lze podle odborníků na veřejné mínění mluvit o stabilní voličské základně. Nelze ji však přesně porovnat s výsledkem volebního roku 2002. Tehdy totiž KDU-ČSL nešla do voleb sama, ale v rámci koalice, která získala 14,3 procenta hlasů.
Voliči ČSSD a KSČM: starší a méně vzdělaní
Sociologové nicméně upozorňují, že propad preferencí vládních stran v poločase vládnutí je poměrně běžný. A dodávají, že za další dva roky může být zase všechno úplně jinak.
"V mezivolebním období obliba vládních stran obvykle klesá, protože mají odpovědnost, dělají nepopulární kroky," říká sociolog Jan Hartl. Pokud chce ODS zvítězit i v parlamentních volbách, musí nyní podle Hartla dál udržet voliče v pocitu, že ona je příslibem nových svěžích nápadů.
"Před volbami bývá vždy nejdůležitější dynamika preferencí stran. Kdyby byla ČSSD na vzestupu a ODS na sestupu, tak to může výsledek ještě změnit," připouští Hartl.
Jednou z příčin neúspěchu ČSSD v eurovolbách je, že nedokázala přitáhnout mladší voliče, kteří se zajímají o Evropskou unii.
Tyto hlasy jí zřejmě vzala kromě ODS i Strana zelených, kterou v kategorii voličů do 44 let volilo osm procent. Dokonce i KSČM má o procento větší podporu u mladších lidí, než získali sociální demokraté.
KSČM volilo i více středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných voličů. Z této skupiny podpořilo ČSSD jen devět procent lidí. To je o tři procenta méně, než má v této kategorii komunistická strana.
V referendu o EU hlasovalo dvakrát více lidí
Zajímavé je i rozklíčování voličského spektra dvou stran "nezávislých". I když mají k EU rozdílné přístupy (Železného Nezávislí jsou spíše euroskeptičtí, zatímco Zieleniecovo Sdružení nezávislých je pro hlubší integraci unie), strany získaly podobně orientované voliče.
"Jsou to středoví voliči, většinou se středním a vyšším vzděláním, kteří nechtějí hlasovat pro žádnou z velkých stran. Jsou naladěni spíše od středu mírně doprava," míní Hartl.
Zieleniecovu sdružení se navíc podle něho zřejmě podařilo sebrat nemálo hlasů občanským demokratům. "Čekali jsme, že se dostane nad pět procent, ale nikoli, že by mělo tři mandáty," říká Hartl.
V evropských volbách nakonec bodovaly hlavně strany, které patří spíše k euroskeptickému křídlu, tedy ODS a KSČM, ale také Nezávislí Vladimíra Železného. Zjevně nepřišla řada těch, kteří před rokem v referendu hlasovali drtivě pro vstup Česka do EU.
Tehdy byla účast 55,2 procenta, zatímco k eurovolbám přišlo jen 29 procent voličů. Podle sociologa Jana Herzmanna může být nízká volební účast signálem, že se idea integrace Evropy lidem odcizuje. "Může to znamenat, že lidé nechávají evropské věci na vůli politiků a byrokratů," říká Herzmann.
