Tyto transakce prováděl jak hospodářský tajemník ČSSD Ivan Havlíček, tak jeho nástupci Ivo Svoboda a Barbora Snopková. Využívali k tomu minimálně tyto čtyři firmy - TIA, Pól, Cíl a Nový Cíl. Místopředseda ČSSD Karel Kobes přiznal, že tyto operace skutečně jeho předchůdci provozovali.
Jaký měly smysl, neví. "To vám můžou říct jenom oni. Já to nevím." Kobes dokonce nemá k dispozici smlouvy o půjčkách, které s firmami Cíl a Nový Cíl uzavřeli Svoboda se Snopkovou. "Právě ty nemám," řekl
Kobes, a vysvětlil tak informace Lidových novin, že se část účetnictví strany ztratila.
Ivan Havlíček, místopředseda Senátu, odmítl vysvětlit, proč si ČSSD půjčovala přes prostředníka, a nikoli přímo. "Nezlobte se, nebudu to komentovat. Nedostal jsem svolení těch dalších obchodních partnerů, abych tyto věci ventiloval," řekl Havlíček.
Svoboda se Snopkovou nic vysvětlovat nemohou, protože jsou od konce listopadu kvůli vytunelované Libertě ve vazbě. Ani dříve nebyli ochotni zveřejňovat okolnosti, za nichž získávali peníze pro ČSSD. Do zprávy o financování strany za loňský rok pouze uvedli, že ČSSD k 31. prosinci 1998 dlužila na půjčkách přes třicet milionů korun.
Jaký smysl mohly mít půjčky přes prostředníka? Na to jsou dvě možné odpovědi. 1. Věřitel si sám nepřál spojovat své jméno se sociální demokracií. 2. Nešlo o půjčku, ale o dar. Sponzor poskytl peníze zprostředkující firmě jako dar, ta jej však ČSSD předala ve formě půjčky.
Pokud by platila druhá varianta, ČSSD buď nemusela peníze vůbec vracet a vyhnula se zároveň placení darovací daně, nebo strana peníze splácela - ovšem do kapsy představitelům zprostředkující firmy. Daňový odborník Jan Černý k tomu řekl: "To, jestli šlo o nějaké obcházení zákonů, by bylo možné vyčíst z těch smluv."
Právě tyto smlouvy z Lidového domu zmizely. Na obecnou otázku, co by mohla politická strana výše popsaným mechanismem sledovat, Černý konstatoval: "Ta půjčka by mohla zakrývat dar. To znamená, že jedna firma to druhé firmě darovala, ale ta už to straně půjčila. Obě smlouvy nemusí být smlouvy o půjčce, jedna může být například darovací. Je to jedna z možností, ale myslím, že jich je víc."
ZA PENĚZI OD PÓLU BYLA BANKA AUSTRIA
Zřejmě nejpřesněji lze nyní popsat původ několika milionů korun, které do ČSSD přišly v roce 1996 a o nichž se veřejnost dosud nedozvěděla. Formálně šlo o půjčku od firmy Pól (dodnes v obchodním rejstříku u této firmy figuruje Ivan Havlíček), která měla být splacena do středy. Místopředseda Kobes však potvrdil, že splacena nebyla, a zároveň poprvé odhalil, komu peníze ve skutečnosti patřily - bance Austria.
"Firma Pól si to de facto vzala jako půjčku pro sociální demokracii, ale je to její půjčka. Ale my to Pólu splácet nemusíme, dohodli jsme se, že to zaplatíme přímo bance Austria," řekl Kobes. Dodal, že garance na půjčku bance poskytli rakouští sociální demokraté a firmy Ilbau a BH Centrum. Tyto garance byly podle Kobese prodlouženy a ČSSD zatím zbývající sumu splácet bezprostředně nemusí.
Ani poté, co Kobes zveřejnil jméno banky Austria a způsob, jakým se peníze do Lidového domu dostaly, nechtěl spoluautor transakce Havlíček nic komentovat. "Nemám pro to žádný komentář. Nevidím na tom nic, co by bylo špatné. Sociální demokracie byla v době mého působení nucena si tu a tam půjčit nějaké peníze od různých věřitelů. Naprostou většinu půjček v termínu splatila, některé na to ještě čekají," řekl Havlíček. Rozhodně přitom popírá možnost, že by právě přes Pól chodily do ČSSD černé peníze: "To můžu vyloučit."
V HAVLÍČKOVĚ PRAXI POKRAČOVAL I SVOBODA
V praxi Ivana Havlíčka pokračovali v roce 1997 i jeho nástupci Ivo Svoboda a Barbora Snopková. Ti jako zprostředkující firmu využívali Cíl a Nový Cíl. Právě přes ně chodily do Lidového domu peníze na jaře 1997, kdy měla ČSSD úředně obstavené účty kvůli neplacení daní.
Kdo v té době sociální demokracii poskytl finanční injekci, není veřejně známo a ví to zřejmě jen velice úzký okruh lidí ve vedení ČSSD. Ti to však odmítají prozradit včetně toho, o jakou sumu jde. Podle neoficiální informace jde o zahraničního obchodníka na české burze s cennými papíry, který později vypomohl sociálním demokratům ještě jednou, a to přes firmu TIA.
Ke kontu firmy Cíl, kam peníze od tohoto člověka přišly, měl tehdy podpisové právo předseda Miloš Zeman, místopředseda Ivo Svoboda a první místopředseda Vladimír Špidla. "Ano, podpisové právo jako statutární místopředseda mám, ale zda zrovna k této firmě, to už nevím. Na tyto věci se musíte ptát lidí, kteří jsou za hospodaření zodpovědní," řekl Špidla.
Z doby, kdy za financování Lidového domu zodpovídal Svoboda se Snopkovou, navíc existuje podezření, že se do ČSSD dostaly i peníze z vytunelované Liberty (oba politici v té době byli členy představenstva této firmy). Touto možností se zabývá i policie, která Svobodu a Snopkovou kvůli Libertě poslala do vazby.
Ani místopředseda ČSSD Kobes nevylučuje, že nejasnosti ve financování strany mohou s Libertou souviset. "Souvisí a nesouvisí. Pan Svoboda a paní Snopková jsou v současné době ve vazbě a toto byly operace, které proběhly v době, kdy oba působili v Lidovém domě. Dokud nebude jejich případ uzavřen, nebudu se k tomu vyjadřovat," prohlásil Kobes.
Jaký měly smysl, neví. "To vám můžou říct jenom oni. Já to nevím." Kobes dokonce nemá k dispozici smlouvy o půjčkách, které s firmami Cíl a Nový Cíl uzavřeli Svoboda se Snopkovou. "Právě ty nemám," řekl
| Jak sociální demokraté vysvětlují půjčky |
| KAREL KOBES, místopředseda odpovědný za finance od dubna 1999: Osobně to nedokážu vysvětlit. Musíte se zeptat těch lidí, kteří to dělali. Nevím, proč se rozhodli zrovna takto, a ne jinak. |
| IVAN HAVLÍČEK, hospodářský tajemník do dubna 1997: Nebudu to komentovat, nezlobte se. Nedostal jsem svolení těch dalších obchodních partnerů, abych tyto věci ventiloval. |
| IVO SVOBODA A BARBORA SNOPKOVÁ, za finance ČSSD odpovídali do dubna 1999. Aktuální vysvětlení od nich není možné získat, protože sedí kvůli vytunelované Libertě ve vazbě. V červnu 1997 Snopková na otázku, jak ČSSD k penězům přišla, odpověděla: "Nebylo to z úvěru ani z peněz od našich příznivců, ani jsme neprodávali žádný majetek. Prostě jsme to nějak udělali. " |
Ivan Havlíček, místopředseda Senátu, odmítl vysvětlit, proč si ČSSD půjčovala přes prostředníka, a nikoli přímo. "Nezlobte se, nebudu to komentovat. Nedostal jsem svolení těch dalších obchodních partnerů, abych tyto věci ventiloval," řekl Havlíček.
Svoboda se Snopkovou nic vysvětlovat nemohou, protože jsou od konce listopadu kvůli vytunelované Libertě ve vazbě. Ani dříve nebyli ochotni zveřejňovat okolnosti, za nichž získávali peníze pro ČSSD. Do zprávy o financování strany za loňský rok pouze uvedli, že ČSSD k 31. prosinci 1998 dlužila na půjčkách přes třicet milionů korun.
Jaký smysl mohly mít půjčky přes prostředníka? Na to jsou dvě možné odpovědi. 1. Věřitel si sám nepřál spojovat své jméno se sociální demokracií. 2. Nešlo o půjčku, ale o dar. Sponzor poskytl peníze zprostředkující firmě jako dar, ta jej však ČSSD předala ve formě půjčky.
Pokud by platila druhá varianta, ČSSD buď nemusela peníze vůbec vracet a vyhnula se zároveň placení darovací daně, nebo strana peníze splácela - ovšem do kapsy představitelům zprostředkující firmy. Daňový odborník Jan Černý k tomu řekl: "To, jestli šlo o nějaké obcházení zákonů, by bylo možné vyčíst z těch smluv."
Právě tyto smlouvy z Lidového domu zmizely. Na obecnou otázku, co by mohla politická strana výše popsaným mechanismem sledovat, Černý konstatoval: "Ta půjčka by mohla zakrývat dar. To znamená, že jedna firma to druhé firmě darovala, ale ta už to straně půjčila. Obě smlouvy nemusí být smlouvy o půjčce, jedna může být například darovací. Je to jedna z možností, ale myslím, že jich je víc."
ZA PENĚZI OD PÓLU BYLA BANKA AUSTRIA
Zřejmě nejpřesněji lze nyní popsat původ několika milionů korun, které do ČSSD přišly v roce 1996 a o nichž se veřejnost dosud nedozvěděla. Formálně šlo o půjčku od firmy Pól (dodnes v obchodním rejstříku u této firmy figuruje Ivan Havlíček), která měla být splacena do středy. Místopředseda Kobes však potvrdil, že splacena nebyla, a zároveň poprvé odhalil, komu peníze ve skutečnosti patřily - bance Austria.
"Firma Pól si to de facto vzala jako půjčku pro sociální demokracii, ale je to její půjčka. Ale my to Pólu splácet nemusíme, dohodli jsme se, že to zaplatíme přímo bance Austria," řekl Kobes. Dodal, že garance na půjčku bance poskytli rakouští sociální demokraté a firmy Ilbau a BH Centrum. Tyto garance byly podle Kobese prodlouženy a ČSSD zatím zbývající sumu splácet bezprostředně nemusí.
Ani poté, co Kobes zveřejnil jméno banky Austria a způsob, jakým se peníze do Lidového domu dostaly, nechtěl spoluautor transakce Havlíček nic komentovat. "Nemám pro to žádný komentář. Nevidím na tom nic, co by bylo špatné. Sociální demokracie byla v době mého působení nucena si tu a tam půjčit nějaké peníze od různých věřitelů. Naprostou většinu půjček v termínu splatila, některé na to ještě čekají," řekl Havlíček. Rozhodně přitom popírá možnost, že by právě přes Pól chodily do ČSSD černé peníze: "To můžu vyloučit."
V HAVLÍČKOVĚ PRAXI POKRAČOVAL I SVOBODA
V praxi Ivana Havlíčka pokračovali v roce 1997 i jeho nástupci Ivo Svoboda a Barbora Snopková. Ti jako zprostředkující firmu využívali Cíl a Nový Cíl. Právě přes ně chodily do Lidového domu peníze na jaře 1997, kdy měla ČSSD úředně obstavené účty kvůli neplacení daní.
Kdo v té době sociální demokracii poskytl finanční injekci, není veřejně známo a ví to zřejmě jen velice úzký okruh lidí ve vedení ČSSD. Ti to však odmítají prozradit včetně toho, o jakou sumu jde. Podle neoficiální informace jde o zahraničního obchodníka na české burze s cennými papíry, který později vypomohl sociálním demokratům ještě jednou, a to přes firmu TIA.
Ke kontu firmy Cíl, kam peníze od tohoto člověka přišly, měl tehdy podpisové právo předseda Miloš Zeman, místopředseda Ivo Svoboda a první místopředseda Vladimír Špidla. "Ano, podpisové právo jako statutární místopředseda mám, ale zda zrovna k této firmě, to už nevím. Na tyto věci se musíte ptát lidí, kteří jsou za hospodaření zodpovědní," řekl Špidla.
Z doby, kdy za financování Lidového domu zodpovídal Svoboda se Snopkovou, navíc existuje podezření, že se do ČSSD dostaly i peníze z vytunelované Liberty (oba politici v té době byli členy představenstva této firmy). Touto možností se zabývá i policie, která Svobodu a Snopkovou kvůli Libertě poslala do vazby.
Ani místopředseda ČSSD Kobes nevylučuje, že nejasnosti ve financování strany mohou s Libertou souviset. "Souvisí a nesouvisí. Pan Svoboda a paní Snopková jsou v současné době ve vazbě a toto byly operace, které proběhly v době, kdy oba působili v Lidovém domě. Dokud nebude jejich případ uzavřen, nebudu se k tomu vyjadřovat," prohlásil Kobes.
