Šéf Senátu Milan Štěch počítá s tím, že ČSSD prosadí změnu pravomocí při projednávání změny ústavy v Senátu.

Šéf Senátu Milan Štěch počítá s tím, že ČSSD prosadí změnu pravomocí při projednávání změny ústavy v Senátu. | foto: Michal Sváček, MAFRA

ČSSD už ví, jak oseká pravomoci prezidenta. Nečas svolá schůzku lídrů

  • 222
Sociální demokracie vytáhla v souboji o volbu prezidenta novou, nečekanou kartu. Nechce se dostat do situace, že budou senátoři postaveni před volbu, že buď kývnou na to, co jim pošlou poslanci, nebo neprojde nic. Premiér Petr Nečas iDNES.cz řekl, že svolá schůzku šéfů parlamentních stran i poslaneckých a senátních klubů kvůli prezidentské volbě.

Když se ve Sněmovně nezmění pravomoci hlavy státu, udělá to sociální demokracie v Senátu a návrh vrátí. Nechce mít černého Petra, že to byla ona, kdo přímou volbu zhatil. "Máme potvrzeno, že tato cesta je možná," řekl iDNES.cz předseda Senátu Milan Štěch. O přímé volbě prezidenta má Sněmovna hlasovat na schůzi, která začíná už příští týden. Je to prakticky poslední možnost, aby místo parlamentu volili nástupce Václava Klause všichni občané.

"Určitě je časově nemožné, aby vznikal další zákon," řekl poslanec Jeroným Tejc, který za ČSSD vyjednával o změně ústavy s vládní koalicí. Potvrzuje to i šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. Jenže vládní politici a sociální demokraté se stále nedohodli, zda změní jen způsob volby, nebo sáhnou i do prezidentových pravomocí.

A sociální demokraté, kteří chtějí omezit právo hlavy státu rozhodovat samostatně o nových členech bankovní rady České národní banky či o milostech, teď objevili způsob, jak zkusit prosadit svou, aniž by jim veřejnost předhazovala, že tím přímou volbu boří a potápějí. "Když schválí změnu ústavy Senát potřebnou ústavní většinou tří pětin přítomných senátorů, dostane ji zpět Sněmovna, kde by ji musely potvrdit alespoň tři pětiny poslanců," popsal Štěch.

Co říká Ústava

K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Jinými slovy, Senát ovládaný sociální demokracií se nesmíří s tím, aby dostal ze Sněmovny schválený návrh změny ústavy, který by do prezidentových pravomocí nesahal. "Takový postup, kdy Senát upraví změnu ústavy, na kterou kývli poslanci, a vrátí ji zpět k novému schvalování poslancům, je možný. Má to precedens. Už dříve byla takto schválena změna ústavy, která se týkala České národní banky," řekl iDNES.cz ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který je zároveň tajemníkem senátní komise pro změny ústavy.

Teoreticky by se tak podle něj ze schvalování změny ústavy mohl stát i ping-pong mezi parlamentními komorami, kdyby našly vždy potřebnou třípětinovou většinu pro svou představu a poslaly by ji druhé komoře. "Ale předpokládám, že k tomu by politici nepřistoupili," míní Kysela.

ČSSD nechce, aby prezident sám rozhodoval o vedení ČNB

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka iDNES.cz řekl, že jeho strana chce, aby prezident sám nerozhodoval o milostech, o členech vedení České národní banky a aby měl imunitu jen po dobu výkonu mandátu. "Mrzí nás, že stále nebyla svolána schůzka předsedů parlamentních stran a poslaneckých a senátních klubů, jak na tom byla už dříve shoda," řekl Sobotka. Premiér a předseda ODS Petr Nečas, ale iDNES.cz sdělil, že se svoláním schůzky stále počítá.

Poslanec Petr Gazdík (TOP 09 a STAN) u brněnského soudu

Pro šéfa poslanců TOP 09 Petra Gazdíka je nepříjemným překvapením, že trvají požadavky sociální demokracie na úpravy prezidentských pravomocí, protože z oběda šéfů poslaneckých klubů na začátku listopadu si odnesl jako hlavní to, že Sobotka mluvil o tom, že jeho strana je ochotna kývnout na přímou volbu, i kdyby se do pravomocí prezidenta nezasahovalo. "My jsme pro přímou volbu za všech okolností, i kdyby se pravomoci měnily, i kdyby se neměnily," uvedl Gazdík. Podle něj ale bude TOP 09 postupovat tak, jak se domluví vládní koalice.

Svolání schůzky šéfů stran a poslaneckých i senátních klubů o změně ústavy a zavedení přímé volby prezidenta si vzala už 2. listopadu na starost ODS s tím, že schůzka v nejbližších dnech proběhne. Zatím svolána nebyla. "Záleží to hlavně na kalendáři pana premiéra, kdy pro to najde vhodný termín," řekl iDNES.cz šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Jednání by podle něj i Gazdíka mělo být ještě předtím, než budou o změně ústavy definitivně hlasovat poslanci.

ODS se nelíbí ultimáta před schůzkou lídrů ke změně ústavy

Nový šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura

Datum schůzky zástupců všech parlamentních stran, se kterou premiér Nečas počítá, není zatím jasné. Stranám už ale příliš času na to, aby se domluvily, nezbývá.

"My na to jednání nepůjdeme s žádnými ultimativními požadavky," řekl Stanjura. I když jemu osobně by nevadilo, kdyby prezidenta znovu tak jako dosud volily obě komory parlamentu a nikoli všichni občané. ODS podle něj bude respektovat koaliční dohodu a pro přímou volbu prezidenta zvedne ruku. Nechtěl předjímat, zda jen pro původní vládní návrh, nebo i pro případně schválené pozměňovací návrhy zasahující do pravomocí.

Podle vládního návrhu, který leží ve Sněmovně a poslanci ho budou definitivně schvalovat na prosincové schůzi, by kandidáta mohlo navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů, nebo podpisem pod peticí 50 tisíc občanů. Systém volby by byl stejný jako u senátních voleb. Kdyby vítěz nebyl znám už po prvním kole, vybírali by občané ve druhém kole ze dvou nejúspěšnějších kandidátů z kola prvního. (více o schvalování změny ústavy v prvním čtení)

TOP 09 jako první svého kandidáta pro volbu prezidenta vybrala. Chce na Hrad dostat svého předsedu Karla Schwarzenberga, ať už budou prezidenta volit všichni občané, nebo parlament (více zde). V ODS se snaží získat podporu pro svou kandidaturu místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ČSSD a Věci veřejné svého kandidáta zatím neurčily.

Podle průzkumu agentury SC&C pro Českou televizi by lidé jako příštího prezidenta nejradši viděli bývalého premiéra Jana Fischera nebo ekonoma Jana Švejnara. (více o průzkumu zde)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video