Rath není sám, kdo Rychetského zmínil. "Pavel Rychetský by byl dobrým kandidátem do nepřímé volby," souhlasí dobře informovaný zdroj z ČSSD.
Sám Rychetský zatím reaguje zdrženlivě. "O ničem takovém nevím a neuvažuji," odpověděl SMS zprávou ze zahraničí. Na další dotazy, zda zarazí i debaty na toto téma v ČSSD či zda by v budoucnu svůj postoj mohl přehodnotit, však už neodpověděl.
O Rychetském jako o kandidátovi na prezidenta se mluvilo už v letech 2003 a 2008, tehdy to nakonec odmítl kvůli obavě ze ztráty soukromí.
V pátek večer oznámil kandidaturu na prezidenta také Přemysl Sobotka (ODS). A Petr Gazdík z TOP 09 o víkendu pro deník Právo zopakoval, že jasným kandidátem této strany je její předseda a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V Česku tak pomalu začíná prezidentská volební kampaň.
Rychetský a Sobotka jako zástupci stran s největším počtem zákonodárců by měli šanci při stávajícím, nepřímém způsobu volby, kdy hlavu státu volí parlament. Schwarzenberg by mohl naopak uspět ve volbě přímé. Jeho strana má sice méně poslanců a senátorů, šéf TOP 09 je však populární mezi voliči. "Pak by to byl kvůli jeho popularitě u lidí mimořádně silný kandidát," uznává politolog Jiří Pehe. Schwarzenberg ostatně řekl, že kandidaturu přijme jen v případě přímé volby.
Naopak Rychetský může v nepřímé volbě získat podporu i části ostatních parlamentních stran. Není totiž tolik vnímán jako někdejší sociální demokrat. "Mohl by získat spoustu hlasů napříč politickým spektrem," věří Rath. Veřejnost nicméně názory uhlazeného právníka moc nezná, a on navíc jako soudce může jen těžko vést kandidaturu na lidové úrovni.
Jaké jsou šance, že prezidenta zvolí občané? Zákon o přímé volbě prezidenta sice prošel prvním čtením ve Sněmovně, teď se však strany začaly přít o pravomoci prezidenta, o nichž mají různé představy. Takže zdaleka není jisté, zda na přímou volbu nakonec dojde.