Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSD si chce udržet vliv na Moravě, malým stranám jde o přežití

  5:46aktualizováno  5:46
Komunální volby odpoví opozici na několik klíčových otázek. ČSSD se snaží obhájit status nejsilnější strany a uhájit primátorská křesla. Lidovci bojují o důvěru věrných voličů a zelení o existenci, pokud se udrží alespoň v malých zastupitelstvech. Poprvé se na radnice snaží prorazit Zemanovci a "bobošíkovci“, tedy Suverenita.

Elita ČSSD - Bohuslav Sobotka, David Rath, Lubomír Zaorálek a Michal Hašek | foto: Jakub DospivaČTK

Vítěz červnových parlamentních voleb, a přesto opoziční ČSSD potřebuje udržet to, co získala před čtyřmi lety. Radnici Brna a Ostravy.

V Ostravě vyhrála ODS a už čtyři roky vládne s ČSSD pod taktovkou sociálnědemokratického primátora Petra Kajnara. Ten vede stranu do voleb znovu.

Nečas potřebuje porazit TOP 09

ODS by zároveň prospělo i prohrát

V Brně před čtyřmi lety také vyhrála ODS, ale současný primátor za ČSSD Roman Onderka jí tehdy dokázal vyfouknout radnici díky nesourodé čtyřkoalici se zelenými. A i přes rozdílné názory na zásadní věci, například přesun nádraží, a také časté hádky na jednání rady ji dokázal udržet. Jeho cílem, stejně jako Petra Kajnara, je nejlépe volby vyhrát a udržet se na radnici další čtyři roky.

Kdyby se naplnily prognózy a Onderka vyhrál, zaznamenala by sociální demokracie zlomové vítězství. V Brně totiž od revoluce vyhrávala komunální volby ODS a město platilo za pravicovou baštu.

ČSSD může v Praze jen získat

Přesto Onderka radnici jistou nemá. Stejně jako Kajnar. "Spoluhráči“ ve hře o radnici se pravděpodobně změní. Naději získat víc než deset procent má v Brně i Ostravě TOP 09, jiné tradiční strany se naopak potácejí na hranici volitelnosti.

Jen získat může sociální demokracie v Praze, kde dosud sama vládla ODS. Teď však občanské demokraty podle některých průzkumů těsně poráží TOP 09. A ČSSD by se tak mohla dostat do rady díky jinému rozložení sil.

O co hraje opozice

ČSSD
Ráda by získala minimálně stejný počet křesel ve vedení měst a obcí. Po parlamentních volbách má strana dluhy a peníze za křesla stranické kase velmi pomůžou.

KDU-ČSL
Po neúspěchu ve volbách do Sněmovny, kam se lidovci poprvé od revoluce nedostali, si potřebují udržet alespoň křesla v komunálu, aby byli příští čtyři roky vůbec vidět.

Strana zelených
Zelení jsou na tom podobně jako lidovci. Nedostali se do Sněmovny a potřebují se udržet na komunální úrovni, aby neupadli v zapomnění.

Suverenita a SPOZ
Obě nové strany, Suverenita Jany Bobošíkové a Strana práv občanů, mají poprvé šanci dostat se do zastupitelstev měst a obcí.

Sociální demokraté šéfovali po minulých volbách například i Frýdku-Místku, Havířovu, Karviné či Přerovu a v dalších desítkách měst uhráli koalici. I kvůli dluhům po megalomanských červnových volbách bude chtít ČSSD počet všech mandátů, za které strana inkasuje ročně peníze, minimálně udržet. Rozhodně však ČSSD neřeší existenciální problém.

Na rozdíl od lidovců. KDU-ČSL jako by se po nedobrovolném odchodu ze Sněmovny dobrovolně ztratila z politické scény. Není o ní slyšet, není vidět. Přitom právě lidovci, také vyčerpaní předchozí kampaní a oslabení odchodem mnoha tváří do TOP 09, by měli bojovat o přízeň voličů všemi silami.

Lidovecké hrátky s čerty

Pokud totiž na čtyři roky zmizí i z komunální politiky, bude existence KDU-ČSL vážně ohrožena. Už jen z finančních důvodů. Nyní je v koalici například v Jihlavě, Olomouci, Pardubicích, Plzni nebo v Brně. O jejich voliče však usilují sociální demokraté, Věci veřejné i zelení. V Brně, kde jsou v koalici, mají podle průzkumů naději. Ale například v Ostravě získali už v roce 2006 jen pár promile těsně nad pětiprocentní hranicí. Po debaklu v parlamentních volbách, kdy o nich není slyšet, možná ze zastupitelstva vypadnou.

Podobně jsou na tom zelení. Strana zelených skončila v červnu s ještě horším výsledkem než lidovci. A ani ona není po odchodu ze Sněmovny příliš vidět. Dokonce i v Brně, kde jsou v koalici a kde měli zelení v posledních letech silné voličské jádro, je průzkumy staví za pětiprocentní hranici, potřebnou pro vstup do zastupitelstva.

Zelení navíc tradičně nemají na stranickém účtu horentní sumy, takže současná kampaň je zase spíše skromná. Kromě Brna se zelení dostali na radnici v Jihlavě, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, opozici dělali v Olomouci nebo v Pardubicích

Naopak poprvé mají šanci prorazit na radnice malé a víceméně nové strany, kterým Sněmovna utekla o kousek. Někde totiž získaly v červnu víc než pět procent. Například SPOZ Miloše Zemana v Teplicích, nebo ve Vlkově na Českobudějovicku Suverenita Jany Bobošíkové.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při rozhovoru s ČTK (18. července 2017)
Vláda zvýšila minimální mzdu na 12200 korun, oznámil Sobotka

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.