Debatu o tom, koho by měla ČSSD nominovat jako nástupce Václava Havla, odstartoval před pár dny místopředseda strany Zdeněk Škromach, který prohlašoval, že by prezidentem měl být Zeman. Tvrdil, že tento návrh přednese na nedělním zasedání předsednictva ČSSD. Tam se však nakonec o osobě prezidenta přímo nemluvilo. Předseda strany Vladimír Špidla po jednání jen oznámil, že si sociální demokraté chtějí svého kandidáta vybírat v srpnu či v září.
Jisté je, že se názory špičkových politiků ČSSD výrazně liší. Zemana by jako prezidenta chtěli vedle Škromacha i místopředseda strany Petr Lachnit a místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek by byl rád, kdyby ČSSD nominovala na prezidenta ombudsmana Motejla.
Zeman by se nelíbil ani místopředsedkyni Součkové. Ta říká, že by prezidentem měl být nestraník. Sama prý ví o vhodném kandidátovi, kterým není ani Zeman, ani Motejl, ale jeho jméno zatím prozradit nechce. Podle dostupných informací není případnou Zemanovou kandidaturou nadšen ani první místopředseda strany Stanislav Gross. Vladimír Špidla zatím svůj názor úplně jasně nevyslovil.
Jak by se měla nejsilnější vládní strana dobrat k nějakému společnému kandidátovi? Špidla se Součkovou uvažují o tom, že by mohli o osobě kandidáta na prezidenta vypsat vnitrostranické referendum. Podobné, jaké už v ČSSD proběhlo o přímé volbě prezidenta. V takovém referendu by podle Marie Součkové mohli členové strany dostat nabídku kandidátů a pak podpořit některého z nich.
Příznivci "prezidenta Zemana" a jeho odpůrci se už dnes shodují v tom, že příštího prezidenta - který by měl Václava Havla nahradit na počátku roku 2003 - jen stěží budou volit přímo občané. Ani Jitka Kupčová, ani Marie Součková sice nechtěly říci naplno, že je přímá volba prezidenta protentokrát ztracena, obě však říkají, že není jisté, zda lze její zavedení stihnout. Jasně tak naznačují, že k ní dojde až při další volbě prezidenta v roce 2008.
| Prezident? Zeman má teď větší šance než Klaus |
Prosadit a především stihnout přímou volbu prezidenta, jak o tom hovoří například někteří představitelé sociální demokracie a Koalice, není vůbec jednoduché a spíše se to jeví jako nereálné. Ale i v tomto případě by se objevila podobná jména, samozřejmě by přibylo kandidátů, možná i velmi nečekaných a zajímavých, kteří by mohli zamíchat kartami. Navíc se ještě na podzim při volbách obmění třetina Senátu, a to také ještě může změnit situaci.
Zeman by mohl uspět
V současnosti se však zdá, že při volbě poslanci a senátory by největší šance měli Miloš Zeman, Václav Klaus a za určitých okolností i Otakar Motejl. Naopak možnosti Petra Pitharta, který byl připraven případnou kandidaturu přijmout, jsou už dnes velmi zúžené.
| Bude se prezident volit přímo? Nikdo dnes neřekne ano, ani ne |
|
Přestože všechny strany nové vládní koalice veřejně prohlašují, že chtějí prosadit přímou volbu prezidenta, Havlův nástupce bude nejspíš opět volen poslanci a senátory. Přímou volbu, tedy hlasování všech občanů Česka disponujících volebním právem, začali nejdříve prosazovat politici Koalice. Letos se k nim přidali i zástupci sociálních demokratů. Aby mohli prezidenta opravdu volit běžní občané, je třeba změnit ústavu. Prosazování podobně důležité změny bude v parlamentu trvat minimálně několik měsíců. Stejně dlouhou dobu vyžaduje i technická příprava lidového hlasování. Ještě před volbami někteří politici prohlašovali: "To můžeme stihnout." Dnes už tak optimisticky nemluví. "Myslím, že už to nestihneme," říká místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová. |
Zajímavé je sledovat vnitřní souboj v ČSSD, kde se křídlo Zemanových obdivovatelů v čele se Zdeňkem Škromachem otevřeně staví pro kandidaturu expremiéra. Podpořil jej i Jaroslav Foldyna, šéf sociálních demokratů na Ústecku, a Zeman by určitě našel podporu i jinde.
I když se to nezdá, má Zeman slušné šance. Kromě části své strany by v případě potřeby mohl počítat s komunisty a částí ODS. Sám Miloš Zeman však opakuje: "Jsem na odchodu a prezident přichází v úvahu, pouze kdyby nebyl průchodný jiný kandidát." Ale tato jeho věta se může naplnit. Zvláště když jiní sociální demokraté - například v sobotním rozhovoru pro MF DNES to řekl šéf sněmovny Lubomír Zaorálek - by si uměli představit na Pražském hradě ombudsmana Otakara Motejla.
I podle mnoha politologů by Motejlova chvíle mohla přijít (vlastně podobně jako Zemanova), když nebude mít žádný kandidát dostatečnou podporu. Pak by právě Otakar Motejl mohl získat podporu u ČSSD, Koalice i části ODS a možná i u některých komunistů. Byl by to kompromis, a jak říkají odborníci, "byl by to dobrý kompromis na jedno volební období". Uspět by však mohl i zatím zcela neznámý nestranický kandidát, pokud by se na něm některé strany shodly a prosazovaly jej společně.
Klaus tolik šancí nemá
ODS by pak podle Ladislava Jakla, poradce Václava Klause, zřejmě podpořila kandidaturu svého současného předsedy (jiný kandidát ODS je ostatně v nedohlednu a žádné jméno kromě Klause se zatím neobjevilo). Klausova šance na zvolení sice skutečně existuje, ale v současnosti se nejeví jako vysoká.
Kromě souhlasu občanských demokratů by totiž ve druhém kole mohl najít určitou podporu u komunistů (dá se čekat, že KSČM přijde s vlastním kandidátem, ale ten nemá žádnou šanci přežít ani první kolo hlasování) a někteří jednotlivci z ČSSD by si jej asi v případě nemožnosti zvolení svého kandidáta také uměli představit v této funkci. Jenže Koalice Klause na Hradě zcela odmítá. Přitom strany současné Koalice i bývalé Čtyřkoalice mají poměrně silné zastoupení v Senátu.
O volbě prezidenta České republiky se šíří i velmi mnoho spekulací: že to bude opět jenom další politický handl, v němž si budou chtít strany posílit své pozice. Ale styl, který předvedl předseda socianídemokracie Vladimír Špidla při sestavování vlády, nasvědčuje spíše tomu, že vítězná strana přijde s jednoznačným kandidátem. A aby měl šance na úspěch vyšší, možná s ním přijde celá vládní koalice.
