To popírá vláda, právníci i prezident Václav Klaus, podle něhož posílí ochranu ČR před prolomením poválečných Benešových dekretů. Právě proto ji navrhl.
Výjimka byla podmínkou prezidenta k ratifikaci Lisabonské smlouvy, kterou Česko jako jediná země EU zatím neratifikovala. Český parlament už ji schválil, chybí jen podpis prezidenta. Klaus s ním ale nyní musí formálně počkat na úterní verdikt Ústavního soudu, který posuzuje soulad smlouvy s ústavou.
"Premiér Jan Fischer by měl jasně říci, zda pro švédské předsednictví nebyla přípustná jiná forma výjimky,než je tato. ČSSD je totiž přesvědčena, že bylo možné naplnit prezidentův požadavek jinou formou, akceptovatelnou pro partnery v EU, a to pouze výjimkou z platnosti článku 17, odstavce 1 Charty, který se týká majetkových práv," uvedl Paroubek.
Podle něj by šlo o zúžení požadavků, které česká delegace nakonec prosadila. Vyjádřil podiv nad tím, proč se touto cestou nevydala hned od počátku. "V případě, že ČSSD zvítězí příští rok ve volbách, bude její vláda uplatňovat takový požadavek při schvalování přístupové smlouvy s Chorvatskem," dodal předseda ČSSD.
Fischer se v pátek proti kritice ze strany ČSSD velmi ostře ohradil a odmítl, že by vláda při dojednávání výjimky selhala. - čtěte také Vláda selhala, kritizoval Paroubek výjimku. A Fischer začal soptit
Češi podle něj rozhodně nebudou kráceni na svých právech. "Žádné z těch práv není ohroženo," tvrdí premiér. Podle Fischera navíc sociální demokraté velmi dobře věděli, s čím česká delegace do Bruselu jela. Žádnou výtku však od nich neslyšel.
Fischer ovšem podotkl, že kdyby šli čeští představitelé do jednání s tím, že by výjimku omezili jen na takzvané Benešovy dekrety, pak by prý Lisabonskou smlouvu pohřbili.
Připomněl, že jeho vláda i on měli za cíl udělat vše pro dokončení ratifikace "Lisabonu" do konce roku. Smlouva má především zjednodušit rozhodování v rozšířené EU.
