Při rozpravě panovalo v Poslanecké sněmovně vzrušení. Vedle odpůrců referenda jako takového vystupovali poslanci i s výhradami jen vůči návrhu sociálních demokratů.
Svoboda vytkl předloze, že umožňuje hlasovat o návrhu zákona, což je text příliš složitý pro referendum a neumožňuje lidovou iniciativu pro vyhlašování referenda. Podle lidovců by proto občané měli mít právo hlasovat jen o věcném záměru zákona. Navrhnout vyhlášení referenda mohlo čtvrt miliónu občanů.
Zdeněk Jičínský, expert ČSSD na ústavní právo, soudí, že zákonodárci občanům referendum dluží. "Listina základních práv přiznává občanům právo podílet se na správě věcí veřejných přímo. Není tedy na sněmovně, zda přijme zákon, nebo ne," řekl Jičínský. Názor, že společnost má mít možnost přímého výkonu státní moci, podepřel úvahou o panující nedůvěře mezi voliči a ústavními institucemi, již podle něj dokládá i pouhá dvacetiprocentní účast voličů v podzimních senátních volbách.
Možnost vyhlásit referendum jen jednou za volební období měla předejít možnosti zneužití předlohy k populistickým cílům. Taková omezení jsou podle Jičínského výjimečná nebo je obsahuje prováděcí zákon. Poslanec tak ilustroval, s jakou důkladností sociální demokraté, kteří se snažili prosadit ve sněmovně referendum již potřetí, k práci na zákonu přistupovali.
Druhý bod programu sněmovna projednala překvapivě brzy po začátku své schůze. Předseda klubu poslanců KSČM Vojtěch Filip totiž navrhl odročení prvního bodu, ústavní novely o referendu. Nestačil totiž vypracovat srovnání o použití lidového hlasování v ostatních evropských zemích. Odročení schválilo 104 poslanců a návrh projedná sněmovna na příští schůzi.
Svoboda vytkl předloze, že umožňuje hlasovat o návrhu zákona, což je text příliš složitý pro referendum a neumožňuje lidovou iniciativu pro vyhlašování referenda. Podle lidovců by proto občané měli mít právo hlasovat jen o věcném záměru zákona. Navrhnout vyhlášení referenda mohlo čtvrt miliónu občanů.
Zdeněk Jičínský, expert ČSSD na ústavní právo, soudí, že zákonodárci občanům referendum dluží. "Listina základních práv přiznává občanům právo podílet se na správě věcí veřejných přímo. Není tedy na sněmovně, zda přijme zákon, nebo ne," řekl Jičínský. Názor, že společnost má mít možnost přímého výkonu státní moci, podepřel úvahou o panující nedůvěře mezi voliči a ústavními institucemi, již podle něj dokládá i pouhá dvacetiprocentní účast voličů v podzimních senátních volbách.
Možnost vyhlásit referendum jen jednou za volební období měla předejít možnosti zneužití předlohy k populistickým cílům. Taková omezení jsou podle Jičínského výjimečná nebo je obsahuje prováděcí zákon. Poslanec tak ilustroval, s jakou důkladností sociální demokraté, kteří se snažili prosadit ve sněmovně referendum již potřetí, k práci na zákonu přistupovali.
Druhý bod programu sněmovna projednala překvapivě brzy po začátku své schůze. Předseda klubu poslanců KSČM Vojtěch Filip totiž navrhl odročení prvního bodu, ústavní novely o referendu. Nestačil totiž vypracovat srovnání o použití lidového hlasování v ostatních evropských zemích. Odročení schválilo 104 poslanců a návrh projedná sněmovna na příští schůzi.
