Bohuslav Sobotka je nejpopulárnějším politikem ČSSD, ekonomové ho ale zrovna v úctě nemají

Bohuslav Sobotka je nejpopulárnějším politikem ČSSD, ekonomové ho ale zrovna v úctě nemají | foto: Michal Sváček, MF DNES

ČSSD: Nejsme populisti, víme, kde na naše sliby brát

  • 828
Sociální demokraté nás přesto, že je krize, i ze svých billboardů přesvědčují, že pořád je komu a z čeho rozdávat. Podle průzkumů preferencí to už dlouho vypadá, že tato strategie by mohla slavit úspěch: ČSSD je jasným favoritem blížících se voleb. Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro MF DNES odkryl plán strany, sestaví-li ČSSD vládu v čele s Paroubkem: chudším rozdávat, bohatším brát.

Kde máte hranici populismu? ptám se místopředsedy strany Bohuslava Sobotky, kterého ČSSD hodlá vrátit do funkce ministra financí. "Myslím, že hranice populismu je v tom, do jaké míry dokážeme přesně popsat zdrojovou základnu pro naše opatření," zní šroubovaná odpověď. Bohužel "zdrojovými základnami", "realizacemi opatření" či "fiskální kázní" je jeho projev prošpikován. Zkusme to tedy ještě jednou, srozumitelněji, prosím.

Nemůžeme slibovat něco, na co bychom nebyli ve skutečnosti schopni najít zdroje v rámci rozpočtu. Naše volební sliby jsou velmi opatrné. Formulovali jsme je s respektem k současné hospodářské a rozpočtové situaci. Zároveň říkáme, že chceme navýšit příjmy státu, zvýšit daně u těch nejbohatších nebo u právnických osob a také chceme intenzivněji bojovat s daňovými úniky.

Jsme průkopníky marketingu

Z nedávného prohlášení Jiřího Paroubka na programové konferenci ČSSD to vypadalo, že hned po volbách zatne jeho strana další sekeru do státního rozpočtu. Řekl: "Na prvním zasedání vlády po vyhraných volbách navrhnu zrušení poplatků u lékaře, vyplácení prvních tří dnů nemocenské a třináctý důchod."

Jak tohle jde dohromady se Sobotkovým plánem, že na příští rok musí vláda sestavit rozpočet s nižším schodkem, než je letošních 163 miliard? Sobotka odpovídá:

Rozdávání nebude jediným tématem prvního zasedání vlády. Budeme tam taky muset hned jednat o základních parametrech rozpočtu na rok 2011. Nemůžeme tam jen schvalovat výdaje, ale také rozhodnout o úsporách a zvýšení příjmů. Že o tom pan předseda nemluvil? Tak od toho má mě jako stínového ministra financí...

Dojmu, že povolební realita bude i v případě vítězství ČSSD krapet jiná než líbivá hesla z billboardů, se přesto nezbavím. Stačí zmínit další slogan – třinácté důchody – a Bohuslav Sobotka mě hned opravuje:

Třináctý důchod je mediální zkratka, která vznikla určitou marketingovou neukázněností sociálních demokratů. Já se snažím důsledně mluvit o mimořádném příspěvku k důchodu ve výši 2 ­400 korun, ale také se mi to vždycky nedaří. Ten pojem třináctý důchod se velmi často člověku připlete na jazyk.

Nejen na jazyk! "Připletl" se vám i na vaše oranžové billboardy, připomínám. A když už jsme u toho, není vůbec marketing hlavním faktorem, určujícím základy volebního programu ČSSD?

Představuju si, jak se stratégové v Lidovém domě ptají v průzkumu různých skupin obyvatel: Co byste chtěli, abychom vám v letošních volbách slíbili? Jsem daleko od pravdy?

Všechny politické strany u nás pracují s ­moderními metodami analýz výzkumů veřejného mínění.ČSSD v tom byla průkopníkem. Ale základy našeho volebního programu vycházejí z našich dlouhodobých principů. Politický marketing nám může pomoci v tom, abychom naše plány převyprávěli řečí, které bude rozumět co nejvíce voličů. V takzvaných focus groupech zkoumáme názory lidí na to, zda nemluvíme příliš složitě.

Ekonomové mi nerozumějí

Bohuslav Sobotka dlouhodobě patří k nejoblíbenějším politikům, nicméně ekonomičtí odborníci jej zrovna v úctě nemají. V nedávné anketě o nejlepšího ministra financí, kterou uspořádala ekonomická redakce MF DNES mezi patnácti analytiky a dalšími experty, skončil na devátém z deseti míst. S průměrnou známkou 3,6 těsně předběhl dalšího ze sociálnědemokratických ministrů, Iva Svobodu.

Tušíte, čím ty ekonomy tak iritujete?

V té anketě odpovídali v zásadě liberální a pravicoví ekonomové. Je-li člověk aktivní v politice ČSSD a má jiné názory, tak je od těchto lidí hodnocen kriticky. To je dané. Nebylo to objektivní.

Na tom jistě něco může být, nicméně nejčastější výtka ekonomů směrem k Sobotkovi vycházela z daných čísel: růst ekonomiky kontra zadlužování státu.

Dokonce i Sobotkův dlouholetý náměstek na ministerstvu a dnešní ministr Eduard Janota nedávno prohlásil: "Nejhorší to bylo v letech 2003, 2004 a 2006. Nejdřív Sobotka při růstu ekonomiky skoro šest procent vytvářel schodky jako hrom, v jednom případě dokonce přes sto miliard. Dodnes to mám schované. Plejáda spisů z jara 2006, ve které byly návrhy na zvýšení sociálních výdajů, zvýšení porodného, přídavků na děti, mateřské – o 60 miliard. Systém financování sociální péče se výdajově z roku na rok ztrojnásobil! A na těchto spisech je mým perem napsáno: Nesouhlasím, neufinancovatelné!"

Sobotka na svou obranu uvádí, že v ­roce 2003 se Česko muselo vypořádat s ­následky katastrofálních povodní. A obrovské výdaje v roce 2006?

Pan Janota ví, že já jsem ve vládě sváděl poměrně tvrdé boje, pokud šlo o podobu návrhů zákonů. Pan Janota také ví, že ke zvýšení výdajů došlo na základě poslaneckých návrhů ve Sněmovně, a nebyly to návrhy, které vzešly od ČSSD.

To je pravda. Některé návrhy vzešly například od dnešního poslance za TOP 09 Pavla Severy (zvýšení rodičovského příspěvku), nicméně při hlasování je podpořili všichni včetně Sobotkovy ČSSD. Ministrovo varování nezafungovalo.

Paroubek prezidentem?

Při rozhovoru působí Sobotka sebejistě, kromě už v úvodu zmiňovaných frází je pro jeho projev typická i rychlá kadence slov (ta pak autorovi rozhovoru při přepisování činí menší problém) a rovněž opakování již vyřčených odpovědí při nepříjemných otázkách.

Svým dalším dotazem jsem jej očividně zaskočil: Chcete být v budoucnu šéfem ČSSD? Bylo vidět, jak váží slova.

To, na co myslím, je volební úspěch ČSSD. Druhý těžký úkol, který je přede mnou, budu-li ministrem financí, je snížit deficit veřejných rozpočtů do tří let o tři procenta HDP. To je největší výzva, kterou vidím. Pokud ji zvládnu, pak jsou všechny další možnosti otevřené.

Ptám se ho na střídání Jiřího Paroubka ve funkci předsedy záměrně. Paroubek totiž před časem v rozhovoru pro MF DNES oznámil svou ambici stát se prezidentem. ("Mám něco jako poslání od nějaké nejvyšší bytosti.")

Měl by se tedy v roce 2013 stát Paroubek hlavou státu? "Může být jedním z kandidátů. Ale ještě jsme na toto téma nejednali," odpovídá Sobotka.

Opakuji otázku: Ptám se na váš názor. Má být Paroubek prezidentem?

Jasná odpověď stále nepřichází: "Já bych chtěl, aby byl Jiří Paroubek zvolen do Sněmovny a aby byl příštím premiérem."

Platím půjčky. Tedy, dávám hasičům.

Mluvit se Sobotkou a nezmínit jeho případ pražského bytu, který si pořídil z našetřených nezdaněných poslaneckých náhrad, to bych si vyčítal. Byla to zatím jediná skvrna na jeho pověsti, proto mě zajímá, jak to vnímá s odstupem času.

Byla to chyba, či selhání?

Ten problém není tak triviální. Od roku 1996 tady existuje určitý systém odměňování ústavních činitelů a všichni se k němu chovali stejným způsobem. Já jsem z něj nevybočil. Nicméně můj případ posloužil pro kritiku celého systému a já se domnívám, že je třeba ten systém změnit a poslanecké náhrady zdanit.

Žádnou chybu tedy nevidí, ale usiluje o změnu. S kolegy napsal návrh nového zákona, který pořád leží ve Sněmovně a čeká na hlasování. Všichni včetně Sobotky tak dál berou ke svému platu ještě dalších třicet i více tisíc, které nedaní.

Moje jízlivá otázka: Na co šetříte teď?

Sobotka vypálí: "Prostor na nějaké velké šetření není. Splácím půjčku a hypotéku."

Zarazím ho: Ta otázka byla vztažena k nedaněným náhradám! Byt už máte, na co šetříte dneska?

Okamžitě se opravuje: "Snažím se ze svého platu podporovat veřejně prospěšné účely, přispívám na dobrovolné hasiče a sportovní organizace." Pravá ukázka politické bystrosti. Ve správnou chvíli říct, co se sluší! Že by tohle byl ten recept na zázračnou popularitu?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video